Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

1. Osvojování druhého/cizího jazyka, 9. Komunikace v jazykové třídě, 10.…

- - - - Chomsky
      - Nativismus
    - - Krashen
    - - Long
    - - Vygotsky
    - - Skinner
    - - Krashen
        
        Krashen: 5 hypotéz objasňující postup osvojování
        
        O rozdílu mezi osvojování a učení jazyka
        
        O monitoru
        
        O vstupu (inputu)
        
        O přirozeném pořadí osvojování (převzato z nativismu)
        
        O afektivním filtru
- - - - zde
      - pro účely zkoušky z českého jazyka pro trvalý pobyt v ČR – úrovně A1, A2
    - - na základě SERR, popisy tzv. referenčních úrovní pro některé jazyky, jež vymezují příslušnou úroveň zběhlosti v cizím jazyce
      - zde
- - - - aplikovaný obor
      - Výuka čj a dalších komponentů filologické specializace pro jinojazyčné mluvčí
    - - odrazový, počáteční, iniciační jazyk (zdůrazněn dynamický charakter procesu)
- - - -  znělost/neznělost (zná pravidlo, že na konci slova dochází k neutralizaci znělosti),
      -  ú/ů,
      -  velká písmena, (diktát je k ověření pravopisu),
      -  někdy s/z,
      -  někde/izolovaně psaní i/y (vyjmenovaná slova),
      -  tvrdé a měkké souhlásky,
      -  interpunkce = psaní čárky,
      -  hranice slov písmen (doškoly) – dělá mezery
      -  -> jakmile je to DTN (i když v koncovce, to nikoho nezajímá), neutralizace znělosti
- - - - predikce na základě ilustrace, klíčových slov, titulku
      - otázky k textu
    - - diskuse k tématu
      - propojení s vlastní zkušeností studentů
      - klíčová slovní zásoba
  - - - porovnat predikci s textem
      - výběr nadpisu
      - řazení událostí
    - - úkol na základě informací z textu
      - formulář
      - shrnutí argumentů
    - - detailnější porozumění
    - - lexikální a gramatická cvičení (práce se slovníkem)
  - - - hraní rolí
      - diskuse
      - písemný úkol
      - personalizace
- - - - o Primární – nová lítka, primární jazykové dovednosti
      - o Automatizační – aby došlo k osvojení
      - o Opakovací cvičení
      - o Kontrolní
- - - -  Dialog – hodí se v kvazikomunikačním (mikrokonverzačním)
      -  Pamětné opakování
      -  Gest chance – krátké jazykové říkanky (audioorální metoda) – rytmus a písničky
- - - - žádost o objasnění, nápověda, metalingvistická nápověda, elicitace
    - - explicitní oprava nebo přeformulování
- - - - porozumění: poslech a čtení
      - mluvení: ústní interakce a samostatný ústní projev
      - psaní: písemný projev
      - zkouška je placená (3 000-4 200 Kč dle úrovně)
      - úrovně
        
        CCE–A1: rovnocenná Zkoušce z češtiny pro udělení trvalého pobytu v České republice
        
        CCE–A2 a CCE–B1: podmínka přijetí ke studiu v českých programech na některých fakultách v České republice
        
        CCE–B1: rovnocenná Zkoušce z českého jazyka pro účely udělování státního občanství v České republice
        
        CCE–B1 a CCE–B2: pedagogičtí pracovníci a řadoví zaměstnanci ve služebním poměru
        
        CCE–B2: podmínka přijetí ke studiu v českých programech na většině fakult v České republice
        
        CCE–C1: vedoucí zaměstnanci ve služebním poměru, podmínka přijetí ke studiu v českých programech na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy
        
        B1 zkouška pro udělení občanství
        
        PÍSEMNÁ ČÁST
        
        čtení s porozuměním (50 minut)
        
        poslech s porozuměním (30–35 minut)
        
        psaní (60 minut)
        
        ÚSTNÍ ČÁST
        
        mluvení (15–18 minut na dvojici)
        
        hodnocení zkoušky
        
        Pro hodnocení „uspěl(a)“ je nutné dosáhnout celkem nejméně 60 %, a to i v jednotlivých částech zkoušky, přičemž v jedné z písemných částí zkoušky je možné získat pouze 50 %. Pokud uchazeč neuspěje u některé části zkoušky, musí opakovat celou zkoušku. Počet opakování není omezen
        
        poplatek 3 700 Kč
        
        kdo nemusí zkoušku skládat
        
        žadatel, který doloží, že v minulosti absolvoval alespoň po dobu 3 školních let základní, střední, nebo vysokou školu, na kterých byl vyučovacím jazykem český jazyk,
        
        žadatel, který je ke dni podání žádosti o udělení státního občanství České republiky mladší 15 nebo starší 65 let,
        
        žadatel s tělesným nebo mentálním postižením, které mu neumožňuje osvojit si znalost českého jazyka,
        
        žadatel, který doloží, že úspěšně vykonal rovnocennou jazykovou zkoušku (podle § 13 vyhlášky o prokazování znalosti českého jazyka a českých reálií pro účely udělování státního občanství České republiky), mezi které patří:
        
        4 more items...
- - - - A1 Breakthrough
      - A2 Waystage
    - - B1 Threshold
      - B2 Vantage
    - - C1 Effective Operational Proficiency
      - C2 Mastery
- - - - Proměnlivost/propustnost
        
        stagnace, fosilizace
      - Dynamika
      - Systematičnost
- - - - formální popis 1J a 2J
      - výběr prvků 1J a 2J pro srovnání
      - srovnání (určení shod a rozdílů)
      - předpověď, kde vzniknou pravděpodobně chyby
- - - - L1 = chyba je nemotivovaná odchylka od standardu, normy, kodifikace
      - L2 = odchylka od normy nebo úzu dospělého rodilého mluvčího
    - - ERROR = KOMPETENČNÍ CHYBA (systematická chyba, neví, že to je chyba)
      - MISTAKE = PERFORMANČNÍ CHYBA (opraví se)
        
        řádu = opraví se hned
        
        řádu = musíme pomoct
        
        LAPSE =
  - - - sebrat korpus jazyka (velikost, medium, věk, 1J, úroveň vývoje etc.)
      - chyby identifikovat a lokalizovat
      - klasifikovat a popsat
      - vysvětlit (uvést příčiny, viz Selinker - transfer 1J, nadměrná generalizace pravidel 2J, transfer výuky, strategie učení se, strategie komunikace žáka v 2J)
      - zhodnotit (jejich závažnost) – podstatné pro pedagogické využití
  - - - • Komplikace – vyhýbání; problémy s porozuměním i při nižší chybovosti apod.
      - • Chybová analýza si všímá jen relativně malého výseku jazykové kompetence žáka – jen produkce.
      - • Metodologické problémy s identifikací, emendací, popisem, vysvětlením, evaluací chyb
      - • Nedostatek rozsáhlého materiálu a na něm ověřené typologie chyb
- - - - --> zděděný jazyk (preferuje dítě majoritní jazyk? - životní styl, kultura)
- - - - transfer / interference
        
        číslo 3
- - - - příjimací řízení
        
        Aby mohl být žák s OMJ přijat na střední školu, musí dle § 20 školského zákona prokázat, že se na území ČR vyskytuje legálně (pro základní vzdělání není legální pobyt podmínkou) a také musí doložit, že již splnil povinnou školní docházku.
        
        Pro žáky s OMJ, kteří chtějí studovat na střední škole v České republice, jsou upraveny podmínky přijímacího řízení. V některých případech může dokonce dojít i k prominutí přijímací zkoušky z českého jazyka, pokud si o něj uchazeči předem požádají (podmínky: ukončili povinnou školní docházku v zahraničí nebo mají nárok na dočasnou ochranu - Ukrajina)
      - maturita
        
        možnost upravení podmínek: u společné části má žák v případě didaktického testu z českého jazyka a literatury prodloužený čas o 30 minut a může použít překladový slovník; u didaktického testu z matematiky je čas prodloužen o 10 minut a rovněž je povoleno používat překladový slovník. U profilové části je potom u písemné práce z českého jazyka a literatury navýšen čas o 40 % a kromě Pravidel českého pravopisu, která mohou používat všichni žáci, je možné použít také překladový slovník a Slovník spisovné češtiny.
    - - § 20 Vzdělávání cizinců a osob pobývajících dlouhodobě v zahraničí
        
        Občané EU a jejich rodinní příslušníci  stejné podmínky jako občané ČR (+ občané Švýcarska a občané Islandu, Norska a Lichtenštejnska)
        
        Občané ostatních zemí a jejich děti -> stejný přístup k ZŠ a v době docházky také ke školnímu stravování a k zájmovému vzdělávání (družiny, školních klubech a střediscích volného času)
      - § 16 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných
    - - • Od září 2017 povinné předškolní vzdělávání.
      - • Týká se všech dětí – tedy i dětí s OMJ –, které pobývají na území České republiky déle než 90 dnů.
      - • Od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky dítěte,
      - • Pravidelná denní docházka min. 4 hodiny denně
    - - • Devět školních ročníků, začíná „počátkem školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne šestého roku věku“. Trvá „nejvýše do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku“
      - • Všech dětí uvedeného věku, které v té době pobývají na území České republiky déle než 90 dní, včetně dětí s OMJ.
      - • Bezplatné (včetně učebnic). Rodiče hradí pouze stravování a zájmové vzdělávání, popř. školní zájmové kroužky, členské poplatky v klubu rodičů apod.
      - • Rozlišovat
        
        Povinná školní docházka = nástup do 1. třídy a končí zpravidla na konci 9. třídy, nejpozději na konci školního roku, ve kterém žák dovršil 17 let
        
        Docházka do základní školy = může začít už docházkou do přípravné třídy, a i žák starší 17 let může pokračovat ve vzdělávání v ZŠ – není to však jeho povinnost a stejně tak není povinností školy ho dál vzdělávat
      - výuka češtiny
        
        Podpůrná opatření (školský zákon, § 16)
        
        • Žák s OMJ = žák se speciálními vzdělávacími potřebami
        
        • možnosti, jak co nejvíce individualizovat organizaci, metody a obsah vzdělávání tak, aby byl co nejvíce podporován rozvoj každého žáka
        
        • Funkční hledisko = vybrat pro každého žáka příhodná podpůrná opatření a vhodně je zkombinovat
        
        • Podpůrná opatření lze různě sdružovat a kombinovat
        
        • vyšetření žáka ve školském poradenském zařízení, tj. v pedagogicko-psychologické poradně, popř. ve speciálně pedagogickém centru.
        
        • Zde jsou žáci s OMJ označováni jako žáci s odlišným kulturním prostředím nebo jinými životními podmínkami, ale také jako žáci s nedostatečnou znalostí vyučovacího jazyka či žáci s neznalostí vyučovacího jazyka
        
        jedná se o žáky s tzv. SOCIÁLNÍM ZNEVÝHODNĚNÍM - pochází z jiného kulturního prostředí a neznají cílový jazyk
        
        Jazyková příprava (školský zákon, § 20)
        
        • Žáci, kteří nejsou občany České republiky, jsou občany Evropské unie a zároveň plní povinnou školní docházku, může už od r. 2004 = tzv. vzdělávání ve třídách pro jazykovou přípravu
        
        • V každém kraji by mělo být určeno několik škol, které tyto třídy pro jazykovou přípravu zřizují.
        
        • Kapacita těchto tříd je 1 až 10 žáků
        
        • Bezplatně po dobu max. šesti měsíců (min. 70 vyučovacích hodin)
      - Podpůrná opatření dle školského zákona v aktuálním znění (§ 16 a § 18)
        
        • Individuální vzdělávací plán žáka
        
        podpůrná opatření 2. až 5. stupně
        
        je nutné vyjádření školského poradenského zařízení a řídí se jistými formálními pravidly.
        
        • Plán pedagogické podpory žáka
        
        vnitřním dokument školy
        
        stupeň podpůrných opatření
        
        • Pracovní, živé dokumenty
      - Metodická doporučení (Šindelářová, Škodová)
        
        Navázat spolupráci s rodiči, vyžádat vysvědčení, vysvětlit fungování školy
        
        Správně zařadit žáka do vyučovacího procesu (do ročníku)
        
        3: Běžnou výuku v multikulturní třídě je pak třeba organizovat speciálním způsobem
        
        Nekumulovat v jedné třídě vyšší počet cizinců
        
        Integrovat cizince do kolektivu třídy a školy, zabránit jejich společenské izolaci.
        
        Vybízet žáky-cizince ke kooperaci s českými žáky
        
        Seznámit se se základními sociokulturními a zkušenostními rozdíly
        
        Připravit třídu na přijetí cizince, vhodně seznámit žáky s kulturními a sociálními odlišnostmi prostředí, z něhož nový žák přichází;
        
        Podporovat toleranci ze strany žáků a učitelů
        
        Dát žáku-cizinci příležitost k pozitivní prezentaci
        
        Prohloubit si znalosti typologie jazyků
        
        V ideálním případě by měl učitel zvládnout minimální základ školní komunikace
        
        Pracovat s názornými pomůckami
        
        Přistupovat k výuce českému jazyku jako k výuce cizímu jazyku (z pozice cizince)
        
        Vhodně motivovat žáky-cizince při výuce českého jazyka, chválit
        
        Navázat spolupráci se školními poradenskými pracovišti (ŠPP), pedagogicko-psychologickými poradnami (PPP) a nestátními neziskovými organizacemi (NNO).
        
        Při klasifikaci žáků-cizinců
        
        • postupuje v souladu se Zákonem č. 561/2004 Sb., § 20 a dle metodického pokynu MŠMT ČR č. j. 21 836/2000-11.
        
        • Přihlédnout k dosažené úrovni znalosti českého jazyka.
        
        • Závažné nedostatky = neklasifikováni, ale aby dál, musejí být na konci školního roku klasifikováni i z předmětu Český jazyk a literatura, stejně jako žáci českého původu.
        
        • Doporučujeme hodnotit je slovním vyjádřením.
        
        • Žák slovenské národnosti má právo při výuce používat slovenštinu s výjimkou vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura.
- - - - Konec předškolního věku: převážně bezděčná paměť chybí paměťové strategie.
      - Mladší školní věk (6-8 let): mechanický způsob učení, přeceňují své učební schopnosti.
      - Střední školní věk (9-11 let): logické porozumění látce, začínají rozvíjet strategie vybavování, jako je využívání asociací
      - Starší školáci (12-15 let): rozvoj metakognice a metapaměti; sofistikovanější strategie učení, elaborace, snaží si odvodit látku logicky
      - U středoškolských studentů (16-19 let) již nedochází k zásadním kvalitativním posunům v poznávacích a paměťových schopnostech; zlepšení pozornosti, efektivnější studijní strategie, využívají formální logické operace (abstraktní a hypotetické myšlení) a heuristické zkratky v myšlení. Učení ovlivňuje i jejich motivace
  - - - přechod od názorného (intuitivního) myšlení do stadia konkrétních logických operací
      - o KLASIFIKACE A TŘÍDĚNÍ – Dítě v 7–8 letech dokážou roztřídit kostky podle 2 znaků, např. barvy a tvaru a do 4 kategorií podle kombinace 4 vlastností: na kulaté: červené a modré, a na hranaté: rovněž červené a modré).
        
        o ZAHRNUTÍ (INKLUZE) - dítě chápe vřazení prvku do určité třídy.
        
        o ŘAZENÍ OBJEKTŮ PODLE URČITÉHO PRAVIDLA
        
        o KONZERVACE – Školní dítě si uvědomuje, že změna zjevných znaků neznamená změnu podstaty.
    - - abstraktní a úsudkové myšlení
      -  RACIONALISMUS, = neuznává citové důvody lidského jednání, více lpí na rozumových zdůvodněních, a to i přesto, že jeho vlastní chování ovlivňují citové pohnutky.
        
         RADIKALISMEM, unáhleným hodnotícím soudem, kdy jednu získanou zkušenost generalizuje a přijímá jako platný fakt.
        
         NEAKCEPTUJÍ KOMPROMIS, nerozpoznávají složitost jevů, nepostihují všechny působící vlivy na hodnocený fakt.
        
         vytváří tzv. IMAGINÁRNÍ OBECENSTVO – má pocit, že je středem pozornosti, že jej všichni pozorují.
        
         EGOCENTRISMUS.
        
         Je typická HÁDAVOST, ARGUMENTOVÁNÍ. pubescenti rádi slovíčkaří.
        
         NEROZHODNOST – mají před sebou neskutečně mnoho možností, směrů, cílů, kterými se dát.
- - - - dominovala v Evropě (1840–1940)
        
        Měla dokázat, že studium NJ a FJ (živého jazyka) není o nic méně rigorózní záležitostí než studium klasických jazyků (latiny a řečtiny), využívána k výuce moderních jazyků
    - - čtení literatury - nejprve rozbor gramatiky, pak aplikace pravidel na překlad
        
        čtení a psaní (receptivní dovednosti)
        
        bezchybnost v překladech
    - - L1 dominuje
        
        memorování
  - - - vyvážení všech 4 dovedností
      - Používání konverzačních textů a dialogů, které představují konverzační fráze a idiomy
    - - gramatika je (kon)textově ukotvená
  - - - Michael Lewis: Lexical approach (lexical chunks)
  - - - osvojuji elementy / stavební bloky jazyka a pravidla, podle kterých jsou tyto bloky kombinovány (od fonému k morfému – slovu, frázi, větě…)
    - - na základě amerického strukturalismu (Bloomfield)
        
        jazyk = systém strukturně propojených jednotek sloužící k nesení významu
    - - bez chyb
    - - důraz na slyšené
    - - bezchybnost, pak plynulost
        
        korekce chyb okamžitá
    - - gramatika spíše induktivní, bez exploatace
    - - základem je věta (dialogy, věty, dril)
  - - - původní sluchový stimul rozšířil o vizuální podněty (obrázky, filmy) -> předjímání obsahu textů
    - - pouhá imitace a reprodukce
      - vyloučení kreativity žáka
      - přetěžování mechanické paměti
      - stereotypní, únavné
      - úvodní rychlý úspěch, ale...
      - chybí kognice - papouškování, dospělí špatně přijímají
      - učitel jako obsluha, nesmí v hodině přímo reagovat
  - - - Brunner = scaffolding
        
        číslo 9
  - - - poč. 70.let:
        
        návaznost na přímou metodu, akcentuje ústní projev; učiteli často nevhodně zjednodušováno na pouhou konverzaci, odmítání sekundárních dovedností
      - léta:
        
        získání pragmatického důrazu, konstrukce učebních souborů pro cílové profesní a žákovské skupiny; výběr lexikálního minima
        
        Položeny základy referenčních úrovní zvládnutí cizího jazyka
        
        Formulovány první deskriptory
      - poč. 90.let:
        
        fáze zdůrazňování interkulturních rysů = Cizí jazyk a nová kultura jsou prezentovány ve vztahu k vlastnímu jazyku a kulturnímu kontextu a vytváření pozitivních postojů ke kultuře, jejíž jazyk si osvojuji
    - - Žijeme v post komunikační metodě – v hodinách mix
      - Zaměření na komunikační potřeby žáka a zvl. zpracování témat, která vycházejí z věkového horizontu žáka
      - Otevřenost učebních souborů: učivo základní, rozšiřující, doplňující požadavek na kreativitu a pedagogickou kompetenci učitele
      - Důležitost střídání forem práce
  - - - Curran
      - metoda učení se v kolektivu - ten pomáhá jedinci
      - předcházet stresu
      - jazyk jako prostředek sociální interakce
      - náplň určují žáci (v poč. fázích), opakují po učiteli
      - role L1: překlad do L2
      - paralela k osvojování L1
        
        fáze: žák závislý na učiteli
        
        fáze: uvědomění si sebe sama (nezávislost na učiteli)
        
        fáze: žák rozumí okolí hovořícímu CJ
        
        fáze: pokročilejší ovládání CJ
        
        fáze: jazyková autonomnost
    - - Georgi Lozanov, Bulharsko
      - Mentální kapacita mozku je využívána ze 4 % - pro lepší kapacitu: uvolnit se, vysvobodit se ze strachu z neúspěchu
      - důležitá role hudby - na pozadí čte učitel text, dramatizace textu
      - jazyk: soubor slov a gramatických pravidel umožňujících organizování lexikální složky
      - Memorování seznamů slov v překladu
      - Důraz na obsah sdělení, ne na formu
    - - 1965, James Asher, San Jose State University
      - ústní porozumění (oddělené od produkce), absence stresu
      - jazyková produkce se nedá přímo učit
      - písničky, vytleskání, tanečky, kreslení
      - přes pravou hemisféru
- - - - dle cílů (Grellet, 1981)
        
        Intenzivní čtení x extenzivní (obsáhlé) čtení (Munby, 1979; Phillips, 1984)
        
        2. Orientační/globální – selektivní – totální
        
        Rychlé x zběžné
      - druhy (Hendrich a kol., 1981)
        
        Tiché a hlasité čtení
        
        Individuální a sborové
        
        Školní a domácí
        
        Překladové a bezpřekladové
        
        Orientační, informativní a studijní
        
         Orientační – zaznamenám > 10–15% informace
        
         Informativní > 75% informace
        
         Studijní > 100% informace
        
        Analytické čtení – student rozumí vše,
        
        Syntetické čtení – student chápe smysl, rozumí celku
      - jak čteme?
        
        skimming = rychlé
        
        scanning = zběžné
        
        extensive = obsáhlé
        
        intensive = intenzivní
      - Čtení – postup lekce (Scrivener, 2011) = Čtení shora dolů (top-down = od obecnému ke konkrétnímu) – základní postup lekce (Scrivener, J. (1994/2011). Learning Teaching, s. 267.) - viz cvičení před, po, při
      - Zásady práce s textem
        
        Postup od významu k formě (tedy vždy nejdříve porozumět obsahu textu)
        
        Postup „shora dolů“ („top-down“), nikoli opačně, tj. obecný význam → detailnější porozumění → zaměření na jazyk
        
        K textu vždy nějaký úkol, nikoli Čtěte.
        
        Po textu je vhodná produkce (odpověď, vlastní text, reprodukce, obrázek…)
        
        Ne vždy je nutné, aby studenti rozuměli každému slovu; trénovat dovednost zorientovat se v textu
        
        Cvičení zaměřená na klíčové informace
      - Odhad významu slov
        
        o Kontextový:
        
        mikro = část věty, věta
        
        makro = bloky, odstavce, text
        
        o Vnitrojazykový
        
        Odvozování od kořenných morfémů, kompozita apod.
        
        o Mezijazykový
        
        Internacionalismy, přejatá slova (pozor na tzv. zrádná slova (př. krásný = červený v rj)
    - - 4 simultánní fáze
        
        Sluchová percepce promluvy
        
        Asimilace vnímané promluvy
        
        Identifikace vnímané promluvy
        
        Porozumění textu
      - typy poslechu
        
        přímý
        
        vidí = auditivní a vizuální percepce
        
        nepřímý (zprostředkovaný)
        
        nějakým technickým zařízením (telefon, televize, rádio, počítač)
        
        s vizuální oporou
        
        intenzivní (detailní)
        
        extenzivní
        
        není důležité rozumět všem informacím (slovům)
        
        selektivní
        
        globální
      - Choděra 12 (2006, s. 76)
        
        Orientační poslech
        
        poslech úvodní části mluveného projevu, po níž se recipient rozhoduje, zda bude v poslechu pokračovat či nikoli v závislosti na zájmu o dané téma
        
        Selektivní, výběrový poslech
        
        zaměřuje se jen na předem stanovené otázky. Co přesahuje, není předmětem pozornosti
        
        Kurzorický, letmý poslech
        
        zaměřuje se jen na hlavní informace, na to, co je v mluveném projevu podstatné
        
        Totální, intenzivní, pozorný, detailní poslech.
      - Kruh čtení/poslechu s úkoly:
        
        strana 174, Figure 8.1 - Scrivener, 2011, Learning teaching, zde - rozumí studenti úkolu? could they do the task? ano = shrnutí, ne = vrátím se k textu/poslechu/videu
  - - - Proč nemluví?
        
        Zábrany
        
        Nevím, co říct
        
        Nerovnoměrné rozložení – dominantní studenti
        
        Používání prvního jazyka
      - Řešení - proč nemluví:
        
        skupinová práce (výhody – nevýhody)
        
        snadný jazyk
        
        pečlivý výběr aktivit a úkolů
        
        strategie k diskusi
        
        používání prvního jazyka
      - Maximalizace mluveného projevu:
        
        párové a skupinové aktivity --- typy interakce:
        
        učitel - student
        
        uzavřené X otevřené páry
        
        Hraní rolí a simulace.
        
        Využití multimediálních zdrojů pro interaktivní učení.
        
        Práce s chybou – přesnost a plynulost
        
        +rozložení lavic
      - Různé typy rozložení lavic
      - Kritéria úkolu – mluvení (Thornbury, 2005)
        
        Produktivita
        
        Účelnost
        
        Interaktivita
        
        Přiměřená náročnost (i + 1)
        
        Bezpečnost
        
        Autentičnost
        
        +
        
        Bezpečné prostředí
        
        Subjektivní smysluplnost (zasazení, kontextualizace, personalizace)
        
        Dostupnost potřebných jazykových nástrojů
        
        Opora
        
        Transakční povaha úkolu
        
        Definovaný, jasný a měřitelný výstup
        
        Časový limit
        
        Hodnocení výstupu
      - Metody:
        
        Komunikační přístup
        
        Výuka založená na úkolech (Task-Based Language Teaching – TBLT)
        
        Tichá cesta (The Silent Way)
        
        Audio-lingvální metoda
        
        Sociokulturní teorie
        
        Krashenova teorie vstupu (Krashen's Input Hypothesis)
        
        Plynulost versus přesnost
        
        Teorie korekce chyb
    - - Rozdíly oproti mluvení:
        
        Není bezprostřední (můžeme si zvolit dobu a místo produkce)
        
        Můžeme využít různé jazykové pomůcky
        
        Ale jsou zde přísnější formální požadavky
        
        Stimulem nemusí být jen poslech, ale i čtený text a mluvené slovo
      - definice
        
        Psaní je:
        
        Fyzická a mentální aktivita.
        
        Je prostředkem objevování myšlenek, přemýšlením o tom, jak myšlenky komunikovat, propracovat je do výroků, odstavců, které by byly srozumitelné čtenáři.
        
        Psaní má:
        
        Dvojí důvod: vyjádřit sebe a ovlivnit čtenáře.
        
        Zaznamenat text pro sebe.
        
        Pisatel musí vybírat vhodné prostředky, volit styl, formulace; psaní je od svého prvopočátku ovlivněno cílem/účelem za jakým píšeme
        
        Psaní je:
        
        Proces ale také produkt.
        
        proces. -->
        
        plánování
        
        volba jazykových prostředků
        
        lineární formulace
        
        Autor tvoří, plánuje, píše několik verzí, verze koriguje.
        
        Každé psaní musí mít své publikum.
      - Didaktické psaní a psaní jako řečová dovednost
        
        I. Nácvik písma, zápisu slov a vět, ortografie
        
        II. Nácvik písemné produkce
        
        Písemná interakce
        
        Vlastní písemná produkce
      - Metodologické přístupy k výuce psaní
        
        o 1. Expresivismus
        
         Student píše otevřeně, vyjadřuje osobní myšlenky, postoje
        
         Jde o volné psaní
        
         Cíle tohoto psaní:
        
        • typ odpočinkové aktivity;
        
        • utvrzuje dosavadní psací dovednosti;
        
        • pomáhá odbourávat strach z chyb
        
         Pro kolektivistické kultury je obtížné
        
         Do volného psaní patří např.: vedení si deníku, asociativní psaní, typy chatů
        
        o 2. Kognitivismus
        
         Začíná v 70. letech v návaznosti na rozvoj kognitivních věd a sociologie jazyka
        
         Užívá kritické myšlení a techniky řešení problémů
        
         Student definuje problém – zkoumá ho, prezentuje argumenty a zvažuje logické závěry (pozor: ne všechny kultury se mohou ptát PROČ?)
        
         Podporuje: brainstorming, tzv. drafting: tj. přípravné verze psaní, diskusi mezi studenty k tématu, konzultace
        
         Důležitými stádii psaní je editace a korektivní čtení
        
        • Editace: opakované čtení textu s důrazem na kvalitu koherence textu
        
        • Korektivní čtení: hledání různých typů chyb v textu
        
        o 3. Konstruktivismus
        
         Pisatel je nahlížen jako součást diskurzní komunity, tj. jako součást nějakého typu diskurzu
        
         Jazyk a forma textu vychází ze čtenáře, tj. příjemce psaní
        
         Pro L2 autora to znamená: naučit se dovednost psaní, která jej integruje do jazykové komunity
      - typy psaní
        
        o Expresivní – narativní, fabulativní
        
        o Informativní – popisy, zprávy
        
        o Apelativní – plakáty, prospekty, oznámení, pozvánky, hlášení
        
        o Poznámky
      - Typy psaní podle zásahu:
        
        reproduktivní
        
        řízené
        
        volné – kreativní
      - 4 principy pro výuku psaní v cizím jazyce
        
        o 1. Definovat potřeby žáků s ohledem na písemnou produkci
        
        o 2. Psaní nemůže být nahodilou aktivitou, musí náležet do koncepce výuky
        
        o 3. Učitel musí poskytovat konstruktivní a srozumitelnou zpětnou vazbu
        
        o 4. Studenti musí znát, jak bude jejich psaní hodnoceno
      - 5 fází písemné produkce
        
         a) Cíl písemné komunikace
        
         b) Předjazykový koncept
        
         c) Jazykové ztvárnění
        
         d) Pravopisné ztvárnění
        
         e) Stylistické ztvárnění (produkovaný text musí odpovídat pravidlům svého žánru)
      - Dílčí kroky při psaní
        
        o PŘÍPRAVNÉ AKTIVITY:
        
        o VLASTNÍ PSANÍ
        
        o ZPĚTNÁ VAZBA a REVIZE TEXTU (každý text = minimálně 2 verze)
      - dle SERR
        
        A – Písemná interakce
        
        B – Vlastní produkce
- - - - učebnice = konkretizace projektu didaktického systému daného vyučovacího předmětu
        
        základní vyučovací a učební prostředek, který konkretizuje výchovné a vzdělávací cíle
        
        vymezuje obsah a rozsah učiva a poskytuje podklady pro vypěstování intelektuálních a praktických dovedností, stanovených učebními osnovami
    - - učebnice = obecný model scénáře vyučovacího procesu
    - - učebnice = prostředek komunikace žáka (příp. učitele) s učivem
  - - - funkce plánovací
        
        funkce motivační
        
        řídící proces výuky
        
        funkce kontrolní a sebekontrolní
    - - funkce informativní (zprostředkování informací o učivu)
        
        funkce formativní (smyslem je, aby se osvojené systémy vědomostí a dovedností staly vnitřními hodnotami žáků
        
        funkce metodologická (cílem je, aby si žáci osvojovali i metody poznání)
  - - - ◦převažuje v nich výkladový text s komponentami: prezentace učiva (forma slovní nebo názorná),
        
        ◦aparát řídící osvojování učiva a aparát orientační; obsahem výkladové složky je vlastní výkladový text,
        
        ◦text doplňující a text vysvětlující
- - - - nonverbální
        
        protetika (prostor)
        
        haptika (dotyky)
        
        kinezika (výrazy, gesta)
        
        --> komunikační strategie = kompetence strategická (součást komunikační kompetence) - tempo řeči, přerušování, strategie při komunikaci (přímo k věci X nejdřív small talk), např. smlouvání o cenu
        
        --> řečová etiketa - pozdravy, přípitky, přání, kondolence, oslovování, tykání X vykání, tituly, genderová korektnost + gesta, kinetika
      - verbální
        
        archaismy, historismy
        
        časová historická určení (Bílá hora, po sametu)
        
        lokální určení (pod koněm, skončit v Bohnicích, E55)
        
        názvy tradic, zvyků, obyčejů, lidových tanců, písní (dušičky, svatý týden, taneční, prodloužená, zabijačka)
        
        názvy jídel, nápojů (oukrop, cmunda, kyselo, vánočka, ruské vejce, moravský vrabec, španělský ptáček)
        
        politicky motivované jazykové jednotky (modrý pták, véčkaři, Hrad, Sarajevo, Strakovka, motýle)
        
        literárně/kultirně motivované (švejkovat, tak nám zabili Ferdinanda, pivo ze 7. schodu, Rumcajs, Kecal, káva od Žida, Hujer, kde udělali soudruzi z NDR chybu?)
        
        zkratky a zkratková slova (MÚ, MČ, OÚ, UK, ČVUT, STK, OP, 3+kk)
        
        frazeologické a idiomatické jednotky
        
        frazémy/idiomy (frazém více forma, idiom více sémantika, ale kolísá)
        
        dopadnout jak sedláci u Chlumce, mít kliku, mít pech
        
        fráze
        
        klišé
        
        formule
        
        --> přeneseně, bez ekvivalentu, ustálené, nepřeložitelné, ve slovníku nenalezitelné
      - komplexně chápané reálie = souhrn vnějších a vnitřních
- - - -  S vysokou identifikační hodnotou
      -  Spjaty s kulturou, historií země, vytvářejí obraz národní kultury
      -  Méně věcné, ale mnohem více interpretační (mýty, historické události, osobnosti, architektonické památky)
      -  Jako myšlenka kulturního dědictví, které je úzce spjato s identitou – národní identitou
    - -  Informace užitečné při řešení každodenních situací v dané společnosti
      -  Praktické
      -  Například reálie, které SERR označuje za sociokulturní znalosti, tj. významné dny, státní svátky, informace o bydlení, systém sociální péče, pracovní doba a pracovní režim, volný čas apod.