Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
Mezopotámie - Coggle Diagram
Mezopotámie
Členění
Mladší doba kamenná (první osídlení)
Doba měděná
obeidská kultura (vznik prvních měst) (11.–5. tisíciletí př. n. l.)
urucká kultura (vznik písma) (5.–4. tisíciletí)
gaurská kultura
džemdet-nasrská kultura (cca 5 000 př. n. l.)
Raná doba bronzová
raně dynastické období sumerských městských států (1. polovina 3. tisíciletí)
Akkadská říše (cca 2350–2193 př. n. l.)
Třetí dynastie z Uru (Sumerská renesance – cca 2119–2004 př. n. l.)
Střední doba bronzová
Staroasyrské období (20.–18. stol. př. n. l.)
Starobabylonské období (18.–15. stol. př. n. l.)
Pozdní doba bronzová
Kassitská dynastie, Středoasyrské období (16.–12. stol. př. n. l.)
Doba železná
Novochetitská říše (11.–7. stol. př. n. l.)
Novoasyrská říše (10.–7. stol. př. n. l.)
Novobabylonská říše (7.–3. stol. př. n. l.)
Klasický starověk
Achaimenovská říše (6.–4. stol. př. n. l.)
Seleukovská říše (4.–1. stol. př. n. l.)
Parthská říše (3. stol. př. n. l. – 3. stol. n. l.)
Sasánovská říše (3.–7. stol. n. l.)
Islámské dobytí Mezopotámie (7. stol. n. l.)
Hospodářství
Mezopotámie měla spolu s Egyptem ve starověku nejlepší podmínky pro zemědělství.
Bylo tam (a stejně tomu je v dnešním Iráku) kontinentální podnebí s velkými výkyvy teplot (zhruba od +50 °C do −5 °C).
V únoru až březnu, kdy začínalo jaro, docházelo k rozvodnění Eufratu a Tigridu.
Období sucha začínalo ke konci června a končilo v září.
Pole se nehnojila, protože to obstarávaly záplavy, a k setbě se využíval mimo jiné pluh. Nejúrodnější půda se nacházela v Babylonii.
Otroci
Otroctví bylo základním rysem mezopotámské společnosti.
Právně se rozlišovalo mezi otroky v soukromých a veřejných službách, mezi otroky domácími (mezopotámskými) a cizími a mezi otroky narozenými v domě pána a pořízenými odjinud.
Třída otroků se rozšiřovala např. o válečné zajatce, kteří byli původně zabíjeni, o dlužníky, kteří nebyli schopni uspokojit své věřitele, a o pachatele trestných činů.
Otroci bývali označováni, a to buď zavěšením tabulky, tetováním, oholením vlasů na přední polovině hlavy nebo propíchnutím uší (v Asýrii).
Náboženství
V náboženských představách obyvatel Mezopotámie se odrážely přírodní jevy, jejichž podstatu si nedovedli vysvětlit rozumem.
Představy se projevovaly kultem bohyně-matky, jejíž sošky jsou známé již z 5. tisíciletí př. n. l.
Základní přírodní síly byly zosobňovány a povyšovány na bohy.
Věda
Astronomie a astrologie
Protože astronomická pozorování probíhala na zikkuratech, podíleli se na nich převážně kněží. Jejich činnost často nebyla vědecká a namísto toho se zabývali astrologií. Nicméně astronomové zjistili ekliptiku Slunce a oběžnou dráhu Měsíce okolo Země. V 7. stol. př. n. l. dokázali předpovídat zatmění Měsíce a později i zatmění Slunce. Rozdělili lunární rok na 12 měsíců s 354 dny, k vyrovnání se solárním rokem byl do kalendáře vkládán přestupní měsíc. Od 3. dynastie urské začínal rok jarní rovnodenností.
Lékařství
Z Mezopotámie se zachovalo množství lékařských textů. Jedním druhem těchto textů jsou předpovědi, které se zabývaly vyhlídkami pacienta v určitých situacích (s určitými nemocemi), ale jen velmi zřídka se zabývaly léčbou.
Další texty zabývající se léčením pacientů vypovídají o využívaných lécích, kterými byly živočišné produkty, např. tuk, krev, mléko a kosti, a dále byliny, stonky, listy, kořeny a plody, které mohly být případně smíchány např. s pivem nebo medem.
Matematika
V Mezopotámii byla známá desítková i šedesátková soustava, přičemž starší byla šedesátková. Znak pro nulu se používal až v pozdně babylonských astronomických textech, ale ne na konci čísla, kde se místo toho vynechávalo místo nebo tam byly umístěny dva šikmé klíny.
Kdy byla
Od
11.–5. tisíciletí př. n. l.
Do
stol. n. l.
Společnost a způsob vlády
Mezopotámská společnost byla patriarchální, muži se zabývali vyššími hospodářskými úkoly (např. obdělávání půdy pluhem) a ženy pracovaly v domácnosti. Uvnitř občin, k jejichž existenci byla zapotřebí stavba kanálů a vodních děl a jejich udržování, se začaly vytvářet majetkové rozdíly, které v důsledku vedly k vrstevnímu rozdělení společnosti.
Stejně tak rozdíly mezi občinami vyúsťovaly v loupežnické výpravy, které dále prohlubovaly tyto rozpory. Výsledkem často bývalo podrobení poražené občiny a její splynutí s občinou vítěze. Tak vznikaly první vládní jednotky.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezopot%C3%A1mie