Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

potřeby a zdroje financování - druhý pohled finančního řízení - Coggle…

- - - - Obchodním (dodavatelským) úvěrem rozumíme odklad platby, který poskytuje dodavatel odběrateli. Nejčastěji se pohybuje mezi 14-90 dny, může být ale i na 180 dní. Bývá bezúročný.
    - - V tomto případě nám odběratel zaplatí dříve, než obdrží dodávku. Pro nás je to výhodné, ať už zaplatí částečně nebo v plné výši.
    - - Jde o závazky, které jsou splatné do jednoho roku, tedy závazky vůči
        →dodavatelům - dosud neuhrazené závazky, a to včetně směnečných;
        → zaměstnancům - dosud nevyplacené mzdy;
        → institucím sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění, finančním a jiným orgánům
  - - - řízení pohledávek
        
        velikost pohledávek přímo ovlivňuje platební schopnost, proto sledujeme, jak jsou pohledávky spláceny, stanovujeme vhodnou dobu splatnosti, upomí- náme neplatiče atd.
      - řízení krátkodobých závazků
        
        tyto závazky představují nejlevnější finanční zdroj, proto hlídáme jejich vhodnou výši tak, aby nebyly zbytečně nízké a na druhé straně, aby příliš nenarostly, neboť by hrozilo riziko zadlužení
      - řízení zásob
        
        usměrňujeme velikost zásob materiálu, nedokončených výrobků, hotových výrobků a zboží tak, aby byla optimální.
    - - 2. doba splatnosti pohledávek
        
        Udává, za kolik dnů od vyfakturování odběratelé zaplatí. Pochopitelně chceme, aby tato doba byla také co nejkratší
      - 1. doba obrazu zásob
        
        Udává, kolik dnů potrvá doba od nákupu materiálu přes jeho zpracování až do prodeje hotového výrobku. Chceme, aby tato doba byla co nejkratší.
      - 3. potřeba provozních prostředků
        
        Udává, za kolik dnů průměrně zaplatíme dodavatelům. A tady naopak chceme, aby byla co nejdelší. Čím později můžeme zaplatit, tím déle můžeme tyto peníze používat. Na základě těchto ukazatelů jsme pak schopni vypočítat celkovou potřebu provozních prostředků, kterou musíme mít krytou zdroji financování: náklady
      - Doba obratu peněz = doba obratu zásob + doba splatnosti pohledávek – doba splatnosti závazků.
- - - - úroky z úvěru jsou nákladem, tím snižují daň z příjmu
      - cizí kapitál může být levnější než vlastní
      - nestačí vlastní
    - - cizí kapitál zvyšuje zadluženost, tím snižuje finanční stabilitu
      - příliš vysoký podíl cizího kapitálu omezuje jednání managmentu, které musí být přizpůsobeno věřitelům
- - - - stav, kdy firma má dostatek majetku k úhradě závazků
    - - schopnost použít majetek k úhradě závazků.
  - - - Udává, do jaké míry jsme schopni krátkodobý cizí kapitál uhradit z likvidních prostředků (tedy především z peněz v hotovosti a na účtech) a z pohledávek. Za vhodné se považuje alespoň 100 %. V podstatě nám měří naši schopnost hradit závazky
    - - Vyjadřuje, nakolik je krátkodobý kapitál kryt krátkodobým majetkem, tedy schopnost hradit závazky, jestliže prodáme veškeré zásoby. Postačuje hodnota alespoň 150%, vhodné je i 200% a více %. Tento ukazatel může být výrazně zkreslen neprodejnými zásobami, nedobytnými pohledávkami apod. Proto slouží spíše pro odhad, do jaké míry jsou věřitelé chráněni před ztrátou svých investovaných prostředků.
    - - Udává, do jaké míry jsme schopni okamžitě hradit své závazky. Doporučená hodnota je asi 20%
  - - - B) omezíme riziko nesplacení u nových zákazníků - je-li to možné, žádáme od nových zákazníků úhradu předem, zálohu či placení při dodání. Pokud je vše v pořádku, můžeme postupně přejít na běžnou splatnost faktur
      - C) poskytujeme-li obchodní úvěr, je vhodné stanovit si limit.
      - A) vhodně stanovíme dobu splatnosti - obvykle se splatnost pohybuje mezi 10-14 dny. Je-li to možné, usilujeme o platbu předem, zálohu nebo platbu v okamžiku dodání
    - - : a) odběratelé nemohou platit:
        → nemají dostatek kapitálu, např. proto, že se jim nedaří prodávat své produkty, masivně investovali apod.; Bohemia Byla to ve
        → jsou v druhotné platební neschopnosti vinou svých zákazníků. Odběratel by platit chtěl, ale není toho schopen, protože jemu samotnému neplatí jeho zákazníci. Tak se jeho platební neschopnost přenáší i na další firmy. Prevencí je nebýt závislý jen na jednom odběrateli. Zároveň musí podnikatel pravidelně sledovat platební morálku svých zákazníků
      - b) nechtějí včas platit
        → zneužívají slabší pozice odběratele, pokud je na trhu vysoká konkurence a čekají s placením na poslední chvíli či až po upomenutí;
        → dávají přednost financování jiných aktivit (obchodní řetězce často takto jednají se svými dodavateli a kladou i další podmínky)