Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

Možná témata z filtering theori, Kognitivní věda: transdisciplinární věda…

- - - - nepropojujeme znalosti do složitějších konstrukcí
- - - - Počítač jako metafora k lidskému mozku Lidský mozek byl tedy chápán jako
        „nervový počítač“, který účinně a výkonně zpracovává informace jak při kritickém myšlení, tak při řešení různých problémů
        
        modely zpracování informací
        
        Modely slouží, jako schématické znázornění prvků a vztahů mezi nimi.
        Graficky reflektují danou teorii, ze které vychází a pomáhají k lepšímu pochopení
        problematiky. Níže probírané modely se prakticky využívají k aplikaci na proces učení,
        pomáhají při organizaci výuky a učebního prostředí, také se uplatňují při rozhodování,
        získávání dovedností a znalostí nebo se mohou používat i v managementu.
        
        Obecný model zpracování informací (2013)
        
        Baddeleyho model pracovní paměti (2000)
        
        Wickensův model (1992)
        
        Model pracovní paměti Baddeleyho a Hitche (1974)
        
        Paměťový model od Atkinsona a Shiffrina (1968)
        
        Rozhodování
        
        Teorie Rozodování
        
        Klasická teorie rozhodování
        
        Teorie subjektivního očekávaného užitku
        
        Teorie omezené racionality
        
        Teorie vylučovací metody
        
        Teorie emočního rozhodování
        
        Teorie případově založeného rozhodování
        
        Prospektivní teorie vyhlídek
        
        Sociální psychologie
        
        Postoje
        
        3 more items...
        
        Broadbentův model (1950)
        
        podnět, který vstupuje do
        lidského mozku skrze vstupní procesy, v modelu označeny jako input processes
        
        storage processes: Informace
        dále postupuje k procesům ukládání
        
        output processes),47 díky kterým se nám informace může
        vybavit nebo utvoří vhodnou reakci na podnět. Vhodná reakce na podnět neboli odezva
        taktéž tvoří výstup v poslední části modelu.
        
        Kritika přístupu
        
        založeno na koncepčním základě, který se pro současnou dobu již nehodía postrádá sémantickou složku. Pracuje se zastaralými modely a koncepty, které nebyly dosud přepracovány a přeformulovány do takové podoby, aby na jejich základě vzniklo
        paradigma nové, které by vedlo současný výzkum, design a politiku. Nová vědecká zjištění, která ještě více prohlubují rozdíly mezi mozkem a počítačem
        
        počítač stále postrádá
        sebereflekční schopnosti, sebeuvědomění či prožívání emocí
        
        uvnitř mozek/počítač
        odlišné procesy:
        hlavně jde o procesy týkající se
        přenosu, uchování a zpracování informací.
        
        Počítač, i při velkém příjmu informací, nemění
        svou strukturu sítí a komponentů. Lidský mozek ano.
        
        Při zpracování informací
        probíhá mnoho chemických reakcí, ale také s každou aktivitou je mozek schopen měnit
        svou strukturu a tkáň
        
        neuroplasticita: kromě změny nervové tkáně, také jeho určité části dokážou převzít funkci
        jiných částí při jejich případném selhání.
        
        počítač
        je na rozdíl od lidského mozku uzpůsoben na zpracování sériové a mozek naopak na
        zpracování paralelní, protože je příliš pomalý na to, aby zpracovávali informace
        v jednotlivých krocích
        
        vliv na proces zpracování, ukládání a vybavování
        informací, protože lidé tyto procesy nemají oddělené jako počítač
        
        Centrální procesor:, pokud mozek
        a počítač zastávají stejné funkce, pak musí obsahovat i centrální procesor.
        Ve skutečnosti však neexistuje žádná mozková oblast, která by řídila všechny ostatní mozkové oblasti a fungovala jako centrální procesor pro řízení všech podřadných komponentů. Každá mozková oblast je do určité míry
        autonomní a vykonává různorodé činnosti, které vykonávat má.
        
        Vychází z předpokladu že vědění je přesnou reprezentací objektů, které nejsou závislé na pozorovateli, a vztahů mezi nimi. Paradigma tedy vnímá svět jako uzavřený, protože se jedná o něco „tam venku“ a hlavním problémem je tuto realitu z vnějšího světa přesně reprezentovat.
        
        kognitivním paradigmatu je
        subjektem poznání jedinec, konkrétně uživatel bez sociálních podobností a vlivů, neřeší
        jeho subjektivní stránku a také se vůbec neorientuje na tvůrce informací.
        
        Paradigma také nedokáže popsat hlavní problémy týkající se zprostředkování sémantického obsahu zprávy, která putuje od producenta k uživateli.
        
        Během 90. let 20. století došlo k pozvolnému
        přechodu od tohoto paradigmatu k paradigmatu sociálně-doménovému,jehož
        subjektem poznání jsou jednotlivci konkrétní komunity a sociální vlivy, které na ně
        působí a ovlivňují to, jak pracují s informacemi.
        
        S tím pracuje dsociální psychologie která rozpracovala postoje - Rozhodování ovlivňuje:
        
        1 more item...
        
        Aplikace modelu zpracování informací pro popis rozhodování a získávání informací
        
        Rozhodování a získávání dovedností
        Model zpracování informací se může taktéž uplatňovat při rozhodování a získávání
        dovedností. Jako příklad jsem vybrala článek Toward a Model of Human Information
        Processing for Decision-Making and Skill Acquisition in Laparoscopic Colorectal
        Surgery, který vysvětluje použití Wickensnova modelu zpracování informací
        při provádění laparoskopické operace. V tomto článku také byla zdůrazněna potřeba
        těchto modelů v laparoskopické chirurgii, protože při vykonávání operace je nutné
        zohledňovat dynamické prostředí, vnímání, udržování a získávání dovedností
        a pozornosti.Uvedený Wickensův model, který schématický znázorňuje postup informace lidskou myslí, navádí operatéry při rozhodování a při tom, jak dovednosti
        efektivně získat a udržet.
        
        Umělá inteligence
        
        George A. Miller, hlavní proponent teorie zpracování informací, a jeho domněnka týkající se omezení lidské mysli a její vyřešení díky mentálním reprezentacím, inspirovala
        k založení výzkumu umělé inteligence představitele McCarthyho, Minského, Newella a Simona. Právě systémy s umělou inteligencí jsou založeny na teorii zpracování informací, protože ta srovnává lidskou mysl s počítačem a jejím cílem je vysvětlit práci
        s pamětí, logické myšlení a rozhodování.Teorie také poskytla základ vývoji umělých neuronových sítí pro plnění různých kognitivních úkolů. Umělá inteligence navíc úzce souvisí s kognitivní vědou, protože jednou z aplikací poznatků kognitivní vědy je
        „počítačové modelování jednotlivých kognitivních procesů či složitějších struktur simulujících lidské myšlení“.