Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

Člověk jako osoba, člověk jako celistvá bytost - Coggle Diagram

- - - - Na základě těchto filozofických přístupů se rozvinula etická reflexe toho, co znamená být osobou - tři hlavní otázky:
      - Autonomie osoby – Do jaké míry je jedinec schopen rozhodovat o sobě a nést odpovědnost za své činy?
      - Důstojnost osoby – Na základě čeho je člověk hodný morálního respektu? Jaké jsou hranice etických zásahů do jeho života?
      - Ochrana zranitelných osob – Jakým způsobem by měly být chráněny osoby, které nemají plnou schopnost rozhodování, například děti, senioři s demencí nebo lidé s mentálním postižením?
      - V těchto otázkách se střetávají různé etické přístupy – utilitarismus, deontologie, etika ctností – které vedou k odlišným závěrům ohledně ochrany lidských práv, lékařské etiky a sociální politiky.
  - - - právem uznaná schopnost vstupovat do právních vztahů. Jedná se o schopnost být nositelem práv a povinností. Podstatou právního jednání je vůle, vztah jednající osoby k zamýšlenému důsledku. Je od narození (i nákup v obchodě).
        
        Právní subjektivita fyzických osob - Každý člověk získává právní subjektivitu narozením a ztrácí ji smrtí. V některých případech může právní systém uznat právní subjektivitu i nenarozeného plodu (např. dědické právo, právo na ochranu života plodu). Ve většině právních systémů jsou všichni lidé považováni za právní subjekty bez ohledu na jejich mentální nebo fyzické schopnosti.
        
        Právní subjektivita právnických osob - (např. obchodní společnost, nezisková organizace, stát). Právnické osoby jsou konstruované entity, které mají určité právní atributy, ale nejsou „osobami“ v etickém smyslu.
    - - způsobilost osoby nabývat práva a zavazovat se k povinnostem vlastním jednáním, je schopná nabývat pro sebe soukromá práva a povinnosti z vlastní vůle, má schopnost právně jednat, svéprávnost se rozvíjí v čase od narození, člověk nabývá plné svéprávnosti v 18ti letech automaticky. Je odvozena od právní subjektivity, ale ne každá právní osoba je automaticky svéprávná. Je ukotvena v občanském zákoníku.
        
        Plná svéprávnost – Obvykle vzniká dosažením určitého věku (u nás 18 let) a znamená, že osoba může uzavírat smlouvy, disponovat majetkem, vstupovat do manželství atd., do té doby se posuzuje individuálně - řeší se složka vůle a rozumu
        
        Omezení svéprávnosti – duševní porucha musí ovlivňovat schopnost samostatně právně jednat, a to tak, že je člověk v ohrožení, to musí být reálné a vztahuje se k duševní poruše. Časové omezení na 5 let, zastoupení opatrovníkem. Právní ochranou je smlouva o nápomoci (podpora v rozhodování), opatrovnictví bez omezení na svéprávnosti (opatrovník nezbavuje člověka samostatně právně jednat). Předběžné právní prohlášení – závěť mezi živými, očekávání vlastní nezpůsobilosti a projevení vůle, jak by se měly záležitosti řešit v době, kdy nebudu schopen rozhodovat. Zastoupení členem domácnosti je plná moc při ztrátě schopnosti samostatně právně jednat. - řeší to procesní zákon - zákon o zvláštních věcech soudních nebo nějak tak
        
        Rozšíření či omezení svéprávnosti soudním rozhodnutím – Soud může rozšířit svéprávnost nezletilému (např. emancipace mladistvého) nebo ji omezit dospělému člověku (např. v případě těžké demence apod.).
    - - schopnost nést důsledky svého jednání v rámci právního řádu.
        
        Trestní odpovědnost – Většinou stanovena pro osoby od určitého věku (např. 15 let v ČR). Osoby pod tímto věkem nemohou být trestně stíhány, i když spáchají trestný čin – dostanou pouze Opatření.
        
        Občanskoprávní odpovědnost – Osoba odpovídá za škodu, kterou způsobí jinému. V případě omezené svéprávnosti může být odpovědnost přenesena na zákonného zástupce.
        
        Odpovědnost vs svéprávnost – dítě může být trestané pokud je v oblasti rozumu trestně odpovědné.
- - - - K zamyšlení
      - Etické principy v sociální práci a vnímání osoby:
      - Respekt k autonomii klienta – Sociální pracovník musí respektovat rozhodnutí klienta, i když s nimi nesouhlasí.
      - Podpora důstojnosti a lidských práv – Každá osoba má hodnotu a zaslouží si důstojné zacházení.
      - Zohlednění sociálních podmínek – Osoba není izolovaná jednotka, ale je součástí širšího sociálního systému.
    - - Informovaný souhlas – Pacient musí mít právo rozhodovat o svém zdraví na základě úplných informací.
        
        Bioetické dilemata – Například otázky eutanazie, právo na interrupci nebo problematika začátku a konce lidského života.
        
        Práva pacientů s omezenou svéprávností – Lidé s demencí, duševními poruchami nebo v bezvědomí mohou potřebovat speciální ochranu.
      - více o tom léčit tělo, ale paliativní péče není o léčení, ale o kvalitě života, tam je ten přesah - psychosociální spirituální, větší participace, mustidisciplinarita v paliativní péči, v domovech pro senioři, pečovatelská služba jen sociální
    - - Vztah k uživatelům služeb – Individuální přístup, respekt k jedinečnosti klienta.
        
        Vztah k ostatním aktérům služby – Profesní etika a týmová spolupráce.
        
        Vztah k sobě samému – Sebereflexe a etická odpovědnost pracovníka.
        
        Vztah k organizaci – Dodržování etických kodexů a principů kvality služeb.
  - - - Ve vztahu k uživatelům (členům klubu): Respektuji jejich vlastní pojetí smyslu účasti v klubu, jejich právo volit míru zapojení a možnost vyjadřovat své potřeby i kritické názory. Vnímání jejich celistvosti znamená, že při zkoumání napětí mezi koordinátorkami a členy nehodnotím pouze organizační fungování, ale i to, jak se napětí dotýká jejich psychické pohody a pocitu sounáležitosti.
      - Ve vztahu k ostatním aktérům služby (např. koordinátorkám): Chápu je nejen jako funkční role (organizátorky aktivit), ale i jako osoby s vlastními motivacemi, emocemi, hodnotami a profesními limity. Přístup „osoba–celistvá bytost“ mi umožňuje vidět i jejich potřebu podpory, prostoru pro reflexi a uznání.
      - Ve vztahu k sobě jako výzkumnici a dobrovolnici: Uvědomuji si, že i já vstupuji do klubu nejen jako „role“ (výzkumník, dobrovolník), ale jako osoba s vlastními zkušenostmi, očekáváními a etickými hodnotami, které ovlivňují způsob, jakým interpretuji data.
      - Ve vztahu k organizaci jako celku: Organizaci lze vnímat nejen jako „souhrn funkcí a procesů“, ale jako živý celek tvořený osobami a jejich vzájemnými vztahy. Etické a právní pojetí člověka se promítá do pravidel, způsobu participace, komunikace a atmosféry, kterou klub seniorů vytváří.
  - - - Zatímco ve zdravotnictví je management primárně orientován na poskytování odborné, často akutní či specializované péče, v níž je potřeba rychle rozhodovat a držet se jasných medicínských protokolů, v sociálních službách je kladen větší důraz na participaci, dlouhodobou podporu a spolurozhodování uživatelů. V obou oblastech však platí, že pojetí člověka jako osoby a celistvé bytosti musí být základem jak pro strategické řízení, tak pro každodenní praxi. Rozdíl spočívá v míře zapojení uživatele do rozhodovacích procesů: ve zdravotnictví je tento prostor často omezen klinickými indikacemi a strukturou péče, zatímco v sociálních službách, včetně neformalizovaných forem jako jsou kluby seniorů, může být participace přirozeně širší a flexibilnější. Supervize v obou prostředích slouží k podpoře pracovníků v eticky citlivých situacích, avšak ve zdravotnictví má tendenci více řešit odborně-klinické dilema, kdežto v sociálních službách bývá více zaměřena na procesy participace, vztahy a respekt k uživatelově životní zkušenosti. V kontextu klubů seniorů se tak přístup blíží modelu sociálních služeb – i bez formální registrace – a vytváří prostor pro skutečné naplňování principu člověka jako celistvé bytosti.
    - - nevnímát lidi jen jako zdroj síly a tak se k nim má přistupovat
- - - - Legislativní a etický kontext – zahraničí / EU
      - Charta základních práv Evropské unie (2000/C 364/01)
      - Čl. 1 – důstojnost člověka je nedotknutelná.
      - Čl. 21 – zákaz diskriminace (věk, zdravotní stav, postižení).
      - Čl. 25 – práva starších osob (respekt k jejich participaci a začlenění).
      - 📌 Výklad: Tento dokument posiluje ochranu seniorů a vyžaduje, aby organizace respektovaly nejen jejich práva, ale i možnost zapojovat se do společenského života.
      - Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením (CRPD)
      - ČR ratifikovala v roce 2009.
      - Čl. 3 – zásady: respekt k důstojnosti, individuální autonomii, nezávislosti.
      - Čl. 19 – právo na život v komunitě.
      - 📌 Výklad: I když není každý senior osobou se zdravotním postižením, principy této úmluvy jsou využitelné pro podporu komunitního začlenění a participace.
      - Evropský pilíř sociálních práv (2017)
      - Zásada 18 – právo na dlouhodobou péči, zachování důstojnosti a autonomie.
      - Zásada 20 – přístup k základním službám.
      - 📌 Výklad: EU klade důraz na spojení sociální a zdravotní podpory s ochranou práv člověka jako osoby.