Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
(15) Hospodářská a fiskální politika - Coggle Diagram
(15) Hospodářská a fiskální politika
hospodářská politika
stát by měl
usilovat o zvýšení efektivnosti v rozmístění VF
ovlivňovat rozdělení dlchodů
podporovat stabilní rozvoj národního hospodářství
cíle
podpora zaměstnanosti
růst reálného produktu
vyrovnané vztahy NH se zahraničím
zajištění cenové stability
nositelé
stát
regionální integrační seskupení, nadnárodní orgány
mezinárodní organizace
nástroje
fiskální politika
F + M → stabilizační politika
monetární politika
správa dluhů
vnější obchodní a měnová politika
souhrn cílů, o něž stát v ekonomice usiluje pomocí nástrojů, rozhodovacích procesů a přijímání opatření
fiskální - rozpočtová politika
slouží k
usměrňování makroekonomického vývoje země
ovlivňování činnosti mající za následek externality
přerozdělování důchodu
shromažďování finančních prostředků za účelem zajištění veřejných a ostatních statků
státní rozpočet
saldo = příjmy - výdaje
příjmy: daně, úroky, transfery
výdaje: sociálního charakteru vládní nákupy, transferové platby, úrok z veřejného dluhu (mandatorní X nemandatorní)
typy
expanzivní (zvyšování vládních výdajů a transferových plateb, snižování daní)
restriktivní (snižování vl. výdajů a transf. plateb, zvyšování daní)
nástroje
vestavěné stabilizátory
záměrná opatření
funkce - přerozdělovací, alokační, stabilizační
bariéry
časové zpoždění - např. u daňových reforem se projeví až po uplynutí recese
efekt vytěsňování - vládní výdaje vytlačují soukromé investice (roste úroková míra)
cíl - zajistit makroekonomickou stabilitu
(stabilní ekonomický růst a cenová inflace, nízká nezaměstnanost)
prováděna vládou prostřednictvím státního rozpočtu
nástroje pomocí modelu IS-LM
expanzivní
neúčinná
vyšší vládní výdaje nevedou ke zvýšení produktu, ke změně produktu v podstatě nedochází
také ji snižuje vysoká citlivost autonomních výdajů na změnu úrokové míry
pokud poptávka po penězích vůbec nereaguje na změnu úrokové míry, když bude koef. citlivosti poptávky po penězích na změnu úrokové míry h=0 → křivka LM je vertikální, multiplikátor fiskální politiky nulový
vytěsňovací efekt
zvýšení vládních výdajů → zvýšil se produkt, ale i úroková míra → produkt nebude navýšen tak, jako kdyby zůstala původní úroková míra → v důsledku zvýšení r dochází ke snížené té části autonomních výdajů, které jsou závislé na úrokové míre → o to se snižuje produkt → změna produktu je ve výši rozdílu Y1 a Y0 → zbývající část je vytěsněna
v modelu IS-LM se projeví ve změně A a α → multiplikátor se změnou sazby, autonomní výdaje vlivem autonomní daní, TR a G
podpora ekonomiky, zvýšení vládních nákupů, TR, snížení daní → IS doprava → rovnovážný produkt i úroková míra vzroste
"Fiskální expanze je tím účinnější, čím: "
"... je vyšší citlivost poptávky po penězích na změnu úrokové míry."
" ... nižší je citlivost poptávky po penězích na změnu důchodu."
" ... nižší je citlivost autonomních výdajů na změnu úrokové míry."
maximálně účinná
v případě, že citlivost poptávky po penězích na úrokovou míru je extrémně vysoká, tedy když se bude koef. citlivosti poptávky po penězích h blížit ∞ → křivka LM téměř horizontální → při velmi vysoké citlivosti poptávky na úrokovou míru nevyvolává poptávka změnu v úrokové míře → nezpůsobuje to nerovnováhu na trhu peněz → úroková míra se nemění, tedy ani soukromé výdaje se nesnižují a efekt vytěsnění je nulový
čím vyšší je citlivost poptávky po penězích na změnu úrokové míry, tím je fiskální politika účinnější
velmi účinná je i pokud je produkt nezávislý na úrokové míře → v případě že koef. citlivosti autonomních výdajů na úrokovou míru b = 0 → křivka IS je vertikální
křivky
LM - rovnováha na trhu peněz
model IS-LM představuje rovnováhu na obou trzích
IS - rovnováha na trhu finálních statků a služeb