Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

ZÁKLADNÍ INSTITUTY SPRÁVNÍHO PRÁVA, JEJICH VÝZNAM A PROVEDENÍ V TEXTECH…

- - - - činnost správy veřejných záležitostí ve veřejném zájmu, cílená do budoucna.
      - Nevýhoda: vyvolává otázky (co je veřejný zájem, účel apod.).
    - - činnost stanovená zákonem, která není výkonem moci zákonodárné ani soudní (ani vládnutí).
    - - činnost vykonávaná orgány určitého typu (správní orgány).
    - - činnost vykazující určité znaky bez ohledu na typ orgánu. - k tomu se kloní judikatura.
    - - Kombinace uvedených pojetí.
      - U „klasických“ orgánů (správní úřady, orgány samosprávy) není pochyb, že jde o veřejnou správu.
      - U atypických orgánů (NKÚ, parlamentní komory, prezident, vláda) nutné sofistikované posouzení.
      - Materiální hledisko
        
        Autoritativní rozhodování o subjektivních veřejných právech a povinnostech (např. povolení, sankce, registrace).
        
        Činnost vykonávaná ve veřejném zájmu.
        
        Není to zákonodárství ani soudnictví (negativní vymezení).
      - Formální hledisko
        
        Orgány moci výkonné (ministerstva, úřady).
        
        Orgány územní samosprávy (obce, kraje).
        
        Jiné orgány, pokud jim zákon svěří výkon veřejné správy (např. prezident při jmenování soudců, Poslanecká sněmovna při odvolání člena RRTV).
        
        Pozor: Orgán může vystupovat dvojím způsobem – někdy jako ústavní orgán (vládnutí), jindy jako správní orgán.
      - Právní základ
        
        Otázka: Je výkon činnosti upraven zákonem a vázán zákonnými podmínkami?
        
        Pokud ano, a činnost zasahuje do práv konkrétních osob, jde zpravidla o veřejnou správu.
        
        Pokud je činnost založena pouze na Ústavě a je zcela diskreční (např. milost, amnestie), nejde o veřejnou správu.
- - - - Orgán autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech subjektů.
      - Subjekt není v rovnoprávném postavení s orgánem.
      - Obsah rozhodnutí nezávisí na vůli adresáta.
    - - Správní soudnictví podle soudního řádu správního (§ 2 SŘS).
      - Ústavní soudnictví (přezkum podzákonných právních předpisů).
      - Princip kasační: soud ruší rozhodnutí a vrací věc správnímu orgánu (§ 78 SŘS).
    - - Zákon č. 82/1998 Sb. – odpovědnost státu a územních samospráv za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
      - Absolutní objektivní odpovědnost (nelze se zprostit).
      - Judikatura rozšířila na opatření obecné povahy a veřejnoprávní smlouvy.
  - - - stát i v soukromoprávních vztazích musí jednat podle zákona.
      - obec má povinnost hospodařit transparentně.
    - - Občanské soudní řízení (část třetí OSŘ) - jako subjekty soukromého práva
      - Spory řešeny apelačním principem – soud nahrazuje rozhodnutí svým rozsudkem (§ 250j OSŘ).
    - - Odpovědnost podle občanského zákoníku (obecná úprava náhrady škody).
- - - - Přímá – vykonává stát prostřednictvím svých orgánů (ministerstva, úřady).
      - Nepřímá – vykonávají nestátní subjekty (obce, kraje, jiné právnické osoby, výjimečně fyzické osoby) na základě zákona.
    - - Organizační vztahy nadřízenosti a podřízenosti (hierarchie).
      - Monokratické rozhodování (jednotlivé úřady).
      - Interní akty řízení závazné pro podřízené orgány.
      - Vrcholný orgán – vláda (čl. 67 Ústavy).
      - Nepřímí vykonavatelé – obce a kraje při výkonu přenesené působnosti (čl. 105 Ústavy).
      - Odpovědnost státu za škodu při výkonu veřejné moci (zákon č. 82/1998 Sb.).
  - - - Územní (obce, kraje)
      - Profesní (komory – advokátní, lékařské).
      - Ostatní (vysokoškolská, školská).
    - - Právní subjektivita – samosprávné subjekty jsou veřejnoprávní korporace.
      - Finanční a majetková autonomie – vlastní majetek, vlastní rozpočet (čl. 101 odst. 3 Ústavy).
      - Výkon samosprávy = veřejné subjektivní právo → soudní ochrana proti zásahům státu.
      - Kolektivní rozhodování (zastupitelstva, sněmy).
      - Volební princip při obsazování funkcí.
      - Za škodu při výkonu samosprávy – zákon č. 82/1998 Sb.
    - - Účel: ochrana zákonnosti (objektivního práva).
      - U obcí a krajů – kontrola a nápravná opatření (možnost návrhu na zrušení aktů u soudu).
      - U profesních komor – úprava nejednotná, závisí na zákonech.
    - - Obce a kraje: obecně závazné vyhlášky (originární právní předpisy).
      - Profesní komory: stavovské předpisy.
      - Vysoké školy: vnitřní předpisy.
      - Právní povaha: veřejnoprávní akty, vydávané na základě zákona.
- - - - Věcná
        
        Všeobecná – v praxi téměř neexistuje (historicky národní výbory, dnes nejblíže obecní a krajské úřady).
        
        Dílčí (specializovaná) – typická (např. hygienická stanice, báňský úřad).
      - Územní
        
        Určuje, na jakém území se působnost vykonává (celostátní, krajská, obecní).
      - Osobní
        
        Vůči jakým subjektům se působnost vztahuje (univerzální vs. omezená na určité kategorie osob).
    - - Taxativní výčet (nejčastější).
      - Generální klauzule (např. § 60 odst. 1 zákona o přestupcích).
      - Negativní klauzule (např. § 34a stavebního zákona).
  - - - Vydávání abstraktních aktů (právní předpisy, statutární předpisy).
      - Vydávání smíšených aktů (opatření obecné povahy).
      - Vydávání konkrétních aktů (rozhodnutí).
      - Uzavírání veřejnoprávních smluv.
      - Neregulativní úkony (osvědčení).
      - Faktické úkony (pokyny, zásahy).
      - Kontrolní pravomoc.
      - Exekuční pravomoc (nucený výkon rozhodnutí).