Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
ZÁKONODÁRNÁ INICIATIVA, Zákon o státním rozpočtu – každoroční přijetí,…
VÝZNAM
Základní východiska
Lid je zdrojem veškeré státní moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy) – vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní. Zákonodárná moc náleží Parlamentu (čl. 15 Ústavy), tvořenému Poslaneckou sněmovnou a Senátem.
-
Zákon = právní předpis přijatý Parlamentem, označen jako zákon (popř. ústavní zákon, zákonné opatření Senátu) a vyhlášen ve Sbírce zákonů.
Význam
Definice: právo formálně zahájit parlamentní proces vedoucí k přijetí nového zákona, změně nebo zrušení stávajícího zákona.
-
-
-
-
Podzákonné předpisy
Vydává moc výkonná: Vláda – nařízení k provedení zákona (generální zmocnění). Ministerstva, správní úřady, samosprávy – na základě výslovného zmocnění zákonem.
-
DISPOZICE
Čl. 41 (2)
-
Skupina poslanců (musí jednat jako skupina, nikoli jako orgán Poslanecké sněmovny).
-
-
Zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku (kraj, i Praha).
Výlučný výčet – jiné subjekty ani orgány veřejné moci zákonodárnou iniciativu nemají. Podání od jiných subjektů = pouze podnět, nikoli návrh zákona.
Ztráta mandátu poslance: Pokud podal návrh sám – nelze projednat. / U skupiny poslanců – projednávání se zastaví jen tehdy, pokud ztratí mandát všichni členové skupiny.
PŘÍPRAVA NÁVRHU ZÁKONA
-
Senát
-
Návrh může podat senátor, skupina senátorů, výbor nebo komise Senátu.
-
Vláda
Není upraveno Ústavou ani zákonem, ale Legislativními pravidly vlády (usnesení vlády).
Výjimka: zákon o státním rozpočtu – upraven rozpočtovými pravidly a zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Poznámka: Aby byl návrh zákona vládní, musí se na něm vláda usnést podle čl. 76 Ústavy.
-
-
-
VLÁDA JAKO PŘEDKLADATEL
postavení
-
Sestává z předsedy, místopředsedů a ministrů.
-
-
-
-
-
-
-
-
Zákon o státním rozpočtu – každoroční přijetí, specifické obsahové náležitosti upravené rozpočtovými pravidly.
Specifika projednávání zákona o státním rozpočtu Předkladatel: pouze vláda (čl. 42 odst. 1 Ústavy). Projednává: pouze Poslanecká sněmovna (čl. 42 odst. 2 Ústavy). Obsahová omezení: Součástí zákona nemohou být změny nebo zrušení jiných zákonů (§ 101 odst. 3 jednacího řádu PS). Možnost spojit s důvěrou: vláda může spojit projednání s žádostí o vyslovení důvěry (čl. 44 odst. 3 Ústavy).
Postup: Registrace iniciativy u Evropské komise. Sběr podpisů (12 měsíců, min. 1 milion občanů EU, z min. ¼ členských států). Předložení Komisi + údaje o financování. Ověření podpisů → Komise zveřejní oznámení. Veřejné slyšení v EP + jednání s Komisí. Stanovisko Komise (může vést k návrhu právního aktu nebo jinému opatření). Plán opatření (pokud Komise reaguje) → zveřejnění + informování EP, Rady, výborů.
Pozměňovací návrhy: Limity vymezil Ústavní soud, který stanovil požadavky na „řádný“ pozměňovací návrh: Musí být pozměňovacím návrhem nejen formálně, ale i materiálně. Týká se téhož předmětu návrhu zákona. Jeho účel má úzký vztah k základnímu účelu projednávaného návrhu. Nesmí extenzivně vybočit z prostoru vyhrazeného pozměňovacím návrhům.
Přílepky: „Přílepky“ Pozměňovací návrhy, které nesplňují uvedené požadavky, jsou v praxi označovány jako přílepky. Ve skutečnosti jde o nový návrh zákona → zastřená zákonodárná iniciativa. Mohou být důvodem pro zrušení části zákona Ústavním soudem.