Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
REGULACE A PLÁNOVÁNÍ LEGISLATIVNÍ ČINNOSTI, Čl. 1 (3), Čl. 1 (2) - Coggle…
REGULACE A PLÁNOVÁNÍ LEGISLATIVNÍ ČINNOSTI
LEGISLATIVNÍ PRAVIDLA VLÁDY
(LPV)
obsah
Postup ministerstev a ústředních správních úřadů při tvorbě a projednávání právních předpisů.
Požadavky na obsah a formální náležitosti právních předpisů.
Usnesení vlády → závazné jen pro vládu, ministerstva a ústřední správní úřady. Nezavazují poslance, senátory ani zastupitelstva krajů (ostatní subjekty s právem zákonodárné iniciativy).
a) Obecné požadavky na tvorbu právních předpisů. Čl. 2
b) Legislativně technické požadavky. (část 7)
c) Postup při přípravě právních předpisů.
Obecné požadavky
Analýza právního a skutkového stavu před zahájením přípravy.
Soulad s právními předpisy vyšší právní síly, mezinárodními smlouvami a právem EU.
Jasnost a srozumitelnost – jednoznačné, stylisticky bezvadné formulace.
Další zásady:
Pouze normativní ustanovení (čl. 39 odst. 1). Zákaz úpravy nesouvisejících věcí (čl. 39 odst. 4). Omezení vydávání prováděcích předpisů (čl. 39 odst. 6–7). Terminologická jednotnost (čl. 40). Zákaz retroaktivity (čl. 53 odst. 4).
Legislativně technické požadavky
Největší část pravidel (část sedmá). Obsahuje: Techniky formulace normativního textu. Pravidla pro novelizační body.
Postup při tvorbě a projednání právního předpisu
kroky
Příprava návrhu + důvodová zpráva (včetně dopadů) (Čl. 9)
Meziresortní připomínkové řízení (čl. 5) (viz kap. 11).
Předložení vládě a Legislativní radě vlády (nebo jejím komisím).
Příprava čistopisu a podpis oprávněné osoby.
Předložení vládního návrhu zákona Parlamentu.
Speciální postupy: Stav legislativní nouze (čl. 17–19).
Příprava stanoviska vlády k návrhům, jejichž předkladatelem není vláda (čl. 20).
význam
Cíl: sjednocení postupu ministerstev, zvýšení kvality právního řádu.
Porušení pravidel
Nemá vliv na platnost právního předpisu (jde o interní normu).
Výjimka: pokud porušení znamená rozpor s ústavními principy → může vést ke zrušení předpisu Ústavním soudem.
PLÁN LEGISLATIVNÍCH PRACÍ VLÁDY
(PLPV)
význam
Nástroj plánování činnosti vlády
Umožňuje efektivní řízení legislativní činnosti předsedou vlády.
Slouží ke kontrole plnění
programového prohlášení vlády, koaliční smlouvy a závazků vůči EU.
Právní úprava: Zmíněn v čl. 3 Legislativních pravidel vlády (věcný záměr zákona) a v Obecných zásadách pro RIA.
příprava
Odpovědnost: předseda Legislativní rady vlády.
Dva nástroje
Plán legislativních prací vlády – na 1 kalendářní rok, obsahuje závazné úkoly a termíny.
Výhled legislativních prací vlády – na zbytek volebního období (informativní, nezávazný).
Proces tvorby: Začíná žádostí předsedy Legislativní rady vlády o podklady od členů vlády, ČNB a ústředních úřadů. Trvá většinou 3 měsíce.
Podklady obsahují
Legislativní úkoly z programového prohlášení, koaliční smlouvy, závazků vůči EU, potřeb resortů.
Název úkolu, termíny (předložení vládě, účinnost), implementace EU práva, RIA, korupční rizika, informační společnost.
Informace o cíli návrhu, definici problému, variantách řešení.
obsah plánu
Zařazují se
Věcné záměry zákonů.
Návrhy ústavních zákonů a ostatních zákonů, jejichž předkladatelem bude vláda.
Návrhy nařízení vlády.
Nezařazují se
Předpisy vydávané ministerstvy, úřady nebo samosprávami.
Každý úkol má
Jednoho odpovědného člena vlády (předkladatele).
Možné spolupředkladatele (pro provázanost s jinými oblastmi).
Implementace práva EU
Plán musí reflektovat všechny předpisy EU k implementaci.
Obsahuje:
Termíny implementace.
Názvy předpisů EU.
Součástí materiálu:
Přehled implementačních prací vlády (aktuální seznam).
Výhled implementačních prací (na další roky).
Schválení a kontrola
Po schválení plánu vládou
Předkladatel musí předložit návrh ve stanoveném termínu.
Plní se i požadavky na RIA, projednání v Radě vlády pro boj s korupcí a Radě pro informační společnost.
Kontrola plnění
Měsíční zprávy na schůzích vlády.
Nesplnění → nový termín nebo zrušení úkolu.
Možnost předložit návrh mimo plán: Např. při aktuální potřebě.
HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE (RIA)
Regulatory Impact Assessment = hodnocení očekávaných dopadů navrhovaných právních předpisů.
Cíl: zkvalitnit normotvorbu, zabránit nadbytečné nebo neopodstatněné regulaci.
provádí se
Ex ante RIA – před přijetím právního předpisu (při přípravě návrhu).
Ex post RIA – přezkum účinnosti regulace po jejím zavedení.
Základní principy podle čl. 2 odst. 1 Legislativních pravidel vlády
Přípravě každého právního předpisu musí předcházet analýza právního a skutkového stavu.
Součástí analýzy je zhodnocení nezbytnosti změny a dopadů navrhované regulace.
Postup RIA
Řídí se Obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace
Přehled dopadů (před rozhodnutím o legislativním řešení) obsahuje
Vymezení problému.
Stanovení cílů.
Identifikaci dotčených subjektů.
Vyhodnocení alternativních řešení.
Důsledky nepřijetí řešení.
Rozhodnutí o zpracování RIA
Povinná, pokud jsou identifikovány nové a rozsáhlé dopady (rozpočet, administrativní zátěž, náklady pro podnikatele, konkurenceschopnost, vztahy veřejná správa vs. soukromý sektor).
Výjimky (bod 3.8 Obecných zásad): např. novela Ústavy, zákon o státním rozpočtu, legislativní nouze, implementační předpisy bez diskrece.
Institucionální zajištění
O provedení RIA rozhoduje vláda při schvalování plánu legislativních prací.
kontrola kvality
Komise pro hodnocení dopadů regulace (pracovní komise Legislativní rady vlády).
Stanovisko komise → promítnuto do stanoviska Legislativní rady vlády.
obsah
Důvod předložení právního předpisu a jeho cíle.
Popis problému a právního stavu.
Identifikace dotčených subjektů.
Návrh variant řešení + vyhodnocení nákladů a přínosů.
Výběr nejvhodnější varianty.
Návrh způsobu implementace a vynucování regulace.
Přezkum účinnosti regulace (časový horizont, indikátory).
Závěrečná zpráva RIA – součást materiálu předkládaného vládě.
Čl. 1 (3)
Čl. 1 (2)