Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

Legislativa, Normotvorba vs. tvorba práva: Normotvorba: tvorba jakýchkoli…

- - - - Předlegislativní fáze: analýzy společenských vztahů, vyhodnocení praxe, věcný záměr, politické rozhodnutí, prvotní návrh
      - Legislativní proces: příprava návrhu, připomínkové řízení (meziresort), vypořádání připomínek, projednání vládou, Parlament (Sněmovna + Senát), prezident, publikace ve Sbírce zákonů.
      - Prováděcí předpisy: příprava návrhu, připomínky, schválení (vláda nebo ministerstvo), publikace; bez Parlamentu, kratší a méně formalizovaný.
- - - - Ústavní zákony, zákony, zákonná opatření Senátu.
        
        Nařízení vlády
        
        právní předpisy správních úřadů nebo územních samosprávných celků v přenesené působnosti podle čl. 79 Ústavy. (ÚSÚ či ČNB - označení jako vyhlášky)
        
        Obecně závazné vyhlášky obcí a krajů
        
        Některá krizová opatření vlády.
    - - Inkorporace: čl. 10 Ústavy; souhlas Parlamentu (čl. 49 Ústavy) → smlouvy prezidentské.
        X Vládní/resortní smlouvy nejsou součástí právního řádu.
        Lidská práva: součást ústavního pořádku (Pl. ÚS 36/01).
        EU smlouvy (asi zakládající): součást právního řádu, ne ústavního pořádku.
        Právní síla: nemají vyšší sílu než zákon, ale mají aplikační přednost při rozporu.
        Preventivní přezkum: Ústavní soud (čl. 87 odst. 2 Ústavy).
    - - Nařízení: obecná působnost, závazná v celém rozsahu, přímo použitelná. Nařízení EU = pramen práva ČR, aplikační přednost.
      - Směrnice: závazné pro výsledek, forma volena státem; mohou mít vertikální přímý účinek.
      - Rozhodnutí: závazná pro adresáty.
      - Doporučení/stanoviska: nezávazná.
    - - Čl. 89 odst. 2 Ústavy: závazná pro všechny orgány i osoby.
      - Obecná závaznost: nálezy (plenární i senátní) + nosné důvody (ratio decidendi).
      - Tři situace
        
        Zrušení předpisu → negativní zákonodárce.
        
        Zamítnutí návrhu → precedenční závaznost.
        
        Judikatorní dotváření práva.
    - - Rozhodnutí prezidenta: amnestie (Pl. ÚS 4/13) – výjimečně normativní povaha.
      - Veřejnoprávní smlouvy: sporné, pokud obsahují obecně závazné normy.
      - Kolektivní smlouvy: normativní povaha, vyšší stupeň → vyhlášení ve Sbírce zákonů.
      - Právní principy a zvyklosti: ovlivňují aplikaci, tradičně nejsou pramenem práva.
- - - - Soubor obecně závazných pravidel jednání stanovených a vynucovaných státem
      - Vyjádřeno ve formálních pramenech práva → tvoří právní řád.
    - - Oprávnění konkrétní osoby jednat určitým způsobem. Může být využito či ne. Většinou je k tomu povinnost jiné osoby
  - - - Formální znaky
        
        Vydání oprávněným orgánem – orgán s legislativní pravomocí (určeno právním předpisem nejvyšší právní síly).
        
        Forma – norma musí být vyjádřena písemně ve formálním prameni práva.
        
        Publikace – náležité zveřejnění, aby byla norma seznatelná pro adresáty.
      - Materiální znaky
        
        Normativnost – stanoví, co má být (předpisující charakter).
        
        Obecná závaznost – povinnost dodržovat normu pro všechny adresáty.
        
        Obecnost – dopadá na neurčitý okruh subjektů a obecně vymezené případy (ne individuální akt).
        
        Vynutitelnost státem – možnost donucení, i když ne vždy přímo z konkrétní normy, ale z právního řádu jako celku.
    - - Subjekt
        
        Právotvorný subjekt (ČR, O, K)
        
        Adresát normy (FO, PO, stát)
      - objekt (předmět)
        
        To, co je regulováno – lidské chování (přímo nebo nepřímo).
      - obsah
        
        Spojuje adresáta s objektem – určuje, jak se má chovat (příkaz, zákaz, dovolení).
    - - Objektivní
        
        způsob regulace chování
        
        Příkaz – pozitivní povinnost (jediné možné chování).
        
        Zákaz – negativní povinnost (chování nesmí nastat).
        
        Dovolení – oprávnění jednat určitým způsobem (může být výslovné, implicitní nebo vyplývat z mlčení práva).
      - Subjektivní
        
        pro adresáta: oprávnění nebo povinnost.
    - - Hypotéza
        
        Vyjadřuje podmínky, za nichž nastupuje dispozice.
        
        Určuje adresáty a okolnosti působnosti normy.
        
        Má deskriptivní charakter (popisuje situaci).
      - Dispozice
        
        Stanovuje pravidlo chování (příkaz, zákaz, dovolení).
        
        Je esenciální částí normy, protože zajišťuje její normativnost.
      - Sankce
        
        Určuje následek, pokud není splněna dispozice.
        
        Uplatní se jen při porušení normy.
    - - Kolizní normy – neurčují chování, ale právní řád použitelný pro řešení případu (např. § 48 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb.).
        Teleologické normy – stanovují cíl, kterého má být dosaženo.
    - - Věcná – pro jaké skutkové podstaty norma platí (co upravuje). Rozlišujeme zde normy obecné a speciální (obč. Z. x z. o obch. Korp.)
      - Územní – na jakém území působí (celostátní, místní, někdy i mimo území státu).
      - Osobní – na jaké osoby dopadá (občané, cizinci, profese; imunity, indemnita, exempce).
      - Časová – kdy působí (platnost, účinnost, zánik; legisvakanční doba).
        
        Schválení
        
        Přijetí právního předpisu příslušným orgánem (Parlament, vláda, obec)
        
        Schválením ještě nevzniká právní norma v závazném smyslu – zatím není publikována, není součástí právního řádu.
        
        Platnost
        
        Okamžik: Vyhlášení právního předpisu ve Sbírce zákonů (nebo jiném předepsaném způsobu).
        
        Význam: Od tohoto okamžiku je předpis součástí právního řádu.
        
        Účinnost
        
        Okamžik: Den, kdy norma začíná být závazná pro adresáty.
        
        Zánik
        
        Výslovné: Uvedeno v normě („pozbývá platnosti dne…“).
        
        Derogace: Zrušení jiným předpisem (abrogace = úplné zrušení, obrogace = nahrazení novou úpravou).
        
        Obsoletnost: Norma se fakticky nepoužívá (ztratí adresáty nebo objekt).
  - - - Formální pramen práva, který zachycuje obsah právních norem v písemné podobě. konkrétní právní dokumenty, které obsahují právní normy
      - Právní norma ≠ právní předpis
      - Norma = nehmotná, vyjadřuje pravidlo chování.
      - Předpis = písemný akt, nosič normy.
    - - písemný,
        vyhlášený zákonem stanoveným způsobem (Sbírka zákonů).
    - - Akt bez právní normy (např. zákon o zásluhách Edvarda Beneše).
      - Akt jednorázového charakteru.
      - Akt vydaný neoprávněným orgánem nebo se zásadní vadou legislativního procesu.
- - - - Odvozen z Ústavy (čl. 2 odst. 4) a Listiny (čl. 2 odst. 3).
      - Požadavky:
      - Určitost, jasnost, přehlednost, srozumitelnost, jednoznačnost, nerozpornost.
      - Jazyková a stylistická bezvadnost.
  - - - Role
        
        Formulace textu právních předpisů tak, aby splňoval požadavky na jasnost, srozumitelnost, bezrozpornost.
        Zajištění, že právní řád bude ucelený a koherentní.
      - Kdo
        
        Odborníci – legislativci s právní i jazykovou kvalifikací.
    - - Úloha
        
        Kontrola kvality legislativní činnosti na úrovni vlády. Posuzuje návrhy právních předpisů z hlediska: Souladu s ústavním pořádkem. Souladu s právem EU. Dodržení principů tvorby práva (jasnost, předvídatelnost, bezrozpornost).
      - Kdo
        
        Pracovní komise LRV:
        Pomáhají odhalit nesoulad nebo legislativní chyby.