Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY - Coggle Diagram
PSYCHICKÉ PROCESY A STAVY
psychické jevy
funkce mozku, zformované vlivem společnosti, především výchovou
poznávaní a působení na svět
v průběhu života se mění a vyvíjejí
dělení na: psychické procesy, psychické stavy, psychické vlastntosti, dílčí psychické předpoklady
podstata psychických procesů
základní psychické fenomény
krátkodobý charakter
umožňují jednicni orientovat se ve svém okolí, vnímat, myslet, mluvit, hondotit, posuzovat
hlavní jsou: čití a vnímání
dále myšlení, představa, fantazie, řeč, paměť, emoce, motivace, vůle
čití
prostý reflexivní příjem podnětů našimi smysly
jednoduchá základní informace = počitek
počitkem může být například: teplo, chlad, hořká chuť, světlo, tma
na počitek nemají vliv zkušenosti (při rozsvícení lampy budou všichni vnímat světlo stejně)
důležitou roli hraje adaptace (=intenzita podnětu)
úroveň adaptace se může u lidí lišit (obyvatel Grónska bude vnímat chlad jinak než obyvatel Afriky)
může se lišit i u jedince (adaptace oka na světlo, ze začátku intenzivní, později si zvykne)
dělení: zrakové, hmatové, chuťové, sluchové, čichové, tělové
vnímání
umožňuje nám získat subjektivní obraz vnějšího i vnitřního prostředí
zpracování informace konkrétním člověkem
ovlivněno zkušeností, psychickými jevy
výsledkem je vjem
vjem je obraz objektu jako celku (např.: jablko/počitek by byl, že je zelené, kulaté)
celostnost, výběrovost, významovost
poruchy vnímání: smyslové klamy, eidetická vloha, halucinace
představivost
schopnost znovu si vybavit podnět, který byl v minulosti již vnímán
představa = více či méně přesný obraz něčeho, co v daném okamžiku nepůsobí na naše smyslové orgány
fantazie = vytváří se relativně nové obrazy, představy / využívá se v surrealismu
dělení: podle smyslového orgánu (zrakové, čichové, chuťové, hmatové, sluchové, tělové), podle obsahu (konkrétní, abstraktní), podle podnětu (vzpomínková, fantazijní)
asociace představ = spojování do řetězců, když si vybavíme jednu představu, vybaví se nám další
asociační zákony (Hermann Ebbinghaus) / zákony dotyku a času, podobnosti, novosti, četnosti, živosti
typy představivosti: zraková, sluchová, pohybová
myšlení
umožňuje nám získat zprostředkované a zobecněné poznání reálného života
proces řešení problémů, dochází ke zpracování a využívání informací
jednotkou myšlení je pojem (=význam slova, slovního spojení), soud (význam oznamovací věty), úsudek
myšlenkové operace = obecné myšlenkové postupy, na kterých funguje naše mysl
intuice, analýza, syntéza, srovnávání, abstrakce, zobecňování
druhy myšlení: induktivní, deduktivní, konvergentní, divergentní
inteligence
dispozice pro myšlení, učení a adaptaci
Alfred Binet (první se ji pokusil změřit), Francis Galton (první mentální tesy), Charles Spearman (faktorová analýza), Raymond Cattell (tekutá vs. fluidní inteligence), William Stern (inteligenční kvocient, IQ = (MV/CHV) x 100), David Wechsler (výpočet IQ, které se používá dodnes)
inteligence zneužívána k selekci a diskriminaci obyvatelstva
slouží k diagnostice duševních chorob
EQ = emoční inteligence (vysoké IQ nemusí znamenat i úspěšnost dané osoby v zaměstnání a vztazích)
IQ a EQ by mělo mít vyrovnanou míru
emoce, city
hodnotí různé zkušenosti, situace, události, průběh a výsledky činnosti jedince
provázené fyziologickými projevy, motorickými projevy, změnami pohotovosti, zaměřenosti
základní emoce: štěstí, smutek, strach
znaky emocí: subjektivnost, spontánnost, předmětnost, aktuálnost, polarita, vliv na další psychické procesy
druhy emocí: tělesné city, citové reakce, citové stavy a nálady, citové vztahy
nižší/vyšší city
poruchy: emoční stabilita, fobie, deprese, maniodeprese
pozornost
funkcí je vpouštět do vědomí omezený počet informací a tak ho chránit před zahlcením
zajišťuje soustředění jedince na určitý jev či činnost na určitou dobu
závisí na prostředí a stavu jedince
bezděčná vs. záměrná pozornost
poruchy: rozptýlená pozornost, hypoprosexie, hyperprosexie