Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

Literatura a kulturní areál - Coggle Diagram

- - - - Kulturní vývoj probíhá v konkrétních politických podmínkách, ale zároveň se přelévá přes hranice
- - - - Literární druhy
        
        Lyrika: nemá děj, vyjadřuje pocity, nálady, dojmy, myšlenky a úvahy autora nebo lyrického subjektu (hrdiny). Rozlišujeme lyriku: přírodní, sociální, politickou, milostnou, reflexivní apod.
        
        Epika: založená na dějovosti, vyprávění příběhu, příběh je rozvíjen vypravěčem a promluvou postav v určitém prostředí, čase a příčinných vztazích. Nositelem vyprávění je vypravěč. Nejběžnější současnou formou je próza, ale nejstarší dochovaná epická díla jsou většinou psaná veršem
        
        Drama: tvořeno jazykovými promluvami, jednáním postav, scénickými a režijními poznámkami.
      - Literární žánry
        
        Anekdota: původně předávané ústně, krátké humorné příběhy s pointou, zesměšnění jevu
        
        Bajka: krátké alegorické vyprávění veršem nebo prózou; zde obvykle zvířata, ale i rostliny nebo věci mají lidské vlastnosti a chování (personifikace); na závěr bývá ponaučení
        
        Epitaf: krátký text informující o zesnulé osobě, bývá na náhrobcích
        
        Fraška: komedie parodující nějaký jev, téma je silné až do trapnosti, vtipné
        
        Kronika: psáno chronologicky, obvykle popisuje skutečné události a je spjaté s určitou reálnou institucí (městem, krajem, spolkem, národem)
        
        Óda: oslavní báseň, lyričnost, charakter písně
        
        Pohádka: epický prozaicky žánr, smyšlený a nereálný děj s pohádkovými postavami, běžně vychází z ústní slovesnosti, má šťastný konec
        
        Pověst:epický prozaický žánr; děj je vymyšlený, ale spjatý k reálnému místu, postavě nebo historické události; často děj jde do nereálnosti
        
        Přísloví: stručné dílo, hlavním cílem je ponaučení
        
        Sonet: lyrická báseň, pevně stanovený rozsah – 4 sloky s počtem veršů 4 + 3 + 3 + 4
        
        Tragédie: divadelní hra, smutný děj a tragický konec, nepřízeň osudu
- - - - A. Mickiewicz - Konrad Walenrod: hlavním hrdinou je litevec unesen křižáky, postupem života mění strany sporu až si vezme život - tragický příběh
        
        Svatopluk Čech - báseň Václav z Michalovic (kolem 19. stol.), je inspirována Konradem Wallenrodem (Wallenrodské schéma), chlapec z perzekuovaného rodu se dostává do nepřátelského prostředí, spor mezi tím kam patří, který končí zabitím (Wallenrod si vezme život sám) - snaha nekopírovat Mickiewicze, záměrné částečné použití Wallenrodského schématu
  - - - Šalda se k Bloudění vyjadřuje pozitivně, vytýká však závěr románu, který není příliš zdařilý
      - fyzické bloudění postav po Evropě v době 30leté války, bloudění také duchovní
      - spojení fyzického a duchovního světa je typické pro baroko
      - Šalda srovnává Durycha s Dostojekvým – má k Durychovu úctu
      - postavy pojmenované protikladem – Andělka a Pekelník - typické pro barokní tématiku
      - Šalda vytýká způsob reprezentace postavy Valdštejna – Valdštejn v díle v podstatě není a není pro něj důležitý, Durych se přítomností Valdštejna snažil ztvárnit spíše dobu Vajdštejnskou než samotnou postavu, Závěr románu kritizuje Šalda jako příliš ideologický
        
        Šalda: Dílo je kvalitní a hodnotné, ale nemá co přinést do budoucnosti – provokativní vyjádření, které není úplně pravda