Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
ČESKÁ FILOSOFIE (část 1.), středověk: - Coggle Diagram
ČESKÁ FILOSOFIE (část 1.)
Tomáš Štítný ze Štítného
(14.století):
překlad filosofických termínů → zakladatel české filosofie
Jan Hus
(upálen 6.7.1415) - scholastika:
reforma církve (kritizoval bezbožné duchovní, úpadek mravů, odpustky, moc papeže)
spis: O církvi → kritika světské moci, za nejvyšší normu považoval Boha
prohlášen za kacíře a upálen - návaznost husitů
Petr Chelčický
(1390-1460):
husitská doba (ale chtěl řešit věci v míru)
pacifismus - je potřeba soupeřit vírou, ne násilím
spisy v češtině - srozumitelné pro běžného člověka
kritika feudální společnosti a církve
Jiří z Poděbrad
(15. století):
mír
snaha o sjednocení Evropy a o mírovou unii
obecné
:
Pro české filozofické myšlení je příznačná nechuť k ontologické spekulaci → nevzniká čistá filozofie → často je spojena s jinými oblastmi (náboženství, etika, politika…)
Mnoho evropských myslitelů se narodilo, nebo žilo v Čechách → Freud, Husserl
Nemáme vyhraněnou filozofickou školu, ale za nejsilnější se dá považovat škola Husserla
Typická je souvztažnost života a díla (lidé žijí podle své filosofie a stojí si za ní)
Historie:
1348 - založení UK
konec 14. století - reformace církve (Hus, Chelčický)
9.století - příchod věrozvěstů - křesťanství
Jan Amos Komenský
(17. století):
ze života
poslední biskup Jednoty bratrské
roku 1628 byl nucen opustit vlast → odešel do Lešna v Polsku, kde při požáru shořely všechny jeho rukopisy i česko-latinský slovník, na kterém pracoval téměř celý život. Cestoval do Anglie, Švédska, Uher až do Amsterdamu, kde zemřel
pedagogika
3 hlavní cíle/kroky vzdělání: poznat sebe a svět, ovládnout sebe (mravní výchova), povznést se k Bohu (náboženská výchova)
vzdělávací systém (6-12 let obecná škola; 12-18 latinská; 18-24 akademie)
„Škola má být pro děti hrou.“
pedagogická zásady (názornost, systematičnost, aktivnost, trvalost, přiměřenost...)
zavedení pojmů (školní rok, školní prázdniny)
filosof, teolog, pedagog (učitel národů), spisovatel, řešil morálku a etiku
pansofismus
snaha o sjednocení vědění lidstva:
"Zlo pochází z nevědomosti."
; chtěl reformovat společnost - vzděláním jedinců dojdeme k nápravě světa
ideální svět: panharmonický - trvalý mír - zajištěn Parlamentem světa
největší hodnota člověka = svoboda
dílo Labyrint svět a ráj srdce: snaha nalézt pravdu o světě, štěstí lze nalézt jen v sobě...
Tomáš Garrigue Masaryk
(1850-1937):
vystudoval etiku, filosofii, psychologii; byl profesorem; od 1918 do 1935 prezident ČSR
Účast ve sporu o rukopisy Královédvorský a Zelenohorský - popřel jejich pravost
Účast v Hilsneriádě → zastal se Hilsnera, obviněného z vraždy mladé dívky
Po vypuknutí 1. světové války se rozhodl založit zahraniční odboj proti Rakousku → odjel do exilu, kde vyjednával českou samostatnost
Dohody s USA o vzniku ČSR
Pacifista → uznává pouze válku obrannou
základem demokracie je svoboda
zasloužil se o volební právo pro ženy
jeho filozofie je stejná jako Sokratova a má dvě části
filozofie člověka, morálky a náboženství → krize moderního člověka
nárůst sebevražednosti souvisí s pokrokem a rozvojem společnosti
je potřeba najít si "nové náboženství" - př. víra v demokracii, humanitu...
filozofie dějin, společnosti a politiky → vyjádření povahy sociálních a kulturních změn
dějiny se posouvají střetáváním náboženských proudů (př. zkažený katolicismus X protestanté)
dílo Česká otázka
Mají české dějiny smysl? Má smysl v nich pokračovat?
Spory s Pekařem o smyslu českého národa a dějin
Josef Pekař
:
historik, maturoval na gymnáziu v MB
Neshody s Masarykem → podle něj nelze srovnávat husitství s novověkým národním obrozením, protože myšlení lidí je odlišné
nemůžeme žít v demokracii → český konzervatismus
nesouhlasil, aby se Československo odtrhlo od Rakouska-Uherska
Masaryk vybíral z historie to nejlepší a propagoval to
Viděl kladný vývoj v evangelické tradici → od husitů po Havlíčka
filosofie realismu - řešení praktických životních otázek
středověk
: