Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
MIMOŘÁDNÉ STAVY PODLE ÚSTAVNÍHO ZÁKONA O BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY A…
- MIMOŘÁDNÉ STAVY PODLE ÚSTAVNÍHO ZÁKONA O BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY A JEJICH PROVEDENÍ V PRÁVNÍM ŘÁDU
ÚZ O BEZPEČNOSTI ČR
Účel: zajistit svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy ČR, ochranu životů, zdraví a majetku. Čl. 1
Bezpečnostní systém: ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, záchranné sbory, havarijní služby + povinnost spolupráce státních orgánů, samospráv, právnických a fyzických osob. Čl. 3
Mimořádné stavy
Vyhlašují se při bezprostředním ohrožení státu (svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy, vnitřní pořádek, životy, majetek, životní prostředí) nebo pro plnění závazků společné obrany. Čl. 2
Nouzový stav
-
Důvody: živelní pohromy, ekologické havárie, pandemie, jiné závažné ohrožení. Nelze vyhlásit kvůli stávce na ochranu práv a zájmů.
Max. 30 dnů, prodloužení jen se souhlasem Poslanecké sněmovny.
Musí být uvedeny důvody, doba, území, omezená práva a uložené povinnosti.
Informace: vláda neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která může stav zrušit.
Stav ohrožení státu
-
Podmínka: bezprostřední ohrožení svrchovanosti, územní celistvosti nebo demokratických základů státu.
-
-
-
-
-
Pokud je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, rozhoduje Senát.
-
-
Na ústavní zákon č. 110/1998 Sb. navazuje pět klíčových „krizových“ zákonů, které rozpracovávají jeho rámec do praxe:
-
-
-
-
-
KRIZOVÝ ZÁKON
Předmět úpravy: působnost a pravomoci orgánů veřejné moci a práva/povinnosti osob při přípravě na krizové situace a při jejich řešení (mimo zajišťování obrany proti vnějšímu napadení). § 1
Krizové stavy
stav nebezpečí (nový prvek nad rámec ústavního zákona),
nouzový stav a stav ohrožení státu (přebírá z ústavního zákona),
-
Stav nebezpečí
Nejméně závažný krizový stav (podle intenzity, rozsahu i povahy situace).
Vyhlašuje se, jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek či životní prostředí, nedosahuje-li ohrožení značného rozsahu a nelze je odvrátit běžnou činností správních orgánů, IZS nebo prvků kritické infrastruktury.
Kdo a jak vyhlašuje
Hejtman kraje, v Praze primátor.
Obsah rozhodnutí: důvody, nezbytně nutná doba, území (kraj/část kraje), konkrétní krizová opatření a jejich rozsah; změny opatření se vyhlašují samostatně.
Informování: vláda, Ministerstvo vnitra, sousední a případně další dotčené kraje.
Max. 30 dnů, prodloužit lze jen se souhlasem vlády.
Pokud opatření v režimu stavu nebezpečí nestačí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu. Hejtmanova opatření zanikají dnem vyhlášení nouzového stavu, ledaže vláda rozhodne jinak (pak pokračují jako vládní).
Vyhlašuje se ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů, účinnost nastává okamžikem uvedeným v rozhodnutí.
Končí uplynutím stanovené doby, nebo zrušením (hejtman či vláda). Vláda zruší, nejsou-li splněny podmínky pro vyhlášení. Rozhodnutí vlády se vyhlásí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a účinkuje okamžikem v něm určeným.
orgány
Vláda, ministerstva a jiné ústřední úřady, ČNB.
Kraje a obce (hejtman/primátor, krajský úřad, starosta, obecní úřad).
Bezpečnostní rady (státu, krajů, obcí), Ústřední krizový štáb a další krizové štáby.
-
-
-
Prodloužení vs. „nový“ nouzový stav:
- Ústavní limit: vláda může vyhlásit nouzový stav max. na 30 dnů, prodloužit pouze se souhlasem PS.
- Není přípustné „obcházet“ nesouhlas PS vyhlašováním navazujícího nového nouzového stavu za nezměněných okolností.
- Žádost hejtmana podle § 3 odst. 5 krizového zákona není výjimkou z ústavního požadavku souhlasu PS; musí jí předcházet vyhlášený stav nebezpečí a hodnotící závěr, že jej nelze účelně využít; jde navíc pouze o žádost, kterou vláda není vázána.