Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

Právní předpisy, Ústava pojem „vyhláška“ nezná – označení plyne ze zákona…

- - - - Právní předpisy nejvyšší právní síly. Tvoří stěžejní část ústavního pořádku ČR. Ve svém názvu obsahují označení „ústavní zákon“. Originární pramen.
    - - Vyšší právní síla.
      - Rigidita – složitější schvalovací proces: Poslanecká sněmovna: 3/5 všech poslanců (min. 120 ze 200). Senát: 3/5 přítomných senátorů.
      - Prezident nemůže vetovat.
      - Senát: Nemá lhůtu pro projednání.
        Nemůže říct „nezabývá se“.
        Pokud zamítne → legislativní proces končí.
        Může vrátit s pozměňovacími návrhy → princip „člunku“ (navette), dokud se komory neshodnou (v praxi zatím nikdy nenastalo).
  - - - Vydává je Parlament (orgán moci zákonodárné). Originární.
      - Platí výhrada zákona – některé věci lze upravit pouze zákonem.
    - - Návrh zákona (Poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda, zastupitelstvo kraje/hl. m. Prahy.)
      - Vyjádření vlády (pokud není předkladatelem): Má právo se vyjádřit do 30 dnů od doručení návrhu.
        Pokud se nevyjádří v této lhůtě → fikce souhlasu (považuje se za kladné stanovisko).
      - Projednání v Poslanecké sněmovně – schválení.
      - Postoupení Senátu – má 30 dní: Schválí / zamítne / vrátí s pozměňovacími návrhy / nezabývá se.
        Pokud se nevyjádří → zákon přijat.
      - Možnost přehlasování Senátu – PS může přijmout zákon i proti vůli Senátu (101 hlasů).
      - Prezident – suspenzivní veto (15 dní), PS může přehlasovat (101 hlasů).
      - Podpisy – předseda PS, prezident, předseda vlády.
      - Vyhlášení – Sbírka zákonů.
    - - podle čl. 40 Ústavy (organické zákony)
        
        Vyšší rigidita než běžné zákony, ale nižší než ústavní.
        
        Musí být schváleny oběma komorami (PS nemůže přehlasovat Senát).
        
        Prezident je může vetovat.
        
        Volební zákony (včetně voleb do obcí a krajů).
        Stykový zákon.
        Jednací řád Senátu.
      - Specifika zákona o státním rozpočtu
        
        Přijímán na jeden rok.
        
        Podává vláda.
        
        Projednává a schvaluje jen Poslanecká sněmovna (Senát se nepodílí).
        
        Nemůže obsahovat změny jiných zákonů (aby se neobcházel Senát).
  - - - Začíná dnem rozpuštění Poslanecké sněmovny (okamžik vyhlášení rozhodnutí prezidenta ve Sbírce zákonů).
      - Konec období – sporné: Konzervativní názor: končí zvolením nové PS (většinový výklad). / Jiný názor: až do zahájení ustavující schůze PS (Bahýľová, Syllová).
      - Volby se konají do 60 dnů po rozpuštění PS (čl. 17 odst. 2 Ústavy).
    - - Pozitivní
        
        PS je rozpuštěna.
        
        Věc nesnese odkladu.
        
        Věc by jinak vyžadovala přijetí zákona.
      - Negativní
        
        ve věcech Ústavy (ústavní zákony),
        
        státního rozpočtu,
        
        státního závěrečného účtu,
        
        volebních zákonů,
        
        mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy.
    - - Nově zvolená PS musí opatření schválit na své první (ustavující) schůzi (čl. 33 odst. 5 Ústavy).
      - Pokud neschválí, opatření pozbývá další platnosti (účinky ex nunc, nikoli retroaktivně).
      - Usnesení o ratihabici se vyhlašuje ve Sbírce zákonů.
  - - - Vydává je vláda na základě generální zmocňovací klauzule v čl. 78 Ústavy: „K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení.“
      - Jde o odvozenou normotvorbu – nařízení lze vydat jen k provedení existujícího zákona.
    - - Musí být secundum et intra legem (v souladu a v mezích zákona). Nesmí být praeter legem (mimo zákon) ani zasahovat do věcí vyhrazených zákonu.
      - Nesmí
        
        stanovovat primární práva a povinnosti (čl. 4 odst. 1 Listiny),
        
        ukládat daně a poplatky (čl. 11 odst. 5 Listiny),
        
        doplňovat, rozšiřovat nebo měnit zákon (Pl. ÚS 45/2000).
        
        Ani s výslovným souhlasem zákonodárce nelze upravovat otázky mimo předmět prováděného zákona.
    - - Vláda rozhoduje ve sboru – nutný souhlas nadpoloviční většiny všech členů vlády.
      - Nařízení podepisuje:
        předseda vlády,
        příslušný člen vlády (čl. 78 Ústavy).
      - Pokud návrh předkládá úřad mimo vládu (např. Státní úřad pro jadernou bezpečnost), podepisuje pouze předseda vlády.
  - - - Musí existovat zákonem stanovená pravomoc + vymezený prostor pro regulaci.
      - nesmí
        
        překročit rámec zákona,
        
        upravovat otázky mimo předmět prováděného zákona,
        
        stanovovat primární práva a povinnosti (stejně jako nařízení vlády).
  - - - Rada obce / rada kraje / rada hlavního města Prahy.
        
        Není-li zřízena rada obce → vydává zastupitelstvo obce.
        
        Rada hlavního města Prahy může vydávat nařízení, pokud je k tomu zmocněno zákonem (např. stavební zákon).
    - - Nařízení musí být v souladu se zákony a jinými právními předpisy.
      - Nařízení musí být v souladu s: zákony, nařízeními vlády, vyhláškami ministerstev a ústředních správních úřadů.
      - Mezi nařízením obce a obecně závaznou vyhláškou obce není vztah vyšší/nižší právní síly (Pl. ÚS 9/04).
    - - Obce: kontrola krajským úřadem.
      - Kraje a Praha: kontrola věcně příslušným ministerstvem nebo ústředním správním úřadem.
      - Sporné nařízení lze pozastavit (sistovat), o zrušení rozhoduje Ústavní soud.
  - - - Vyhlášky lze vydávat jen v mezích působnosti, která je stanovena zákony (nikoli přímo Ústavou).
    - - Obec může vyhláškou ukládat povinnosti: a) k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku (např. regulace činností na veřejných prostranstvích),
        b) pro pořádání veřejných akcí (sportovní, kulturní podniky, diskotéky),
        c) k zajištění čistoty a ochrany životního prostředí, veřejné zeleně, užívání zařízení obce,
        d) stanoví-li tak zvláštní zákon.
    - - Vyhlášky kraje lze vydávat jen pokud to stanoví zákon (§ 8 odst. 1 krajského zřízení). Obecná úprava jako u obcí neexistuje – speciální zmocnění je výjimečné (např. historicky závazná část plánu odpadového hospodářství kraje). Příklady: vyhlášky o symbolech kraje.
    - - Zastupitelstvo hlavního města Prahy vydává vyhlášky v samostatné působnosti (§ 44 odst. 3 zákona o hlavním městě Praze).
      - Statut hlavního města Prahy má formu obecně závazné vyhlášky.
    - - Ministerstvo vnitra.
        Možnost pozastavit účinnost (sistace), konečné rozhodnutí o zrušení – Ústavní soud.
  - - - Krizová opatření vlády jsou mimořádné právní akty přijímané za některého z mimořádných stavů podle Z o bezpečnosti ČR (+ krizový Z)
- - - - V ČR: Sbírka zákonů a mezinárodních smluv (zákon č. 222/2016 Sb.).
        
        Od 1. 1. 2024 se Sbírka vede v elektronické podobě (eSbírka).
        
        Publikačním úřadem je Ministerstvo vnitra.
      - Okamžik vyhlášení: V elektronické Sbírce: zpřístupnění částky s přesností na sekundy.
  - - - umožňuje, aby se stal aplikovatelným a vyvolával právní následky zamýšlené zákonodárcem.
      - Definice: „Možnost způsobit s přijetím normy vymezené právní následky.“
      - Časově ohraničená – od kdy do kdy upravuje společenské vztahy.
    - - Nejvhodnější: ustanovení o účinnosti přímo v předpisu (zpravidla poslední článek). - Pokud chybí, použije se obecné a preferované pravidlo: „Není-li stanoveno jinak, nabývá právní předpis účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.“ + výjimky (nal. zájem)
    - - Častý problém: zákon stanoví účinnost datem, které již uplynulo.
        Důvody: průtahy legislativního procesu, vrácení Senátem, veto prezidenta.
        „Je-li stanoven den nabytí účinnosti, který předchází dni vyhlášení, právní předpis nabývá účinnosti k nejbližšímu 1. lednu nebo 1. červenci.“
    - - Definice: různé části předpisu nabývají účinnosti v různých termínech. Výjimečně
  - - - S vyšší právní sílou
        Nelze měnit podzákonný předpis zákonem (porušení dělby moci).
    - - negativní zákonodárce