poutník se vydal na cestu městem, aby si vybral nějaké povolání. Na cestě ho doprovází Všudybud, který mu radí, aby byl se vším spokojen, nic nekritizoval, že se tak vyhne nesnázím, a Mámil, který mu chce nasadit růžové brýle mámení. Poutník si ale prohlíží město, všude vidí spěch, honbu za pohodlným životem. Dívá se na svět zpod Mámilových brýlí a vše vidí. Uniká z labyrintu světa do ráje srdce.
