Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
ZÁKLADNÍ ZÁSADY ČINNOSTI SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ, SPRÁVNÍ ORGÁNY, SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ…
ZÁKLADNÍ ZÁSADY ČINNOSTI SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ, SPRÁVNÍ ORGÁNY, SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A DALŠÍ POSTUPY SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ
ZÁKLADNÍ ZÁSADY
Vyplývají
Ústavního pořádku (právní stát – čl. 1 odst. 1 Ústavy).
Mezinárodního a evropského práva.
Správního řádu (§ 2–8).
Platí i tam, kde se správní řád nepoužije (§ 177 odst. 1 SŘ).
Principy dobré správy (Rada Evropy, Ombudsman):
Zákonnost, nestrannost, rovnost, přiměřenost, právní jistota, včasnost, participace, transparentnost.
Klíčové zásady a jejich význam
Zásada zákonnosti (§ 2 odst. 1 SŘ)
Postup i obsah rozhodnutí musí být v souladu s právem.
Přednost souladu s hmotným právem před procesními formalitami (§ 89 odst. 2 SŘ).
Zákaz zneužití pravomoci (§ 2 odst. 2 SŘ)
Orgán jedná jen k účelu, pro který mu byla pravomoc svěřena.
Ochrana práv nabytých v dobré víře (§ 2 odst. 3 SŘ)
Např. přezkumné řízení se zastaví, pokud by zrušení nezákonného rozhodnutí způsobilo nepřiměřenou újmu (§ 94 odst. 4 SŘ).
Legitimní očekávání (§ 2 odst. 4 SŘ)
Rozhodování skutkově obdobných případů bez nedůvodných rozdílů.
ustálená správní praxe zavazuje.
Materiální pravda (§ 3 SŘ)
Zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.
Poučovací povinnost (§ 4 odst. 2 SŘ)
Pouze o procesních právech, nikoli o hmotném právu (judikatura NSS).
Rovnost účastníků (§ 7 SŘ)
Rovné postavení v procesních právech, přiměřené zajištění komunikace.
Součinnost (§ 8 SŘ)
Správní orgány mají dbát na vzájemný soulad postupů.
SPRÁVNÍ ORGÁNY dle SŘ
Klíčové: Nejde o organizační označení, ale o kompetenční pojetí – „svazek kompetencí“ (judikatura NSS).
kategorie § 1 (1)
Orgány moci výkonné
Ministerstva a správní úřady (ústřední, celostátní, regionální).
Výjimečně vláda a prezident, pokud jim zákon svěří působnost ve veřejné správě: Např. vláda – opatření obecné povahy (§ 11 zákona o ochraně státních hranic).
Prezident – jmenování profesorů (judikatura: č. 3790/2018 Sb. NSS).
Státní zastupitelství – např. povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb.
Orgány územních samosprávných celků
Obce, kraje, městské části Prahy
Obecní/krajské úřady (nejčastěji v přenesené působnosti). (stavební povolení)
Zastupitelstva, rady (např. opatření obecné povahy – územní plány).
Zvláštní orgány (např. komise pro projednávání přestupků).
Obecní policie (v rozsahu zákonem svěřené působnosti).
Jiné orgány
Nejvyšší kontrolní úřad (např. ukládání pokut, kárná řízení).
Poslanecká sněmovna (např. odvolání člena RRTV – č. 4680/2025 Sb. NSS).
Právnické osoby
Veřejného práva
Česká národní banka (dohled nad finančním trhem).
Veřejné vysoké školy (rozhodování o právech studentů).
Soukromého práva
Zdravotní pojišťovny (veřejné zdravotní pojištění).
Soukromé školy (rozhodování podle školského zákona).
Fyzické osoby
Veřejné stráže: myslivecká, rybářská, lesní, stráž ochrany přírody.
SPRÁVNÍ ORGÁNY dle SŘS
§ 4 odst. 1 písm. a) SŘS
Určuje věcnou působnost správních soudů. Rozhodnutí správního orgánu podle SŘS ≠ vždy rozhodnutí podle správního řádu (může jít o zvláštní režim).
rozdíl oproti SŘ
Správní řád: vymezuje orgány, na které dopadá jeho procesní působnost (postupy při výkonu veřejné správy).
Soudní řád správní: vymezuje orgány, jejichž rozhodnutí (a další úkony) podléhají soudnímu přezkumu.
Klíčové kritérium: zákonné svěření rozhodování o právech a povinnostech.
Nejde jen o orgány postupující podle správního řádu – přezkum se vztahuje i na rozhodnutí vydaná podle zvláštních procesních předpisů.
Definice je užší než ve správním řádu: Zaměřuje se na rozhodování o právech a povinnostech. Zároveň širší: Zahrnuje i orgány, které rozhodují podle jiných procesních režimů (např. prezident při jmenování profesorů, komise, profesní komory).
ROZSAH PŮSOBNOSTI SŘ
Postupy správních orgánů při výkonu veřejné moci
Správní řízení (rozhodnutí).
Opatření obecné povahy.
Osvědčení.
Veřejnoprávní smlouvy.
Nezahrnuje
Vydávání právních předpisů (není procesní úprava).
Vydávání statutárních předpisů (projev samosprávy). § 1 (3)
Faktické úkony (např. řízení dopravy policistou, bezprostřední zásahy).
rozsah
Věcná: veřejná správa (státní správa + samospráva – když vykonává veřejnou správu).
Osobní: orgány moci výkonné, orgány obcí/krajů, jiné orgány, právnické a fyzické osoby vykonávající veřejnou moc.
kdy se (ne)použije SŘ
Pokud zákon svěří orgánu působnost ve veřejné správě a stanoví pravomoc: - Vydávat rozhodnutí. - Vydávat opatření obecné povahy. - Uzavírat veřejnoprávní smlouvy.
ne
Faktické úkony → mimo působnost SŘ (neformální, okamžité účinky).
Vydávání právních předpisů → SŘ neobsahuje odpovídající procesní úpravu.
negativní vymezení
Právní jednání správních orgánů
Nadbytečné: právní jednání (např. smlouvy) jsou soukromoprávní, nikoli výkon veřejné moci.
Soukromoprávní jednání s veřejnoprávními účinky
Např. technická kontrola vozidla – výsledek má veřejnoprávní důsledky (zákaz provozu), ale činnost STK je soukromoprávní.
Vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti
Absurdní formulace: při doslovném výkladu by se SŘ vztahoval na přenesenou působnost, což není pravda.
SŘ JAKO OBECNÝ PROCESNÍ PŘEDPIS
Správní řád je obecný procesní předpis pro postupy správních orgánů při výkonu působnosti ve veřejné správě.
Není ryze procesní – obsahuje i hmotněprávní ustanovení (např. veřejnoprávní smlouvy, nicotnost rozhodnutí).
Zvláštní zákony mohou: Pozitivně upravit vlastní procesní režim (např. daňový řád). Negativně vyloučit použití SŘ (s nebo bez náhrady).
Kompletní vyloučení SŘ s náhradní úpravou Např. § 262 daňového řádu – vlastní komplexní procesní režim.
Výjimky – kdy se SŘ použije i mimo klasické případy - Kontrolní řád (§ 28) – subsidiární použití SŘ na kontrolu výkonu státní správy nebo činnosti právnických osob zřízených státem/obcí.