Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
Dokumentalistika a informační věda - Coggle Diagram
Dokumentalistika a informační věda
Dokumentalistika
teoretický i praktický obor zabývající dokumentací
obor předcházející informační vědě
sbirání, pořádání vyhledávání a distribuce zaznamenaných informací
důraz na efektivitu
dnes se zabývá vědeckou komunikací, terminologií a bibliografickými databázemi
počátky dokumentalistiky
přelom 19. - 20. století
předchůdce dokumentalistiky
knihověda
zaměřovala se na vnější znaky knihy - identifikací, historii, estetiku a dějiny knihy a knihtisku
později se knihověda rozšířena i psychologicko-sociologická hlediska - jak knihy souvisí s vývojem společnosti
zakladateli dokumentalistiky - Paul Otlet a Henry la Fontaine
jejich cíl byl zmapovat celosvětovou knižní produkci
otlet označil nové nosiče informací (šedá literatura, atlasy, patenty) za dokumenty
belgičtí právníci
Mezinárodní Bibliografický Ústav v Bruselu
Informační věda
vyvinula se z dokumentalistiky
kolem 1945
Vannevar Bush
memex
hypotetický stroj
fungoval by jako lidský mozek
vyhledávat informace na asociacích
založený na hypertextu
simulace lidského myšlení na základě asociace
2 vývojové proudy
knihovní věda
zkoumala informační komunikaci v knihovnách
nejdříve teoretický obor
později stejný záměr jako dnes - shromáždit, zpracovat a uložit dosud vytvořené znakově zaznamenané znalosti, uspořádat do organizovaných sbírek a zpřístupnit uživatelům
matematicko-technický a kybernetický proud
v počátcích informační věda
zabýval se obecnými principy řízení a přenosu informace ve strojích, organizmech a společenství
obecné pojetí
informační věda studuje vlastnosti a chování informací, zkoumá informační toky, což způsoby zpracování a přenosu informací
cílem je poskytnout přístup k informacím a jejich využití
důležité efektivní využití informací
půjčená kniha 5 krát za rok ne desetkrát ve fondu
studuje komunikaci informací ve společnosti
Dokumentalisté X knihovníci
dokumentalisté
odtrhávali obsah od dokumentu za účelem třídění a vyhledávání
soustředili se pouze na vnější
chtěli využívat technologie
knihovníci
vnímat dokument jako celek
kontext
obsah nelze odtrhnout od vnějších znaků