Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
2a Dějiny - Hérodotos - Coggle Diagram
2a Dějiny - Hérodotos
Hist. kontext
dějepisectví vzniká ve chvíli, kdy si lidé začnou uvědomovat rozdíly mezi přítomností a minulostí
v řec. prostř. 3 význ. předst.: Homér, Hérodotos a Thúkydidés
myšlenka možného opakování určitých situací = cyklické chápání histor. času (není omezeno jen na antiku - např. v humanismu Machiavelli), přelom 19. a 20. st.
· něco vznikne, začne se to rozrůstat, rozvíjet, zmnožuje se to, dostane se to k vrcholu, v určitém momentě to kulminuje, začne to upadat a nakonec to zaniká – na troskách zaniklého vzniká něco nového, a tak se to opakuje stále znovu
- historik je velmi zdatný vypravěč – vytváří kvalitní texty, které musí být ale pro lidi atraktivní (zajímavé poutavé) - primární fu - estetická => nedrží se jen reality, zařazuje i fabulace (f. až do osvícenství, ptz. historio byla součástí lit.)
· osudy lidí se prolínají s osudy bohů tak, jak to známe ze Starých řeckých bájí a pověstí, historik pracoval s his. skutečností libovolně (pozměňoval, nemusel se zpovídat, z čeho čerpá atd.)
- pro každé obd. charakteristické nějaké velké téma (min. do 19./20.st.) – souvisí to s tím, že historio a později histor. věda je velmi silně provázána s dobou, ale i oblastí, politikou, náb., kulturou v níž vzniká
- hlavní téma v ob. anti. Řecka: pronikání Řeků do Malé Asie – konfrontace s neřeckými civilizacemi, později soupeření mezi městskými státy
- typologie řeckého dějepisectví:
a) narativní dějepisectví – předst. Hérodotos – cílem historika je vyprávět dějiny; jedná se o výčet historické látky
o někde mezi mýtem a skutečnou historií
o důraz na kvalitní lit. zpracování – tato tendence zde přetrvává velmi hluboko, až do 19. st. je primárně důležité to, jak je dílo napsáno, než co je v něm napsáno (typickým př. u nás Hájkova kronika); až v 19. st. - potřeba upřednostnit pravdivost a správnost
o osobní ambice historika – touha po slávě a potřeba se prosadit
b) pragmatické dějepisectví – představ. Thúkydidés – chce posluchače/čtenáře poučit; mají přesně vědět, jak to v minulosti probíhalo
o cílem podat jasnou představu o minulosti + poučení pro obdobné situace
co
Historiai - monumen. d. rozděl. do 9 svazků, každý nese jméno jedné z Múz
není to suchý výčet faktů, ale barvité vyprávění, ve kterém hledá příčiny konfliktů mezi Barbary a Řeky
tímto d. položil základ historio
Interpretace
obsah
předmluva
lit.historik a čes. klas. filolog Borecký v textu předmluvy -> je nutné brát v úvahu autora, kontext, jeho smýšlení, kterou pozici zastává, proč daný text napsal. Zkrátka se na pramen/text dívat kriticky - kriticky ho zkoumat.
kniha
hl. téma: konflikt a moc - polit. dějiny, hledání viníka ř.-p. v. => 1. kdo psal o dějinách a neptal se pouze "co se stalo" ale "proč se to stalo"
kniha
hl. téma: kultura - Etnografie, náb. a geogr.. Snaha o věd. pochopení cizích kultur. (popisuje, co sám viděl, doptává se a kriticky zhodnocuje, zda to, co mu bylo rečeno, je logické
· hlavní zájem: konflikt Řeků s ostatními civil.
· mnohem více pozornosti než Řekům věnuje Peršanům, neboť s nimi je nutné spol. seznámit – jedním z dův., proč byl na nějakou dobu vyhnán bylo právě obvinění z filobarbarismu (= příliš. shovívavost, "sympatie" k barb. nár. a jejich kultuř.)
· cíl: uchovat tradici velkých udál.+ snaha pochopit a vysvětlit děj., objasnit vztahy ve spol.
jedna z 1. filoz. koncepcí dějin – „Závist bohů“ – ve chvíli, kdy si lidé osobují právo přiblížit se k božské úrovni, bohové je potrestají = lidem jsou vymezeny hranice, které mají respektovat, pokud se je snaží překročit, budou velmi krutě potrestáni bohy
· obvykle se to stává bohatým, jejich touha po moci začne přerůstat tuto obávanou hranici
kronika
lit. žánr histor. charakteru, který zaznamenává události v chronolog. sledu
další známé
v antice
Thukidýdes - Dějiny pelop. v.
Caesar - Zápisky o v. galské/obč.
Titus Livius - Ad urbe condita (Od zal. města)
Tacitus - Dějiny (řím. cís.)
ve střed.
Kosmova kr. č. (=Chronica Boemorum) - poč. 12. st.
Dalimilov. k. - 14. st.
Zbraslavská - Petr Žitav. (14. st.), posled. PŘem., nástup Luc.
novov.
Kr. č. V. Hájka z Libočan
kdo
Hérodotos z Halikarnassu
"otec dějepisu"
ne zcela známý pův., ze zámož. rodiny, dobré vz., pro polit. ambice vyhnán, několikrát se vracel na Halikarnas, nakonec zakotvil v Thúrii, hodně cestoval (Sparta, Athény, Théby, Mak., Thrák..., až do Egypta)
kdy
st. př. n. l.
výuka
komparace např. dalšími an. díly (Thukydidés - Polop. války - odmítá zásah bodů v dějinách) nebo celkově komparace kronik antika - středověk - součanost