Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
Informační zdroje a paměťové instituce - Coggle Diagram
Informační zdroje a paměťové instituce
Archivy a archivní síť
Cílem ochrana a zpřístupňování dokumentů kulturního dědictví
Archiv
= instituce, která shromažďuje, uchovává, ochraňuje, zpřístupňuje, pro vědecké i praktické účely historicky cenné písemnosti a dokumenty z činnosti právnických i fyzických osob + budova, kde jsou dokumenty uloženy
Archiválie
= psané, obrazové a zvukové prameny dokumentární povahy, které jsou díky době vzniku, obsahu a původu trvale uchovávány a přijaty do evidence archiválií ve veřejných i soukromých archivech + hmotné prameny, které souvisí s archivním fondem či sbírkou (př. pečetidla a razítka)
Archivní fond
= soubor archiválií, který shromáždila instituce dle původce a po výběru kulturně a historicky nejcennějšího materiálu se uložil k trvalé úschově v archivu - dělí se na inventární jednotky, které se průběžně číslují (př. listiny a knihy)
Archivní sbírka
= soubor archiválií z praktických či zájmových důvodů bez ohledu na původce = cílevědomě sbíraný dokumentární materiál stejného typu, který se spojil podle obsahového a formálního hlediska (př. fotografie, mapy a matriky)
Archivní správa v České republice
Přemyslovský archiv listin
= panovnická kancelář vydávala listiny a přijímala písemnosti od římských králů, císaře i papeže - chránila je i uchovávala v bezpečí - za Vratislava II. (1061-1092) na Vyšehradě a od 2. poloviny 13. století v sakristii kostela sv. Víta na Pražském Hradě
Archiv České koruny
za vlády Karla IV.
Od 12. století archiv královské kanceláře 1526-1620
archiv české kanceláře
+ stavovské, městské, církevní a univerzitní archivy
V 18. století centrální sběrové archivy + 1749 Marie Terezie
Domácí, dvorský a státní archiv ve Vídni
(nejvýznamnější archivní materiál Rakouska) + 1748
místodržitelský guberniální archiv
= písemnosti českých ústředních úřadů a Českého království
V ČSSR
archiv ministerstva vnitra
a
1954 ústřední archiv v Praze = Národní archiv
Na konci 18. století
stavovský archiv
(zemské samosprávy) +
1862 Archiv země české, na Moravě 1839 zemský archiv moravský a 1901 slezský
Archivní síť v ČR
- dle archivního zákona a Ministerstva vnitra
Národní archiv v Praze
= archiválie minulých i současných úřadů i institucí ČR + Archiv české koruny - 2822 kusů z let 1158-1935, dokumenty o právním postavení českého státu a vnitřním uspořádání + archivní fondy a sbírky církevních institucí
Státní oblastní archivy pro regiony
= Praha, Třeboň, Litoměřice a Zámrsk + Zemský archiv v Brně a Opavě
Státní okresní archivy
= od 2005 součást oblastních a zemských archivů s dokumenty z fondů obcí, základem materiály o činnosti hejtmanství, výborech, soudech, správ a úřadů + písemnosti škol, far, družstev a spolků
Archivy územně samosprávných celků
= Praha, Brno, Ostrava a Ústí nad Labem - činnost samosprávných úřadů města, kulturních, sociálních a zdravotnických organizací, škol, cechů, podniků, družstev, pozůstalostí osobností...
Specializované archivy
= státní složky, AV ČR, český úřad zeměměřičský a katastrální, veřejnosprávní instituce (ČT), státní příspěvkové organizace (ČNB a NK), VŠ, významné podniky...
Bezpečností archivy
= bezpečnostní informační služba, národní bezpečnostní úřad, vojenské zpravodajství ČR a Policie ČR, - nahlížení neumožněno X Veřejný archiv bezpečnostních složek v Praze a Kánicích u Brna, řízen Ústavem pro studium totalitních režimů, spravuje archiválie od bezpečnostních složek, KSČM a Národní fronty
Soukromé archivy
= fyzické i právnické osoby, archovní instituce jen s akreditací - př. archivy firem
Podmínky studia v archivu
Prokázání totožností
Možné studovat jen archiválie starší 30 let a zveřejněné
Chování dle badatelského řádu
Staré archiválie většinou pouze zdigitalizované
Focení umožněno
Knihovny
Z řeckého bibliotéka = biblion = kniha a théké = úložiště
Instituce uchovávající a zpřístupňující literaturu
Historie
Počátky již ve starověkém Sumeru, Asýrii (Ninive) a Egyptě (Alexandrijská) i ve východním Středomoří (Pergamon) - psalo se na hliněné destičky a papyrus - 1. veřejné knihovny v antickém Římě a ve středověku klášterní, univerzitní, kapitolní a soukromé
V 18. století v době osvícenství snaha o moderní veřejnou knihovnu pro kultivaci společností = moderní veřejné knihovny (v Rakousku základem fondy zrušených klášterních knihoven)
V ČR nejpropracovanější síť veřejných knihoven + řádové, zemské, univerzitní, muzejní a soukromé
Knihovní síť ČR
Národní knihovna ČR, MZK v Brně a knihovna a tiskárna pro nevidomé K.E. Macana
Krajské
- zřizovatelem kraj
Obecní knihovny
- zřizovatelem obec
Specializované knihovny
Národní knihovna v Praze
1777 vědecká knihovna sloučením knihovny lékařské a právnické fakulty a knihovny v Klementinu, která od 1773 jezuitská a knihovna Kinských i fondy zrušených klášterů
Veřejná c.k. univerzitní knihovna v Klementinu - 1807 právo povinného výtisku v Čechách - 1990 Národní knihovna (oddělení rukopisů a starých tisků)
Vědecká knihovna v Olomouci
1775 veřejná univerzitní knihovna v Olomouci ze staré knihovny jezuitů a zrušených moravských řeholních klášterů + 1807 právo povinného výtisku na Moravě (rukopisy moravské provenience)
Moravská zemská knihovna v Brně
1899 ze starých fondů a po MUNI 1919 univerzitní knihovna a 1935 právo povinného výtisku na Moravě a ve Slezsku + 1958 sloučení 3 knihoven v Brně - Státní vědecká knihovna Brno - 1993 MZK
Knihovna historického ústavu AV ČR v Praze
cenné staré fondy a rozsáhlá nová zahraniční literatura (pobočka i v Brně)
Knihovna národního muzea v Praze
1818 1. bibliotikářem Václav Hanka, význa,né oddělení rukopisů a starých tisků, cenné fondy bývalých šlechticů (Kinských, Libštejnských, Nosratická...), v 50. letech 20. století zkonfiskované fondy klášterů (prvotisky a staré tisky)
Prvotisky
= inkunábule - v kolébce - 1454-1500 X
Staré tisky
před 1800
Oddělení rukopisů a starých tisků
Speciální studijní režim knih - nelámou se hřbety, nevpisují poznámky, neposkytují se kopie, - poznámky jen měkkou tužkou a fotografie jen speciálními skenery
Části knihy
Signet vydavatele
= označení edice na 1. liché straně
Patitul
= list před titulem na liché straně, kde menším písmem titul knihy
Frontispis
= sudá strana naproti hlavnímu titulu s ilustrací
Hlavní titul
= na liché straně s jménem autora, názvem, nakladatelem a rokem vydání
Ex libris
= označení vlastníka knihy (vytištěno či vlepeno)
Autorská tiráž
= na 2. straně titulního listu název, autor, copyright, ISBN a překladatel
Paginace
= číslování stran
Kapitola
= samostatný oddíl textu, číslován, začátek na liché straně
Obsah
= seznam kapitol na konci knihy, strukturovaný
Rejstřík
= u odborných publikací vyzdvihnutí hesel s odkazy na strany
Bibliografie
= soupis knih, na které odkazuje obsah knihy
Povinné údaje
Autor, titul, překladatel, nakladatel, adresa tiskárny a nakladatele, rok vydání, originální název a původní nakladatel,
ISBN
- mezinárodní standardní číslo knihy (ISSN pro seriály)
Tiráž
= povinné údaje nakladatele a tiskárny dle právní normy