Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

SOCIOLOGICKÉ SMĚRY - Coggle Diagram

- - - - Pro pochopení, proč se lidé chovají určitým způsobem je nutné studovat společnost jako celek. Všechny instituce se vyvíjejí ve vzájemné souvislosti.
        
        JAK přispívají jednotlivé instituce k udržení kontinuity společnosti jako celku?
        
        Analogie společnosti s lidským tělem.
        
        Pokud analyzujeme sociální jev, tak také hledáme, jakou má daný jev funkci při zajišťování další existence společnosti.
        
        = teorie konsensu, teorie sociální rovnováhy
        
        Zkoumáme instituce podle toho, jaké funkce plní pro přežití společnosti.
        
        Vychází z díla Émila Durkheima.
      - Émil Durkheim
        
        Společnské potřeby jsou nadřazeny individuálním.
        
        Role učitele
        
        vést žáky ke kolektivitě, odpovědnosti, loajalitě,
        
        umožnit žákům poznat, že společenské cíle jsou přednější než záležitosti osobní a rodinné
        
        připravit děti na život ve společnosti,
        
        učitel je mravní model a ideál, je také podřízen společenským požadavkům, je zároveň vedený i vedoucí.
      - Robert Merton
        
        Rozlišil 2 funkce
        
        manifestní - účastníci určité sociální aktivity znají a zamýšlejí. Jde o funkce zjevné, hlásané a vědomé. Zahrnují předpokládané a zamýšlené důsledky.
        
        latentní – mají nezamýšlené a nehlásané důsledky, jsou skryté a neuvědomované, nelze je předvídat, mohou zakrýt původní cíl
      - Talcott Parsons
        
        Jeden z nejvýznamnějších funkcionalistů 2.pol. 20. stol.
        
        Významně přispěl ke studiu rodiny, byrokracie a odborných profesí
        
        Při studování společnosti jde především o to, jak její různé části, tj. instituce, přispívají k udržení kontinuity celku.
        
        Společnost má šance na dlouhodobé přežití pouze tehdy, pokud její instituce, jako jsou vzdělávací systém, politický systém, náboženství, rodina aj., pracují a koexistují ve vzájemné harmonii. Přežití společnosti tedy závisí na kooperaci. Kooperace zase předpokládá všeobecný konsensus mezi jejími členy (pokud jde o základní hodnoty).
        
        Trvání společnosti závisí na systému norem, které tvoří základ jednání jednotlivců ve společnosti
        
        Společnost trvá tehdy, když jedinci internalizují normy (z perspektivy jedince) v procesu socializace (z perspektivy společnosti).
        
        Výkon - činnosti v jednotlivých rolích individua, které posuzují jiní podle očekávání toho, jak přispívají k fungování subsystému. Hodnocení výkonu je potom spojeno s možností sankce
        
        Poruchy a odchylky jsou dysfunkční jevy, které je nutné odstranit.
        
        AGIL schéma
        
        4 funkční příkazy systému
        
        Základní záměr funkcionalistických teorií a možných činností v jednání jednotlivců je vyhnout se napětí, integrovat odstředivé síly, omezovat spory a tím zabezpečit fungování systému
        
        A – Adaptation - Zajištění prostředků k dosažení cílů.
        
        I – Integration - spojení a udržování částí systému v jednom funkčním celku
        
        L – Latency (pattern maintenance) - Uchování struktury kontrolou napětí
        Společnost usiluje o udržení integrity svého hodnotového systému, brání se změně (změna=riziko)
        
        G – Goal attainment - změření na dosažení cíle
      - Dysfunkce
        
        = aspekty sociální činnosti, které vedou ke změnám, protože ohrožují sociální soudržnost. Ne všechny subsystémy společnosti přispívají k její stabilitě stejnou měrou po celou dobu své existence. Je to možný proces sociálního rozkladu a snížené stability (např. náboženství může být i zdrojem konfliktu)
        
        x eufunkce – pozitivní funkce
      - Hlavní postuláty funkcionalismu
        
        Společnost = systém propojených částí udržující rovnováhu.
        
        Systém trvá potud, pokud jeho jednotlivé části plní své funkce, Prvky systému mohou být funkční nebo dysfunkční.
        
        Uspokojování potřeb jednotlivých částí společnosti nesmí narušovat systémové normy.
        
        Socializace má vést k internalizaci hodnot a stabilitě systému.
        
        Kontrolní instituce (např. škola) odstraňují hodnoty a normy, které mohou vyvolat napětí.
        
        Nutné je, aby socializační a kontrolující instituce společně směřovaly k zvnitřnění, internalizaci hodnot, jejichž akceptace je důležitá pro stabilitu systému.
    - - Různé směry a školy
        
        angažovaná sociologie
        
        kritická sociologie
        
        neomarxistická sociologie
        
        frankfurtská škola
        
        nová sociologie
        
        kritická sociologie
        
        radikální sociologie
        
        u nás – Jan Keller
      - Karel Marx
        
        Společnost = třídně rozdělená, základní nerovnost vychází z majetku.
        
        Rozdílné zájmy → třídní boj, který může vyústit v radikální změny celé společnosti.
        
        I vztah muž–žena chápán jako odraz třídních nerovností
        
        Napětí mezi třídami existuje stále, i když někdy převládnou společné zájmy (kapitalista × dělník).
        
        Třídní konflikt
      - Základní principy
        
        Opozice vůči teoriím konsensu a funkcionalismu.
        
        Ústředním tématem je sociální nerovnost nebo spravedlnost.
        
        Společnost jako prostor trvalého napětí.
        
        Soustřeďují se na různé typy konfliktů, jako jsou například rasové, politické apod.
        
        I na první pohled velmi stabilní systém představuje nejistou rovnováhu mezi těmi, kteří mají (moc, peníze, vzdělání, vliv…) a těmi, kteří nemají.
        
        Hlavní otázka: Kdo má prospěch a kdo trpí?
        
        Konflikty vznikají z nerovností (majetkových, mocenských, rasových, genderových, generačních…).
        
        Zajímají se o to, jak různé společenské instituce (rodina, škola, masmédia, církev apod.) mohou přispět k udržení privilegovaného postavení jedné částí společnost či některých skupin
      - Konflikt a škola
        
        Škola může fungovat jako nástroj udržování nerovnosti.
        
        Kontroluje přístup k vyššímu vzdělání → určuje, kdo získá důležité posty ve společnosti a tedy možnost ve společnosti rozhodovat.
        
        Učitel bývá vnímán jako oběť systému, který je v nerovnováze.
        
        Důležitý pojem: skryté kurikulum (nevědomé posilování nerovností)
      - Ivan Illich
        
        Odškolnění společnosti
        
        Kritizuje tradiční školu jako instituci reprodukující nerovnosti.
        
        Navrhuje radikální zrušení školy a vznik společnosti „odškolněné“.
        
        Odmítá představu, že více škol znamená více vzdělání.
        
        Náhrada = vzdělávací sítě (learning webs): dostupné knihovny, dílny, muzea centra výměny informací a zkušeností setkávání vzdělávajících se registr učitelů - instruktorů
      - Paulo Freire
        
        Bankovní koncepce vzdělávání
        
        Učitel = „vkládá“, žák = „přijímá vklad“. Žáci pasivně přijímají obsah → ztráta kritického myšlení. Model je založen na autoritě učitele a podřízenosti žáka.
        
        Příklady bankovního modelu: Učitel učí, žáci jsou učeni. Učitel ví vše, žák nic.Učitel přemýšlí, žák je objektem tohoto přemýšlení. Učitel mluví, žák poslouchá. Učitel vybítá, žák se podřizuje. Učitel jedná, žák „má iluzi činnosti“.
        
        řešení
        
        Odstranit rozpor učitel – žák → obě strany se učí navzájem.
        
        Podporovat:
        kritické metody problémové učení výchovu ke svobodě
        
        kritika školství
        
        vzdělávání a vědění je majetkem lidí, jež se považují za vševědoucí a druhé ignorují a zabraňují jim ve vzdělávání
    - - Znaky symbolického interakcionismu
        
        Zaměřuje se na mikroúroveň - jednotlivé formy každodenní sociální komunikace. A právě v této interakci vidí prostředek, jak pochopit fungování celé společnosti. Zajímají se spíše o
        
        K dorozumívání mezi partnery dochází prostřednictvím symbolů (gest, znaků, řeči). symboly jsou významné součásti lidské komunikace
        
        Hlavní pozornost jednajícího je zaměřená na motivy příslušného partnera.
        
        Interakce je včleněna do určité konkrétní situace, kterou si definuje každý účastník.
        
        V interakci se jednotlivec představuje jako JÁ: situací vytvořené JÁ (ME), a současně i situaci vytvářející JÁ (I).
        
        Definice situace, sebe nebo druhého se utváří vzhledem k publiku (skutečnému i představovanému).
        
        Interpretace probíhá pomocí kódů - umožňují vytvářet si z věcí jeho prostředí sociální objekty.
        
        Definice jsou ovlivněny sociálním vnímáním. Lidé tedy nejen reagují na činnost jiných lidí, ale tyto činnosti nějak interpretují a definují. Reakce na chování druhých závisí na významu, který mu přisuzujeme.
        
        Interakce a tvorba sociálního významu probíhají vždy v specifických, přirozených světech.
        
        Strukturní znaky přirozených světů jsou: interakční vzorce, životní cesty, scénáře, vzorce legitimity, očekávané činnosti, výkladové vzorce.
      - Socializace z pohledu interakcionismu
        
        Primární (rodinná) socializace
        
        Svět je dítěti prezentován prostřednictvím světa jiných lidí.
        
        Pro dítě je světem pouze to, co mu poskytnou důležité referenční osoby.
        
        Důležité je i prostředí.
        
        Primární socializace je ukončena, pokud člověk přijme role na základě osobního souhlasu, budování identity, nejde pouze o schematické přebírání rolí.
        
        Přijímaný svět se může i různě interpretovat.
        
        Médiem socializace je jazykový kód
        
        Sekundární (školní) socializace
        
        Ve škole se získávají další a hlubší vědomosti a tím je současně podporován osobnostní rozvoj jednotlivce (vzdělávací a personalizační funkce).
        
        Poskytuje vzory jednání (socializační funkce).
        
        Stabilizuje to, co již bylo získáno v primární socializaci - získané schopnosti a postoje.
        
        Diferencuje to, co bylo získáno v primární socializaci. Zásobu vědomostí doplňuje speciálními vědomostmi
        
        Mění to, co se získalo v primární socializaci.
      - Hlavní představitelé
        
        George Herbert Mead
        
        Zakladatel směru.
        
        Lidská přirozenost vzniká v interakci.
        
        Chování je analyzováno jako změna významů.
        
        Osobnost je výsledkem přejímání postojů ostatních.
        
        Řeč = mechanismus zprostředkování interakce. Komunikace je výměnou symbolů, vycházející z úmyslu jednoho z účastníků komunikace a vyvolávající záměr u druhého účastníka komunikace.
        
        Člověk má schopnost interpretace situací
        
        Jsme schopni přejímat roli našich partnerů v interakci (= rozumíme tomu, co si druhý myslí)
        
        Erving Goffman
        
        Dramaturgická koncepce:
        
        přirovnává každodenní život k divadlu
        
        sociální interakce na úrovni face – to – face kontaktu, kterou můžeme chápat jako sérii mikrodramat.
        
        cílem je dosáhnout akceptace
        
        Lidé se snaží prezentovat jen určité rysy osobnosti, které se nám jeví v dané chvíli výhodné. Nebo naopak skrývat ty, které jsou v dané chvíli v prostoru a čase nevýhodné. Celý život se vlastně snažíme vyvolat dobrý dojem a uchovat si přitom vlastní identitu.
        
        Zabýval se také „uchováním tváře“ a vzájemného respektování tváře partnerů v interakci
        
        V případě porušení řádu ve skupině =) odčinění.
        
        Harold Garfinkel
        
        entometodologie - zaměřuje na analýzu každodenní sociální interakce a na rozbor metod, které jednotlivci používají k tomu, aby porozuměli světu, v němž žijí, a aby mu dali smysl a racionálnost. Jde tedy o to, jak lidé vnímají, popisují a vysvětlují sdílené významy a rituály, které prostupují jejich každodenní život
        
        Základní termíny etnometodologie:
        
        3 more items...
        
        Jaká jsou pravidla vzájemného sociálního ovlivňování a odkud se tato pravidla berou?
        
        Zkoumá skrytá pravidla každodenního života.
        
        Odhaluje skrytá pravidla interakce pomocí narušení rutiny (tzv. breaching experiments).
        
        významná role jazyka v každodenní komunikaci.
        
        Očekávání v pozadí - Každý člověk je „praktický sociolog“ – interpretuje, analyzuje, srovnává posuzuje, kategorizuje, předvídá.
- - - - Pozitivistické
      - Strukturalistické
      - Funkcionalistické
      - Marxistické
      - Interpretativní