Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
Globální a makroregionální rozdělení - Coggle Diagram
Globální a makroregionální rozdělení
Planeta Země jako systém
jediné místo umožnující dlouhodobé přežití organismů
tvorbu příznivých podmínek pro život ovlivnily sami organismy
podmínky
stabilní teplota
voda
ozonová vrstva
O3
geomagnetické pole
ochrana před nabitými částicemi
desková tektonika
příčiny teplotních rozdílů- grafická zonalnost
šířková pásovitost
sklon zemské osy
výšková stupnovitost
reliéf
vzduch ohříván od povrchu
vyrovnávací mechanismy - atmosferické a oceanské proudění
azonální jevy
dány specifickkými lokálními podmínkami
výskyt edemitů
alpínská tundra v KKrkonoších
do prostředí a podmínek života na Zemi významě zasahuje člověk
těžba nerostných surovin
stavby a využívání krajiny
vypouštění skleníkových plynů, narušení ozonové vrstvy
distribuce energie a vody
narušení biodiverzity
Velké přírodní celky - oceány a souše
70,7% tvoří světový oceán
pořadí oceánů podle velikosti
Tichý
Mariánský příkop
10 994 m
u Filipín (Guam)
Atlantický
Středoatlantský hřbet
nejdelší nejdelší podmořské pohoří
vrcholy- Island Azorské ostrovy
teplý Golfský proud, Severozápadní proud
oteplování sz evropy
Indický
monzuny v jižní a jihovýchodní Asii
letní je vlhký (z oceánu na pevninu)
Jižní
Od 2000
hranice 60 j.š.
vymezen oceánskými proudy
západní příhon
Severní ledový
většina zamrzlá
severní geografický pol
jev ENSO
El Nino a Jižní Oscilace
postihuje nepravidelně jižní část Tichého oceánu
narušení atmosferického a oceánského proudění
slábnutí pasátů
nahrazení studeného Humboltova teplím protiproudem
extrémní sucha v indonesii, severní Austrálii a na Filipínách
extrémní srážky na pobřeží Jižní Ameriky
Ekvádor, Peru, Chile
Pokles rybolovu u Jižní Ameriky a Jihovýchodní asii
jev La Nina
protiklad El Nino
způsobuje zesílení Humboltova proudu, zesílení pasátů
extrémní srážky v rovníkové oblasti Asie a severní Austrálie
katastrofální sucha v oblasti západního pobřeží Jižní Ameriky
tajfuny v Asii a neuroda v jižní Americe
rozložení souše a oceánů je nerovnoměrné
polokoule moře vs. polokoule souše
rozdělení souše 29,3 %
5 kontinentů
Eurasie, Amerika, Afrika, Austrálie, Antarktida (Efrausie)
souvislá plocha souše, oddělena pouze oceány, moři, průlivy
rozmístění je dáno deskovou tektonikou
7 světadílů
Evropa, Asie, Afrika, Jižní a Severní Amerika, Austrálie
rozdílný a historický vývoj
.
nejnižší bod
Mrtvé moře
-400m
Izrael/Jordánsko
Bentley Trench
Antarktida
-2555m
Bajkal
-1642m
nejvyšší bod
Mount Everest
čína/nepál
8850m
polární oblasti
extrémní klimatické podmínky
na jihu
-60 až -90
sever
-50 až -70
do budoucna velký hospodářský potenciál
těžba nerostných surovin
doprava
uzemní nároky na severu
Antarktida
dohoda o nevyužívání
hospodářský vývoj lidské civilizace z geografického pohledu
předindustriální společnost
období determinace
přizpůsobení se přírodě a izolovanost
vázaná na místní zdroje, případně dílkový obchod
koření, drahé kovy
osidlování údolí velkých řek
odděleně
čína, Indie
s regionální spoluprácí
oblast středozemního moře
Egypt, Mezopotánie
dodnes v oblastech centrální Afriky, Amazonie nebo některých ostrovů Indonesie, inuité
Období zámořských objevů
období expanze
až 18. st.
rozvoj přístavů a námořního obchodu
využívání kolonií jako zdrojů surovin a odbytišt výrobků
dnes
přístup Číny v Africe
Průmyslová revoluce
období konkurence mezi zájmy člověka a přírodou
až 19. st.
předevsích západní Evropa a USA
růst center u zdrojů dřeva, uhlí a železné rudy
kácení lesů
rozvoj železniční a lodní dopravy
manufakturn výroba
Moderní společnnost
počátek 20. st.
intenzifikační procesy v zemědělství
umělá hnojiva
specializace oblastí
rozvoj tovární výroby
rozšíření elektřiny
růst střední třídy
.
vyspělý svět
kvalifikovaná pracovní síla
moderní technologie
rozvojový svět
levná pracovní síla
místní suroviny
výstavba dálkových komunikací
silniční dopravy
vynález spalovacího motoru
proces urbanizace
růst velkých měst a okolí
demografická revoluce
Současná společnost
globální rozvoj
technologické a informační propojení celého světa
rozvoj jádrových oblastí
aglomerace, konurbace
nejvyspělejší státy
zvětšování rozdílů na regionální, státní i globální úrovni
snaha řešení problémů i životního prostředí
kooperace mezi člověkem a přírodou
Periferní a jádrové oblasti světa
periferní oblasti na globální úrovni
člověkem málo využívaná území
s klimatickými extrémy
pouště, tropické deštné lesy, polární pustiny, tundry
středy kontinentů
život původních obyvatel na předindustriální úrovní
až na evropu
jádrové oblasti
vysoká urbanizace
klíčová hospodářská centra
převaha obchodu, služeb, vědy a výzkumu
vysoce modernizovaná doprava
rychlodráhy, mnohoproudé dálnice
uskupení
aglomerace
území propojé jedním nebo více městskými středisky
praha a okolí
konurbace
soustava aglomerací
německé porůří
megapolis
spojení aglomerací a konnurbací, nejvyšší forma koncentrace
3 jádrové oblasti s globálním vlivem (světové megapolis)
BOSWASH
SV USA
Boston, Philadelphia, New York, Washington
TOKAJDO
V pobřeží ostrova Honšú
Tokio, Jokohama, Osaka, Kobé, Najoga
MODRÝ BANÁN
hlavní ekonomická linie Evropy
Oblast jižní Anglie, Beneluxu, pomezí Francie a Německa, Švýcarsko, sever Itálie
vývoj světových jádrových oblastí
Západní Evropa
18.-19. st
Východní pobřeží Severní Ameriky
19.-20. st
Západní pobřeží Severní Ameriky
pol. 20. st.
Japonsko, Korea , Tchaj-wan
léta 20. st.
Malí asijští tygři
Malajsie, Hongkong, Singapur, Indonesie
přelom 20. a 21. st.
Východní pobřeží číny
počátek 21. st.
Globalizace a její dopady
jde o ekonomické, sociální, kulturní a ekologické propojení světa
liberalizace vzájemného obchodu
rušení hranic, cel a jiných omezení
zapojování stále většího množství zemí
i rozvojové
suroviny a výroba
nárůst objemu výrobků, financí, komunikací
hnacím motorem je ekonomika
obchod, služby, bankovnictví
budování nadnárodních společností s globálním vlivem
technologické společnosti
obchodní řetězce
automobilovky
vznik mezinárodních organizací na podporu obchodu
WB
MMF
EU
negativní dopady globalizace
územní nestabilita výroby
přesuny do oblastí s levnou pracovní silou
ztráta kulturní diverzity
masové šíření dominantní kulturya životního stylu
likvidace lokální produkce, konkurence i místních tradic a způsobu života
negativní vlivy na prostředí
exhalace, drancování přírodních zdrojů, odpady
Globální rizika a problémy
rizika
přírodní
vulkanická a seismická aktivita, ohrožení z vesmíru, rozsáhlé změny v podnebí
antropogenní
související s lidskou činností
na lokální nebo regionální úrovni
znečištění ovzduší, vody, půdy
ohrožení rostlin a živočichů
epidemie
válečné konflikty
na globální úrovni
změny klimatu
růst průměrné teploty
narušení ozonové vrstvy
kácení tropických a deštných pralesů a snižování druhové diverzity
zavlečení invazivních rostllin a živočichů do nepůvodních oblastí
králíci austrálie
toxické znečištění životního prostředí
allergie, poškození reprodukce, mutace
znečištění světového oceánu
ropa, mikroplasty, radioaktivní odpad
nárůst světové populace
přelidnění v určitých oblastech, a extrémní produkce odpadu
prohlubování ekonomických a sociálních rozdílů
extremní bohatstvíx extrémní chudoba
riziko válečného konfliktu
jaderné, biologické a jiné zbraně
šíření nemocí
AIDS, ebola, ptačí chřipka, kovid
řešení
1987- Montreálský protokol
ochrana ozonové vrstvy
2016-Pařížská klimatická dohoda
snižování emisí skleníkových plynů
2002- Summit v Johannesburgu
TUR a boj proti chudobě a znečiištění
problémem je špatná vymahatelnost aplikace těchto dohod na jednotlivých státech
USA
Číná