STAROORIENTÁLNÍ STÁTY

dějiny umění

dějiny hudby MEZOPOTAMIE

filozofie

historie

vynálezy, novinky MEZOPOTÁMIE

písmo (Mezopotámie, Klínové písmo)

vznik matematiky (propojení s filozofií)

kolo, hrnčířský kruh (nová keramika- Dějiny umění)

náboženství--> Polytheismus

jiné město= jiný bůh

An= nebesa

Entil= moře

Enki= moudrost

MEZOPOTÁMIE

MEZOPOTÁMSKÁ ARCHITEKTURA

Zikkurat- přístupný pouze zvenku, vevnitř stavby nebylo nic

Ištařina brána- brána v hradbách Babylonu ca142c5ade71fbb85180087113fb9071

AKKADSKÁ ŘÍŠE

první centralizovaný stát

městské státy- Eridu, Uruk, Ur...

MEZOPOTÁMSKÉ UMĚNÍ

CHAMMURAPIHO ZÁKONÍK- první zákoník ever- vytesán do žuly, 282 článků

zemědělství - vynález zavlažovacích a odvodňovacích kanálů, dále pluh, motyka etc.

statní zřízení- hyerarchie

BABYLONSKÁ ŘÍŠE

400 let po zániku Akkadské říše

Král Chammurapi

stabilní říše díky pevnému zakoníku

vrstvy: avílové- nejbohatsi, muškéni- běžné svobodné obyvatelstvo, otroci- nesvobodní

keramické kachličky (Babylon)

nejvíce umění je z BABYLONU

Byla důležitou součástí pozemského i posmrtného života

PROFESIONÁLNÍ CHRÁMOVÍ HUDEBNÍCI – měli výsadní postavení (vyšší než např. úředníci) byli stavěny
hned za bohy a krále

Hráli na strunné n.– lyry, harfy, loutny, dechové n.– flétny, dvojité šalmaje, trubky, rohy a bicí nástroje.

LOGOS

MYTHOS

-Řecké slovo logos- sbírat, mluvit, počítat nejstarší význam něčeho sebraného či shromážděného. Může znamenat (mluvenou) „řeč“, „slovo“, „příběh“, „význam“, „poměr“, „číslo“, někdy také „rozum“ a smysl

„symbolické vyprávění vyjadřující víru v plnost a celistvost nadčasového řádu“, typicky báje, tradiční, obvykle anonymní epický útvar, který dává odpovědi, aniž klade otázky.

EGYPT

obyčejný lidé pohřbíváni do obyčejných jam v písku.

honorace- mumifikace

POHŘBÍVÁNÍ

NÁBOŽENSTVÍ V EGYPTĚ= POLYTHEISMUS

Ženy si pak nechávaly vyrobit “příčesky”, což souviselo s bohyní Hathor.

kanopy pro uložení jater, plic, žaludku a střev. synove_hora

V první fázi museli balzamovači odstranit mozek nosními dírkami pomocí kovového háčku.

Balzamovač ostrým kamenným nožem provedl řez břišní stěnou, aby mohl vyjmout střeva, žaludek, plíce a játra. Srdce – považované za hlavní orgán myšlení a moudrosti – se buď nechávalo v těle, nebo se nahrazovalo skarabem ve tvaru srdce.

Nakonec musel balzamovač celé tělo opatrně zavinout do obinadel.

Hylozoismus je filozofický názor, že veškerá hmota je živá, schopná pociťování. Za hylozoismus se označuje především učení starořecké mílétské školy, ale setkáváme se s ním i v učení stoiků, v panteismu, u Diderota. Je to pokus vyložit vznik organického světa z přírody samé.

UMĚNÍ EGYPTA

V Egyptě platil přísný kánon – hlava a končetiny byly zobrazovány z profilu, oko a tělo zepředu. Byla také uplatňována tzv. hieratická perspektiva, kdy se velikost zobrazovaných postav řídila dle společenského postavení.

Pyramidy v Gíze (3)

Mozaikové zdobení nástrojů

Pohřbívání s nástroji bylo důležité

zdobení lyr býkama F37D5656-6A79-4B50-8F4E-91350FF0F733