Představ si právo životního prostředí (PŽP) jako systém pravidel, který říká, jak se máme chovat k životnímu prostředí a kdo co může nebo musí dělat. Funguje na 3 úrovních: národní (české zákony), unijní (právo EU) a mezinárodní (dohody mezi státy). V ČR je právo životního prostředí hlavně veřejné právo – stát tedy stanovuje pravidla, vydává povolení, kontroluje jejich dodržování a může dávat sankce. Například když chce někdo postavit projekt, který může ovlivnit přírodu, může se posuzovat jeho vliv pomocí EIA. Do PŽP ale může zasahovat i soukromé právo – například když mi soused znečištěním způsobí škodu a já po něm požaduji náhradu. Celé právo životního prostředí se potom dělí na obecnou část, kde jsou pravidla platná obecně, a zvláštní část, která chrání jednotlivé složky přírody, například vodu, ovzduší, půdu nebo přírodu.