Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
Žvýkací soustava a čelistní kloub - Coggle Diagram
Žvýkací soustava a čelistní kloub
žvýkací soustava
anatomické struktury
Anatomie horní čelisti, dolní čelisti a čelistního kloubu
MAXILLA
párová kost
uložena pod očnicí, bočně od dutiny nosní
tvoří ji především
tělo (corpus maxillae)
4 výběžky
směrem do strany – výběžek lícní – jařmový (processus zygomaticus)
• Zevně vyčnívající výběžek pro spojení s lícní kostí.
směrem dozadu – výběžek patrový (processus palatinus)
• Patrový výběžek je pravostranný a levostranný a stýká se ve středním patrovém švu.
Tvoří tak přední část tvrdého patra. Společně s patrovými kůstkami tvoří tvrdé patro (palatum durum).
směrem nahoru – výběžek čelní (processus frontalis)
• Spojuje HČ s čelní kostí, nosní kostí a se slznými kůstkami
směrem dolů – výběžek alveolární (processus alveolaris)
• Pravostranný a levostranný, spojuje se ve švu; stejně jako u mandibuly jsou zde lůžka pro zuby od sebe vzájemně oddělená přepážkami (septum interdentale).
ohraničuje dutinu nosní a obsahuje dutinu čelistní
• U vícekořenových zubů jsou jednotlivé kořeny od sebe odděleny mezikořenovými
přepážkami (septum interradiculare).
• Zuby jsou uspořádány do tvaru poloviční elipsy.
• Distálně je alveolární výběžek ukončen hrbolem horní čelisti – tuber maxillae.
• Za tímto hrbolem je zářez, kde má být protéza zakončena (sulcus pterygomaxillaris).
• Zubní lůžka i alveolární výběžek se tvoří zároveň s růstem zubů,
po ztrátě zubů atrofují koncentricky (oblouk se zmenšuje a zužuje).
MANDIBULA
tvoří ji především
4 výběžky
alveolární (processus alveolaris)
bradový (processus mentale)
kloubní (processus articularis)
svalový (processus muscularis)
Přední
Zadní
těla (corpus mandibulae)
• Úhel dolní čelisti (angulus mandibulae)
a mění se s vývojem člověka:
o novorozenec – mandibula téměř plochá (úhel ramen asi 170 °)
o dítě - růst čelisti, zvyšování nároků na její funkční zatížení, růst alveolárního výběžku při růstu zubů (zmenšení úhlu 150 °)
o v dospělosti - úhel (cca 120 °)
o ve stáří - úhel se opět zvětšuje (140 °)
jediná pohyblivá kost na kostře hlavy
S lebkou je spojena pomocí kloubů, jejichž hlavice jsou součástí dolní čelisti a jamky jsou útvary spánkové kosti.
nejmasivnější z obličejových kostí
funkce
abdukce a addukce (otevírání a zavírání)
propulze a retropulze (dopředu a dozadu)
lateropulze a mediopulze; sinistropulze, dextropulze (do stran a zpět; doleva, doprava)
morfologie zubů
FRONTÁLNÍ ÚSEK
Velký horní řezák
dominantní zuby frontálního úseku
růžkový a kořenový znak
kořen je mohutný, oválný s jedním kořenovým kanálkem
lopatkovité korunky, labiální ploška může mít trojúhelníkovitý, obdélníkovitý nebo čtverhranný tvar
Malý horní řezák
menší než velký horní řezák
kratší a slabší kořen
od osy korunky se odklání distopalatinálně, má jeden kořenový kanálek
Horní špičák
nejmohutnější zub frontálního úseku, masivní sklovinná lišta, kosočtverečného tvaru
incizální hranu tvoří dvě hrany, které se sbíhají do výrazného hrotu
kořen je mohutný, kuželovitý s jedním kořenovým kanálkem
Dolní řezáky
oba dolní řezáky jsou si podobné a liší se pouze velikostí
střední řezák je nejmenším zubem v celém chrupu
korunky dolních řezáků jsou úzké a ploché a podobají se dlátům
kořeny jsou úzké, meziodistálně silně oploštělé
střední
postranní
Dolní špičák
tvarově se podobá hornímu špičáku, ale jeho korunka je užší
nemá sklovinný val na labiální ploše
kořen je menší a útlejší, než kořen horního špičáku
Mají hranu – přizpůsobené k oddělování a odříznutí sousta (řezáky, špičáky).
Velmi důležité z estetického hlediska. Tvary zubů, jejich postavení v zubních obloucích a spolu s tvarem rtů udávají celkový vzhled obličeje.
LATERÁLNÍ ÚSEK
Horní premoláry
okluzní plochy mají obrys oválného tvaru
na okluzní ploše jsou dva hrbolky
první horní premolár má bukální hrbolek větší než palatinální
druhý horní premolár má oba hrbolky stejně vysoké
palatinální plocha horních premolárů je konvexnější než plocha bukální
první premolár má dva kořeny, druhý horní premolár má jeden kořen
první
druhý
Moláry
nejmohutnější zuby v lidském chrupu
okluzní plochy jsou vícehrbolkové, největší žvýkací výkonnost
velikost zubních korunek molárů se distálním směrem zmenšuje
První horní molár
největší zub laterálního úseku, obrys okluzní plochy má tvar nepravidelného čtyřúhelníku
na okluzní ploše jsou čtyři hrbolky – dva jsou uloženy bukálně a dva palatinálně
fizury probíhající mezi hrbolky tvoří obraz písmene H
první horní molár má tři kořeny – dva kořeny jsou uloženy bukálně, jeden palatinálně
Druhý horní molár
menší než první molár
na okluzní ploše jsou čtyři nebo tři hrbolky, vždy dva bukální a dva nebo jeden palatinální
druhý horní molár má tři kořeny, mohou být částečně srostlé
Dolní premoláry
podstatně se liší od horních premolárů
kruhový obrys okluzních ploch
První dolní premolár
bukální plocha dvakrát větší než lingvální
dva hrbolky – bukální hrbolek je mohutný, lingvální je značně menší
jeden kořen
Druhý dolní premolár
větší než první
na okluzní ploše je jeden hrbolek bukální a dvojitý hrbolek lingvální, téměř stejně vysoké
delší kořen než u prvního dolního premoláru
První dolní molár
největším zubem v dolní čelisti
okluzní plocha – tvar nepravidelného pětiúhelníku
pět hrbolků – tři jsou uloženy bukálně a dva lingválně
fizury probíhající mezi hrbolky tvoří obraz písmene Y
dva kořeny – uloženy meziodistálně
Druhý dolní molár
celkově menší než první dolní molár
obrys okluzní plochy má čtvercový tvar
čtyři hrbolky – dva bukální a dva lingvální
dva kořeny uložené meziodistálně
Třetí horní a dolní moláry
vyznačují se kolísáním ve tvaru, velikosti i počtu kořenů
horní
dolní
Mají žvýkací plochu – sousto prokousnou, rozmělní a rozdrtí (premoláry, moláry)
Oproti frontálnímu úseku jsou zuby širší a mohutnější
Důležité z funkčního hledisk
čelistní kloub
anatomické struktury
funkce
Chrup
Je tvořen frontálními a laterálními zuby postavenými do zubních oblouků.
Dětský chrup má 20 zubů a obsahuje – řezáky, špičáky a moláry.
Stálý chrup má 28–32 zubů a obsahuje – řezáky, špičáky, premoláry a moláry.
Funkce chrupu: estetická, mastikační (žvýkací) a fonační.
Nejdůležitější útvary žvýkacího ústrojí
Estetika
▪ zuby a jejich parodont
▪ čelisti
▪ čelistní kloub
▪ žvýkací svalstvo
Transport potravy
▪ svalstvo jazyka a krku
▪ mimické svalstvo
▪ slinné žlázy
▪ cévy
▪ nervy