Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
ČJ 2 A: SOUSTAVA ČESKÝCH HLÁSEK, KLASIFIKACKE, CHARAKTERISTIKA, ZMĚNY,…
ČJ 2 A: SOUSTAVA ČESKÝCH HLÁSEK, KLASIFIKACKE, CHARAKTERISTIKA, ZMĚNY, ZÁSADY SPRÁVNÉ VÝSLOVNOSTI
DVOJHLÁSKY = DIFTONGY = sdružení 2 HLÁSEK v jedné SLABICE DVOJHLÁSKA KLESAVÁ = v ČJ 3:
OU = původní (POUZE, FOUKÁ) / AU, EU = MORFEMICKÝ ŠEV (POUČOVAT)
dvojhlásky AU, EU jen u slov cizího původu (AUTO, PNEUMATIKA) morfemický šev = ZAUČOVAT)
VZNIK ARTIKULACE ŘEČI
výdechovým proudem vzduchu z plic se rozkmitají hlasivky → HLASOVÁ ŠTĚRBINA
→ rozkmitáním HL vznikne TÓN → v REZONANČNÍCH DUTINÁCH přetvoří v hlas
PROCES ARTIKULACE:
HLÁSKY= nejmenší zvukové jednotky lidské řeči
tvar dutiny ústní, poloha a pohyby rtů a jazyka
FONOLOGIE = nauka o FCI ZVUKOV. PROSTŘ. (hlásek)
základní jednotka = FONÉM = nejmenší jednotka
pere - bere
FONETIKA = nauka o: TVOŘENÍ HLÁSEK = O ARTIKULACI
JAK HLÁSKY SLYŠÍME
O MÍSTU A ZPŮSOBU TVOŘENÍ
HLÁSKOSLOVÍ = nauka o ZVUKOVÉ STRÁNCE JAZYKA,
MODULACI ŘEČI
SLEDUJE ČINNOST ARTIKULAČNÍHO ÚSTROJÍ
HLÁSKY: 35 hlásek z nichž se skládají SLOV
25 souhlásek = KONSONANTŮ
10 samohlásek = VOKÁLŮ
1 DVOJHLÁSKA = DIFTONG
GRAFÉM = psaná hláska
SAMOHLÁSKY = VOKÁLY mohou stát samy jako SPOJKY = SLABIKOTVORNÉ př: o-pa-ko-vat
tvořeny pravidelným kmitáním hlasivek, při jejich vyslovení se neklade VP žádná překážka
14 SAMOHLÁSEK: a, á, e, é, i, í, o, ó, u, ú, y, ý, ů (y, ý, ě, ů = jen grafémy)
SOUHLÁSKY DLE KVALITY:
Z VERTIKÁLNÍHO HLEDISKA:
VYSOKÉ, STŘEDOVÉ, NÍZKÉ
Z HORIZONTÁLNÍHO HLEDISKA:
PŘEDNÍ, STŘEDNÍ, ZADNÍ
SOHLÁSKY DLE DÉLKY:
KRÁTKÉ, DLOUHÉ (délka mění význam drahá x dráha, car x cár
SOUHLÁSKY DLE POSTAVENÍ RTŮ:
ZAOKROUHLENÉ = o, ó, u, ú
NEZAKOKROUHL = ústa se zúží = e, é, i, í
OTEVŘENÉ = a, á
SOUHLÁSKY DLE ZNĚLOSTI = ZNĚLÉ = B, V, V, D, N, Ň, Z, Ž, L, R, Ř, Ď, J, G, H = při výslovnosti ZAPOJUJEME HLASIVKY
-
SOUHLÁSKY dle MÍSTA TVOŘENÍ = RETORETNÉ = B, P, M sevření obou rtů RETOZUBNÉ = F,V ZUBODÁSŇOVÉ = T, D, N, C, Dz, Č, DŽ, S, Z, Š, Ý L, R, Ř → přitisknutí okrajů jazyka k okrajům paterní klenby
PŘEDOPATROVÉ = Ť, Ď, Ň, J = silné přitisknutí hřbetu jazyka k tvrdému patru ZADOPATROVÉ = K, G, CH = přitisknutí zadní části jazyka k měkkému patru HLASIVKOVÉ = H
SOUHLÁSKY = KONSONANTY = základ slova = ŠUM = NELZE JE VYZPÍVAT = VP se staví do cesty překážka dle místa/způsobu artikulace, zda nosem/ústy → X(ks),Q (kv fonematicky NEEXISTUJÍ
SOUHLÁSKY DLE ZPŮSOBU TVOŘENÍ = dle překážky, která se staví do cesty VP
ZÁVĚROVÉ (okluzivní) P, B, M, T, D, N, Ť, Ď, Ň, G, K = zvuk zazní v okamžiku proražení překážky VP POLOZÁVĚROVÉ (semiokluzivní) C, Č, Dz, Dž = VP nejprve překoná překážku a poté vychází úžinou
ÚŽINOVÉ (konstrikce) F, V, S, Š, Ž, L, R, Ž, J, CH, H = výdechový proud vychází úžinou
NEZNĚLÉ = P, F, T, C, Č, S, Š, Ť, K CH = nezapojujeme hlasivky
SOUHLÁSKY DLE PÁROVOSTI = PÁROVÉ= NEPÁROVÉ = J, R, M, L, N Ň, Ř = pouze znělé
SOUHLÁSKY DLE ÚČASTI NOSNÍ DUTINY
NOSNÍ = NAZÁLNÍ = M, N, Ň
ORÁLNÍ = ÚSTNÍ = OSTATNÍ
MĚKKÉ = PALATÁLY Ť, Ď, Ň, J