Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
ZÁKLADNÍ ZÁSADY ČINNOSTI SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ, SPRÁVNÍ ORGÁNY, SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ…
ZÁKLADNÍ ZÁSADY ČINNOSTI SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ, SPRÁVNÍ ORGÁNY, SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ A DALŠÍ POSTUPY SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ
ROZSAH PŮSOBNOSTI SŘ
§ 1 odst. 1 SŘ: Správní řád upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy.
Postupy správních orgánů při výkonu veřejné moci
Správní řízení (rozhodnutí).
Opatření obecné povahy.
Osvědčení.
Veřejnoprávní smlouvy.
Nezahrnuje
Vydávání právních předpisů (není procesní úprava).
Vydávání statutárních předpisů (projev samosprávy). § 1 (3)
Faktické úkony (např. řízení dopravy policistou, bezprostřední zásahy).
rozsah
Věcná: veřejná správa (státní správa + samospráva – když vykonává veřejnou správu).
Osobní: orgány moci výkonné, orgány obcí/krajů, jiné orgány, právnické a fyzické osoby vykonávající veřejnou moc.
kdy se (ne)použije SŘ
Pokud zákon svěří orgánu působnost ve veřejné správě a stanoví pravomoc:
Vydávat rozhodnutí.
Vydávat opatření obecné povahy.
Uzavírat veřejnoprávní smlouvy.
Není nutný výslovný odkaz – správní řád se použije jako obecný procesní předpis.
výjimky
Faktické úkony → mimo působnost SŘ (neformální, okamžité účinky).
Vydávání právních předpisů → SŘ neobsahuje odpovídající procesní úpravu.
negativní vymezení
V praxi se však „pro jistotu“ uvádí i to, na co se správní řád nevztahuje, i když by se na to nevztahoval ani bez výslovného vyloučení.
§ 1 odst. 3 správního řádu – co je vyloučeno
Právní jednání správních orgánů
Nadbytečné: právní jednání (např. smlouvy) jsou soukromoprávní, nikoli výkon veřejné moci.
Správně by se mělo mluvit o právních jednáních právnických osob, jejichž součástí jsou správní orgány.
Soukromoprávní jednání s veřejnoprávními účinky
Např. technická kontrola vozidla – výsledek má veřejnoprávní důsledky (zákaz provozu), ale činnost STK je soukromoprávní.
Vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti
Absurdní formulace: při doslovném výkladu by se SŘ vztahoval na přenesenou působnost, což není pravda.
Obecné pravidlo
Správní řád se vztahuje na externí správněprávní vztahy (orgán ↔ adresát veřejné správy).
Interní vztahy mezi správními orgány se řídí SŘ jen výjimečně (např. § 12, 13, 42, § 80 odst. 1–2).
Výjimky – kdy se SŘ použije i mimo klasické případy
Kontrolní řád (§ 28) – subsidiární použití SŘ na kontrolu výkonu státní správy nebo činnosti právnických osob zřízených státem/obcí.
Tyto vztahy jsou spíše interní nebo soukromoprávní, což může vést k nejasnostem.
SPRÁVNÍ ORGÁNY dle SŘ
Definice: Každý, komu zákon svěří výkon působnosti ve veřejné správě v některé z forem činnosti upravených správním řádem (rozhodnutí, opatření obecné povahy, osvědčení, veřejnoprávní smlouvy).
Klíčové: Nejde o organizační označení, ale o kompetenční pojetí – „svazek kompetencí“ (judikatura NSS).
kategorie
Orgány moci výkonné
Ministerstva a správní úřady (ústřední, celostátní, regionální).
Výjimečně vláda a prezident, pokud jim zákon svěří působnost ve veřejné správě: Např. vláda – opatření obecné povahy (§ 11 zákona o ochraně státních hranic).
Prezident – jmenování profesorů (judikatura: č. 3790/2018 Sb. NSS).
Státní zastupitelství – např. povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb.
Specifické orgány: Etická komise ČR, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, služební orgány.
Orgány územních samosprávných celků
Obce, kraje, městské části Prahy
Obecní/krajské úřady (nejčastěji v přenesené působnosti). (stavební povolení)
Zastupitelstva, rady (např. opatření obecné povahy – územní plány).
Zvláštní orgány (např. komise pro projednávání přestupků).
Obecní policie (v rozsahu zákonem svěřené působnosti).
Jiné orgány
Nejvyšší kontrolní úřad (např. ukládání pokut, kárná řízení).
Poslanecká sněmovna (např. odvolání člena RRTV – č. 4680/2025 Sb. NSS).
Předseda soudu (státní správa soudů – povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb.).
Právnické osoby
Veřejného práva
Česká národní banka (dohled nad finančním trhem).
Veřejné vysoké školy (rozhodování o právech studentů).
Profesní komory (rozhodování o zápisu členů, kárná řízení).
Soukromého práva
Zdravotní pojišťovny (veřejné zdravotní pojištění).
Soukromé školy (rozhodování podle školského zákona).
Fyzické osoby
Veřejné stráže: myslivecká, rybářská, lesní, stráž ochrany přírody.
SPRÁVNÍ ORGÁNY dle SŘS
§ 4 odst. 1 písm. a) SŘS
rozdíl oproti SŘ
Správní řád: vymezuje orgány, na které dopadá jeho procesní působnost (postupy při výkonu veřejné správy).
Soudní řád správní: vymezuje orgány, jejichž rozhodnutí (a další úkony) podléhají soudnímu přezkumu.
Klíčové kritérium: zákonné svěření rozhodování o právech a povinnostech.
rozsah
Nejde jen o orgány postupující podle správního řádu – přezkum se vztahuje i na rozhodnutí vydaná podle zvláštních procesních předpisů.
Definice je užší než ve správním řádu: Zaměřuje se na rozhodování o právech a povinnostech.
Zároveň širší: Zahrnuje i orgány, které rozhodují podle jiných procesních režimů (např. prezident při jmenování profesorů, komise, profesní komory).
Určuje věcnou působnost správních soudů. Rozhodnutí správního orgánu podle SŘS ≠ vždy rozhodnutí podle správního řádu (může jít o zvláštní režim).
ZÁKLADNÍ ZÁSADY
Obecné principy, které určují, jak má správní orgán vykonávat svou působnost.
Vyplývají
Ústavního pořádku (právní stát – čl. 1 odst. 1 Ústavy).
Mezinárodního a evropského práva.
Správního řádu (§ 2–8).
Platí i tam, kde se správní řád nepoužije (§ 177 odst. 1 SŘ).
Klíčové zásady a jejich význam
Zásada zákonnosti (§ 2 odst. 1 SŘ)
Postup i obsah rozhodnutí musí být v souladu s právem.
Přednost souladu s hmotným právem před procesními formalitami (§ 89 odst. 2 SŘ).
Zákaz zneužití pravomoci (§ 2 odst. 2 SŘ)
Orgán jedná jen k účelu, pro který mu byla pravomoc svěřena.
Ochrana práv nabytých v dobré víře (§ 2 odst. 3 SŘ)
Např. přezkumné řízení se zastaví, pokud by zrušení nezákonného rozhodnutí způsobilo nepřiměřenou újmu (§ 94 odst. 4 SŘ).
Legitimní očekávání (§ 2 odst. 4 SŘ)
Rozhodování skutkově obdobných případů bez nedůvodných rozdílů.
ustálená správní praxe zavazuje.
Materiální pravda (§ 3 SŘ)
Zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti.
není nutné zkoumat všechny hypotetické alternativy.
Poučovací povinnost (§ 4 odst. 2 SŘ)
Pouze o procesních právech, nikoli o hmotném právu (judikatura NSS).
Rovnost účastníků (§ 7 SŘ)
Rovné postavení v procesních právech, přiměřené zajištění komunikace.
Součinnost (§ 8 SŘ)
Správní orgány mají dbát na vzájemný soulad postupů.
Principy dobré správy (Rada Evropy, Ombudsman):
Zákonnost, nestrannost, rovnost, přiměřenost, právní jistota, včasnost, participace, transparentnost.
SŘ JAKO OBECNÝ PROCESNÍ PŘEDPIS
Správní řád je obecný procesní předpis pro postupy správních orgánů při výkonu působnosti ve veřejné správě.
Není ryze procesní – obsahuje i hmotněprávní ustanovení (např. veřejnoprávní smlouvy, nicotnost rozhodnutí).
Nevztahuje se na všechny procesní postupy (např. vydávání právních předpisů, statutárních předpisů).
Použití
Automaticky na základě § 1 odst. 1 SŘ – není nutný výslovný odkaz v jiných zákonech.
Subsidiarita (§ 1 odst. 2 SŘ): použije se, pokud zvláštní zákon nestanoví jiný postup.
Zvláštní zákony mohou: Pozitivně upravit vlastní procesní režim (např. daňový řád). Negativně vyloučit použití SŘ (s nebo bez náhrady).
Výluky a jejich formy
Kompletní vyloučení SŘ s náhradní úpravou
Např. § 262 daňového řádu – vlastní komplexní procesní režim.
Výluka bez náhrady
Ústavně problematické – nesmí vést k absenci procesních garancí (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 36 Listiny).
Částečné vyloučení
Např. speciální úprava účastníků řízení (§ 68 zákona o přestupcích).
Ústavní limity
Vyloučení SŘ není protiústavní, pokud zvláštní úprava zajišťuje ochranu základních práv.
Pouhé odkázání na „zásady“ (§ 2–8 SŘ) není dostatečná náhrada.
Speciální úpravy
Vždy nutné posoudit obsah, nejen nadpisy (rubrica non est lex).
mohou
Doplňovat obecnou úpravu (např. § 169r zákona o pobytu cizinců).
Vylučovat konkrétní instituty (např. § 86 zákona o přestupcích – zastavení řízení).
Poznámka: Úřední osoby nejsou samostatné správní orgány (jsou součástí orgánu).
Oblastní inspektoráty ČIŽP nejsou správními orgány (NSS č. 5 As 217/2022-25).
Povinné subjekty podle zákona č. 106/1999 Sb. mohou být správními orgány jen pro rozhodování o informacích.