a) výklad práva (rozhodnutí o předběžné otázce): Za řádné provádění práva EU v členských státech odpovídají vnitrostátní soudy. Hrozí tedy, že stejný unijní právní předpis může být soudy v různých zemích interpretován různým způsobem. Má-li vnitrostátní soud pochybnosti ohledně výkladu nebo platnosti určitého právního předpisu EU, může požádat Soudní dvůr o vysvětlení.
b) vymáhání práva (žaloba pro nesplnění povinnosti): Tento typ řízení je veden proti členskému státu, který neplní své povinnosti, jež pro něj vyplývají z právních předpisů EU. Iniciovat jej může Evropská komise nebo jiný členský stát Unie.
c) zrušení právního aktu EU (žaloba na neplatnost): Pokud se kterýkoli z členských států, Rada EU, Komise nebo (za určitých okolností) Evropský parlament domnívá, že je určitý právní předpis nebo akt orgánů EU v rozporu se Smlouvami EU nebo lidskými právy, může Soudní dvůr EU požádat o zrušení jeho platnosti. + FO kterých se to týká
d) zajištění toho, že orgány EU nebudou nečinné (žaloba na nečinnost): Evropský parlament, Rada a Komise musí za určitých okolností přijmout určitá rozhodnutí.
e) náhrada způsobené škody (žaloby na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení): Jednotlivec nebo podnik, jehož zájmy byly poškozeny v důsledku činnosti nebo nečinnosti Unie nebo jejích zaměstnanců, může podat žalobu Soudnímu dvoru EU.