Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

Fyzika - 1. pololetí 1. ročníku Gymnázia - Coggle Diagram

- - - - značku (např.: fyzikální veličina hmotnost - značka m)
      - jednotku - je to vlastně dohodou stanovená hodnota dané fyzikální veličiny (např.: veličina hmotnost - jednotka kilogram)
  - - - hmotnost
      - délka
      - čas
      - teplota
      - látkové množství
      - elektrický proud
      - svítivost
    - - hustota = hmotnost / objem
    - - rovinný úhel
      - prostorový úhel
  - - - DĚJOVÉ fyzikální veličiny - popisují nějaký fyzikální děj (např. teplo, práce, ... )
        
        STAVOVÉ fyzikální veličiny - popisují fyzikální stav soustavy (např. teplota, tlak, objem, energie, ... )
    - - SKALÁRNÍ fyzikální veličiny (skaláry) - fyzikální veličiny, které jsou zcela určeny jen číselnou hodnotou a měřící jednotkou (např. hmotnost, délka, objem, teplota, ... )
        
        VEKTOROVÉ fyzikální veličiny (vektory) - fyzikální veličiny, k jejichž úplnému určení je třeba znát nejen jejich číselnou hodnotu a měřící jednotku, ale i směr (např. síla, rychlost, zrychlení, ... )
        
        skládání vektorů - (základní operace s vektory)
        
        Vektor = orientovaná úsečka, jejíž délka znázorňuje velikost vektoru (hodnotu veličiny) a její orientace směr vektoru.
        
        Umístění vektoru je určeno počátečním bodem (působištěm).
        
        Vektorová přímka je přímka procházející počátečním a koncovým bodem vektoru.
        
        Základní operace s vektory:
        
        násobení vektoru reálným číslem
        
        sčítání vektorů (vektorový rovnoběžník)
        
        odčítání vektorů (součet s opačným vektorem)
        
        rozklad vektoru do dvou daných směrů
- - - - souřadnicemi x, y, z
      - polohovým vektorem r = vektor, jehož počáteční bod je v počátku souřadnic, koncový bod je dán daným bodem (např. E)
    - - Okamžitá rychlost se při jízdě autem neustále mění (brzdíme v zatáčkách a před vesnicí, zrychlujeme za cedulí a na dálnici).
        
        OKAMŽITÁ RYCHLOST (v) je rychlost tělesa ve velmi malém časovém okamžiku (čas se blíží k nule).
        
        je to vektorová fyzikální veličina (má směr tečny k trajektorii hmotného bodu v daném bodě trajektorie)
        
        velikost okamžité rychlosti v daném bodě trajektorie a v daném čase je definována jako průměrná rychlost ve velmi malém časovém intervalu na velmi malém úseku trajektorie
        
        značí se v se šipkou nebo tučně (v literatuře)
      - Průměrná rychlost je jedna pro celou cestu. Říká, jak jsme celkově jeli rychle. Není z ní vidět, kde jsme brzdili a kde zrychlovali. Je to taková rychlost, kterou bychom museli jet celou cestu, abychom ji urazili za stejnou dobu.
        
        je to skalární fyzikální veličina
        
        jednotka je m.s-1 (m/s ... metr za sekundu)
        
        jiná jednotka: km/h (kilometr za hodinu)
        
        PRŮMĚRNÁ RYCHLOST (vp) je podíl celkové dráhy s a času t, za který hmotný bod tuto dráhu urazí.
      - Rozdělení pohybů podle velikosti rychlosti:
        
        ROVNOMĚRNÉ POHYBY - (velikost rychlosti se nemění, je konstantní, ale směr se měnit může)
        např. rovnoměrný pohyb hmotného bodu po kružnici
        
        těleso za stejné časové úseky urazí stejné dráhy
        
        grafem závislosti dráhy na čase je část přímky, která je různoběžná s osou času
        
        Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb
        
        takový pohyb, pro který platí, že velikost okamžité rychlosti tělesa se v závislosti na čase rovnoměrně zvětšuje a trajektorií je část přímky.
        
        rychlost je přímo úměrná času ... v = k . t (k = a = konst.)
        
        pohyb rovnoměrně zrychlený přímočarý ... zrychlení má stejný směr jako rychlost
        
        pohyb rovnoměrně zpomalený přímočarý ... zrychlení má opačný směr než rychlost
        
        Zrychlení (a) = vektorová fyzikální veličina vyjadřující změnu rychlosti za čas. jednotka: m.s-2
        
        grafem je křivka (část paraboly)
        
        Rovnoměrný pohyb po kružnici
        
        pohyb, jehož velikost okamžité rychlosti se nemění a trajektorií je kružnice.
        
        Rovnoměrný pohyb po kružnici koná hmotný bod tehdy, jestliže ve stejných libovolně zvolených dobách opíše stejně dlouhé oblouky kružnice Δs, kterým přísluší také stejné velikosti úhlů Δalfa (případně Δφ).
        
        Rovnoměrný pohyb po kružnici je pohyb periodický (neustále se opakující).
        
        PERIODA
        (doba jednoho oběhu)
        značka: T
        jednotka: sekunda (s)
        
        FREKVENCE
        (počet oběhů za jednu sekundu)
        značka: f
        jednotka: Hertz (Hz) … 1 Hz = s-1
        
        Při rovnoměrném pohybu hmotného bodu po kružnici má OKAMŽITÁ RYCHLOST stálou velikost, ale mění se její směr.
        
        Protože okamžitá rychlost tělesa není jako celek při rovnoměrném pohybu po kružnici konstantní (mění se její směr), zavádíme k popisu tohoto pohybu novou fyzikální veličinu - úhlovou rychlost.
        
        Značka: ω (omega)
        DEFINICE: ω = φ/t (úhel za čas)
        Jednotka: rad/s (radián za sekundu), s-1
        
        Obvodová rychlost (v) je rychlost pohybu po kružnici, udává, jakou dráhu těleso urazí za čas, vždy po tečně ke kružnici
        
        NEROVNOMĚRNÉ POHYBY - (velikost rychlosti se mění, ale směr se měnit nemusí)
        např. volný pád
        
        rychlost se zvyšuje - pohyby zrychlené
        
        rychlost se snižuje - pohyby zpomalené
        
        volný pád
        
        Je to pohyb rovnoměrně zrychlený s nulovou počáteční rychlostí a zrychlením g = 9,81 m/s2.
        Tímto pohybem se pohybují tělesa volně padající k Zemi ve vakuu v blízkosti povrchu Země.
        
        Zrychlení je pro všechna tělesa padající ve vakuu volným pádem stejné. Nazýváme ho tíhové zrychlení a značíme malé g.
        
        značka: g
        
        2) je to vektor
        
        3) směřuje vždy svisle dolů
        
        4) závisí na zeměpisné šířce
  - - - Podle tvaru trajektorie dělíme pohyby na přímočaré a křivočaré.
  - - - je to skalární fyzikální veličina, značka s, jednotka metr
        zapisujeme např. s = 25 m
- - - - Každé těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu, pokud není nuceno vnějšími silami tento stav změnit.
        ZÁKON SETRVAČNOSTI
        
        příklad: cestující v autobusu, kteří se při rozjezdu naklánějí dozadu (setrvávají v klidu) a při brzdění dopředu (setrvávají v pohybu)
        
        Vagón vlaku je v klidu nebo v pohybu rovnoměrném přímočarém.
        
        Kulička položená na vodorovnou desku ve vagónu zůstává v klidu.
        
        Vztažné soustavy, ve kterých izolovaná tělesa zůstávají v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu (tj. soustavy, ve kterých platí 1. NPZ) nazýváme INERCIÁLNÍ VZTAŽNÉ SOUSTAVY (IVS)
        
        Vagón projíždí zatáčkou nebo se rozjíždí (zpomaluje).
        
        Kulička položená na vodorovné desce ve vagónu se začne pohybovat vzhledem k vagónu s určitým zrychlením.
        
        Pohybový stav tělesa (kuličky) se mění, aniž na něj působí silami jiná tělesa (v této soustavě neplatí 1. NPZ), takovéto soustavy nazýváme NEINERCIÁLNÍ VZTAŽNÉ SOUSTAVY (NIVS).
        
        V neinerciálních vztažných soustavách nezůstává izolované těleso v klidu nebo v rovnoměrném přímočarém pohybu. Na těleso v NIVS působí setrvačná síla FS = m ∙ (-a), vznikající jako důsledek zrychleného pohybu soustavy.
        
        Odstředivá síla
        
        2 more items...
    - - Velikost zrychlení hmotného bodu je přímo úměrná velikosti působící síly na hmotný bod a nepřímo úměrná hmotnosti hmotného bodu. Směr zrychlení je shodný se směrem působící síly.
        ZÁKON SÍLY
        
        příklad: zrychlení autíčka: větší silou mu dodáme větší zrychlení, zatímco při stejné síle se autíčko s nákladem (větší hmotností) rozjede pomaleji.
    - - Dvě tělesa na sebe navzájem působí stejně velkými silami opačného směru. Tyto síly vznikají a zanikají současně.F1 = - F2 ZÁKON AKCE A REAKCE
        
        příklady: rakety letící díky výtlaku plynů dozadu, skoky z loďky, kdy se loďka odrazí opačným směrem
  - - - fyzikální veličina
      - Značka: FG
      - Výpočet: FG = m · g
      - uděluje tělesům tíhové zrychlení g
      - touto silou jsou přitahována všechna tělesa k Zemi
      - působiště je v těžišti tělesa
      - je to vektor
    - - fyzikální veličina
      - Značka: G
      - Výpočet: G = m . g
      - vzniká jako důsledek tíhové síly
      - projevuje se jako tlaková nebo tahová síla tělesa
      - působiště je v dotyku s druhým tělesem
      - je to vektor (shodný se směrem FG)
  - - - je stále kolmá ke směru okamžité rychlosti v
      - jejím pohybovým účinkem na těleso je změna směru jeho rychlosti
      - je příčinou zakřivení trajektorie pohybu tělesa do tvaru kružnice
      - původ má v libovolném vzájemném silovém působení
- - - - bezrozměrná veličina udávající poměr mezi užitečným výkonem (P) (energie, která se skutečně vykoná, např. světlo) a celkovým příkonem (P₀) (dodaná energie), vyjadřovaná jako desetinné číslo nebo v procentech (0 % až 100 %).
    - - příkon (značka P)
        je fyzikální veličina udávající množství energie, které zařízení spotřebuje za jednotku času
        jednotka: wattech (W)