Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
Nikolaj V. Gogol – Revizor - Coggle Diagram
Nikolaj V. Gogol – Revizor
Literárně-historický kontext
Období
: 1. polovina 19. století, počátky realismu
Směr
: Realismus, společenská satira
Historický kontext
: Carské Rusko, vláda Mikuláše I., absolutismus, cenzura
Současníci
Rusko
: Alexandr Sergejevič Puškin, Michail Jurjevič Lermontov
Svět
: Honoré de Balzac, Charles Dickens, Stendhal
Česko
: Josef Kajetán Tyl (Strakonický dudák), Karel Hynek Mácha (Máj)
Autor a inspirace
Autor
:Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809–1852), původem Ukrajinec, rusky píšící spisovatel. Pracoval jako státní úředník v Petrohradě, kde poznal prostředí ruské byrokracie.
Tvorba
:Mezi nejvýznamnější díla patří Večery na samotě u Dikaňky, Revizor, Mrtvé duše a Plášť.
Inspirace
: Námět Revizora poskytl Gogolovi Alexandr Sergejevič Puškin. Vycházel také ze znalosti ruského úřednického prostředí.
Obsah díla
Téma
: Kritika korupce, úplatkářství a zneužívání úřední moci. Výsměch lidské chamtivosti, hlouposti, strachu a pokrytectví.
Motivy
: Záměna osob, falešná identita, strach z kontroly, úplatky, lži, kariérismus, touha po společenském postavení.
Časoprostor
: 1. polovina 19. století, děj probíhá přibližně během jednoho dne. Bezejmenné provinční město v carském Rusku, především hostinec a dům starosty.
Děj
Do malého ruského města dorazí zpráva o příjezdu tajného revizora z Petrohradu. Místní úředníci se ze strachu z odhalení svých podvodů začnou připravovat na kontrolu. Za revizora omylem považují Chlestakova, bezvýznamného petrohradského úředníčka, který se ve městě zastavil na cestě.
Chlestakov využije jejich omylu, přijímá úplatky a předstírá důležitou osobu. Nakonec z města odjíždí i s penězi. Pravda vyjde najevo díky jeho dopisu příteli, ve kterém si z úředníků utahuje. Hra končí zprávou o příjezdu skutečného revizora.
Postavy
Ivan Alexandrovič Chlestakov
Mladý, bezvýznamný petrohradský úředníček, který je omylem považován za revizora. Je lehkomyslný, marnivý, povrchní a rád se chlubí svým domnělým významným postavením. Zpočátku nechápe omyl místních úředníků, později ho však využívá ve svůj prospěch a přijímá úplatky.
Anton Antonovič Skvoznik-Dmuchanovskij
Nejvyšší představitel města(hejtman), zkorumpovaný a úplatný úředník, který zneužívá své postavení a bojí se odhalení vlastních podvodů. Před domnělým revizorem se snaží působit čestně, uctivě a bezúhonně. Představuje úřednickou svévoli, pokrytectví a strach z nadřízených.
Osip
Chlestakovův sluha, který je na rozdíl od svého pána rozumný, zkušený a prozíravý. Dobře odhaduje situaci a jako první si uvědomuje, že je třeba město rychle opustit, než bude Chlestakovova falešná totožnost odhalena.
Vedlejší postavy
Anna Andrejevna
– Hejtmanova manželka, marnivá, zvědavá a koketní žena. Zajímá se o Chlestakova a jeho domnělé společenské postavení.
Marja Antonovna
– Hejtmanova dcera, mladá a naivní dívka. Chlestakovovi podlehne a přijme jeho nabídku k sňatku.
Ammos Fjodorovič Ljapkin-Ťapkin
– Městský soudce, úplatný úředník, který přijímá úplatky například v podobě loveckých psů.
Artemij Filipovič Zemljanika
– Správce špitálů a dobročinných zařízení, nedbalý úředník, který se snaží svalovat vinu na ostatní.
Luka Lukič Chlopov
– Školní dozorce, ustrašený úředník, který se obává kontroly a odpovědnosti.
Ivan Kuzmič Špekin
– Poštmistr, zvědavý a naivní, otevírá a čte cizí dopisy. Díky Chlestakovovu dopisu odhalí jeho skutečnou totožnost.
Bobčinskij a Dobčinskij
– Dva zvědaví statkáři, kteří roznášejí po městě zprávy a klepy. Právě oni pomohou rozšířit omyl, že Chlestakov je revizor.
Vypravěč a jazyk
Bez vypravěče – dramatický text určený k divadelnímu zpracování.
Děj je zprostředkován dialogy a monology postav.
Jazyk:
Spisovný i hovorový jazyk.
Přímá řeč, dialogy a monology.
Ironie, satira, nadsázka a zesměšňování.
Jazyk odpovídá společenskému postavení jednotlivých postav.
Atmosféra a symbolika
Satira
: Výsměch korupci, úřednické hlouposti a lidským slabostem.
Strach a nervozita
: Úředníci se bojí odhalení svých podvodů a ztráty postavení.
Grotesknost
: Směšné a absurdní situace vznikají z omylu a přehnaného strachu.
Revizor
: Symbol státní kontroly, autority a strachu z nadřízených.
Němá scéna
: Závěrečné strnutí postav symbolizuje šok a nevyhnutelné odhalení pravdy.