(5) Právní jednání
charakteristika
forma právních jednání
neplatnost a relativní (ne)účinnost
pr. jednání - právní skutečnost při vědomém chování subjektů a spojené s následky
nejčastěji sepsání smlouvy
náležitosti
vůle
projektu
subjektu
předmětu
druhy právního jednání
mezi žijícími pro případ smrti
úplatné bezúplatné smíšené
adresované (nabídka na smlouvu) neadresované (veřejná soutěž)
formální neformální
musí odpovídat dobrým mravům a zákonu
jednostranné (závěť) dvoustranné (smlouva)
není-li předepsána zákonem (prodej nemovitosti), není dána
lze jednat
náležitosti písemné formy
při jednání více osob nutnost projevů na stejnou listinu (v případě věcného práva)
doporučeno i v elektronické formě
podpis (elektronický / vlastní rukou)
konkludentně (gestem)
mlčky
výslovně
při neschopnosti podpisu vlastní znamení před min. 2 svědky
při nemožnosti číst a psát - seznámení s obsahem jinak (přístroje, pomůcky, jiná osoba)
absolutní neplatnost
relativní neplatnost
důvody neplatnosti
relativní neúčinnost
nemožnost předmětu plnění
jednání nesvéprávnou osobou nebo v dušení poruše
rozpor s dobrými mravy nebo odporuje-li zákonu
nedodržení stanovené formy
v zájmu ochrany konkrétní osoby
pouze výjimečný následek, v případech:
na ochranu společnosti
jednání ve zjevném rozporu s dobrými mravy
zavazuje k plnění od počátku nemožnému
odporuje zákonu a ujednání stran a současně zjevně narušuje veřejný pořádek
není-li osoba plně svéprávná nebo v duševní poruše, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá a činí ji neschopnou právně jednat
následky neplatnosti
osoba, na kterou byla neplatnost stanovena, může podat námitku
pokud před 8 lety byla podepsaná neplatná smlouva, a bylo stanoveno že je PJ neplatné, i všechny další jsou neplatné
zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele; jednání je platné a účinné, věřitel se však může za stanovených podmínek domáhat, aby jej soud ve vztahu k němu označil za neúčinné a on následně mohl uspokojit svoji vykonatelnou pohledávku z toho, co neúčinným jednáním ušlo z majetku jeho dlužníka
věřitel se může dovolat neúčinnosti
proti tomu, kdo:
Nový občanský zákoník rovněž explicitně stanoví, že stejně jako zkracující právní jednání se posoudí i opomenutí, kterým dlužník pozbyl majetkové právo nebo kterým způsobil, že jiné osobě vzniklo nebo zůstalo zachováno její právo vůči němu. Za zkracující právní jednání je přímo označeno též odmítnutí dědictví, u nějž tuto možnost ostatně dovodila za občanského zákoníku judikatura, ledaže by bylo předluženo.
s dlužníkem právně jednal
nabyl prospěch
jímž byl věřitel zkrácen a k němuž došlo v posledních dvou letech (podle starého 3) mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch této osoby (úmysl dlužníka zkrátit věřitele a vědomost blízké osoby o tom předpokládá, musí prokazovat opak)
kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám úmysl dlužníka věřitele zkrátit;
které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám (podle starého jen 3 roky zpětně)
kupní či směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, pokud druhá strana musela v dlužníkově jednání poznat mrhání majetkem, kterým je věřitel zkracován;
bezúplatného právního jednání, k němuž došlo v posledních dvou letech. Neúčinnosti se prokazuje bez dokazování úmyslu dlužníka a vědomosti druhé strany – kromě povinnosti ze zákona, poskytnut příležitostný dar, věnování na veřejný prospěšný účel, vyhověno mravům a slušnosti