Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
Křest svatého Vladimíra - Coggle Diagram
Křest svatého Vladimíra
Autor
Karel Havlíček Borovský
Byl to český básník, epigramatik, novinář a překladatel, který je právem považován za zakladatele české žurnalistiky, literární kritiky a satiry.
Založil Národní noviny, působil v redakci Pražských novin a po zákazech vydával v Kutné Hoře časopis Slovan.
Pro své kritické názory byl vyloučen z kněžského semináře a od té doby se stal nekompromisním kritikem církve i rakouského absolutismu.
Kvůli své novinářské činnosti byl v letech 1851–1855 vyhoštěn do tyrolského Brixenu, kde v exilu napsal svá nejvýznamnější satirická díla.
Zemřel v pouhých 35 letech na tuberkulózu a jeho pohřeb se stal obrovskou protirakouskou demonstrací (Božena Němcová položila na jeho rakev trnovou korunu).
Jazyk
Pro oživení a parodii využívá archaismy, cizí slova a makaronismy (např. v Jezuitském marši se střídají latinské a české verše k zesměšnění církve).
Verš je velmi jednoduchý a rytmický, připomínající lidovou píseň, přičemž se autor drží pravidelného rýmu (převážně přerývaného ABCB, výjimečně sdruženého AABB).
Autor pro věrohodnost a údernost používá hovorovou češtinu, lidový jazyk, nespisovné výrazy a dokonce i vulgarismy.
Skladba je plná ironie, sarkasmu, situační i jazykové komiky a nadsázky.
Kontext
Doba
Dílo spadá do 19. století, do období po neúspěšné revoluci z roku 1848, kdy v Rakouském císařství panoval tvrdý Bachův absolutismus.
Umělecký směr
Řadí se do kritického realismu (autor je často označován za představitele přechodné generace mezi romantismem a realismem), který podává pravdivý obraz skutečnosti bez idealizace a kritizuje společenské nedostatky.
Další díla
Tyrolské elegie (satirický popis cesty do vyhnanství), Král Lávra (alegorická skladba na motivy irské pověsti), Epigramy (krátké pointované satirické básně), Obrazy z Rus (cestopisné črty).
Současníci
Božena Němcová, Karel Jaromír Erben, Karel Hynek Mácha nebo Josef Kajetán Tyl (jehož dílo Havlíček tvrdě kritizoval).
Postavy
Car Vladimír
Namyšlený, krutý, hloupý a samolibý panovník, který ztělesňuje absolutistickou moc a nechá utopit boha jen proto, že mu odmítl splnit nesmyslný rozkaz zahřmít na oslavu jeho svátku.
Bůh Perun
Slovanský bůh hromu a blesku, který v díle vystupuje jako obyčejný přepracovaný poddaný s malým platem, jenž se nakonec vzepře panovníkově vůli a doplatí na to životem.
Vypravěč
Jedná se o osobního vypravěče, který se velmi úzce ztotožňuje se samotným autorem a v průběhu díla se volně prolíná ich-forma (vyprávění v 1. osobě) s er-formou.
Kompozice
Kompoziční výstavba
Děj plyne převážně chronologicky s občasnými retrospektivními prvky (kdy Nestor zpětně sepisuje paměti pro své vnuky).
Skladba je formálně rozdělena na 10 zpěvů (např. Zpěv I.: Perun a Vladimír, Zpěv III.: Vojenský soud, Zpěv IX.: Jezuitský marš).
Dílo zůstalo nedokončeno, desátý zpěv (Konkurs) je pouze torzem a utíná se uprostřed líčení.
-
Téma
inspirace
Autor čerpal námět z dávné ruské historie popsané v Nestorově letopise (Pověst dávných let), konkrétně z události přijetí křesťanství na Kyjevské Rusi na konci 10. století.
motivy
Hledání nového boha (aby měl panovník lid v poslušnosti), absurdita byrokracie, ztráta církevních zisků po smrti boha, životy obyčejných Rusů.
Pojmy
-
lit. žánr
Satirická veršovaná skladba (využívá prvků grotesky a parodie, žánrově se jedná o satirickou legendu, která zůstala nedokončeným fragmentem).