(5) Právní jednání

charakteristika

forma právních jednání

neplatnost a relativní (ne)účinnost

pr. jednání - právní skutečnost při vědomém chování subjektů a spojené s následky

nejčastěji sepsání smlouvy

náležitosti

vůle

projektu

subjektu

předmětu

druhy právního jednání

mezi žijícími pro případ smrti

úplatné bezúplatné smíšené

adresované (nabídka na smlouvu) neadresované (veřejná soutěž)

formální neformální

musí odpovídat dobrým mravům a zákonu

jednostranné (závěť) dvoustranné (smlouva)

není-li předepsána zákonem (prodej nemovitosti), není dána

lze jednat

náležitosti písemné formy

při jednání více osob nutnost projevů na stejnou listinu (v případě věcného práva)

doporučeno i v elektronické formě

podpis (elektronický / vlastní rukou)

konkludentně (gestem)

mlčky

výslovně

při neschopnosti podpisu vlastní znamení před min. 2 svědky

při nemožnosti číst a psát - seznámení s obsahem jinak (přístroje, pomůcky, jiná osoba)

absolutní neplatnost

relativní neplatnost

důvody neplatnosti

relativní neúčinnost

nemožnost předmětu plnění

jednání nesvéprávnou osobou nebo v dušení poruše

rozpor s dobrými mravy nebo odporuje-li zákonu

nedodržení stanovené formy

v zájmu ochrany konkrétní osoby

pouze výjimečný následek, v případech:

na ochranu společnosti

jednání ve zjevném rozporu s dobrými mravy

zavazuje k plnění od počátku nemožnému

odporuje zákonu a ujednání stran a současně zjevně narušuje veřejný pořádek

není-li osoba plně svéprávná nebo v duševní poruše, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá a činí ji neschopnou právně jednat

následky neplatnosti

osoba, na kterou byla neplatnost stanovena, může podat námitku

pokud před 8 lety byla podepsaná neplatná smlouva, a bylo stanoveno že je PJ neplatné, i všechny další jsou neplatné

zkracuje uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele; jednání je platné a účinné, věřitel se však může za stanovených podmínek domáhat, aby jej soud ve vztahu k němu označil za neúčinné a on následně mohl uspokojit svoji vykonatelnou pohledávku z toho, co neúčinným jednáním ušlo z majetku jeho dlužníka

věřitel se může dovolat neúčinnosti

proti tomu, kdo:

Nový občanský zákoník rovněž explicitně stanoví, že stejně jako zkracující právní jednání se posoudí i opomenutí, kterým dlužník pozbyl majetkové právo nebo kterým způsobil, že jiné osobě vzniklo nebo zůstalo zachováno její právo vůči němu. Za zkracující právní jednání je přímo označeno též odmítnutí dědictví, u nějž tuto možnost ostatně dovodila za občanského zákoníku judikatura, ledaže by bylo předluženo.

s dlužníkem právně jednal

nabyl prospěch

jímž byl věřitel zkrácen a k němuž došlo v posledních dvou letech (podle starého 3) mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch této osoby (úmysl dlužníka zkrátit věřitele a vědomost blízké osoby o tom předpokládá, musí prokazovat opak)

kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám úmysl dlužníka věřitele zkrátit;

které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám (podle starého jen 3 roky zpětně)

kupní či směnné smlouvy uzavřené v posledním roce, pokud druhá strana musela v dlužníkově jednání poznat mrhání majetkem, kterým je věřitel zkracován;

bezúplatného právního jednání, k němuž došlo v posledních dvou letech. Neúčinnosti se prokazuje bez dokazování úmyslu dlužníka a vědomosti druhé strany – kromě povinnosti ze zákona, poskytnut příležitostný dar, věnování na veřejný prospěšný účel, vyhověno mravům a slušnosti