Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
Úvod do studia finančního práva - Coggle Diagram
Úvod do studia finančního práva
Finance a finanční vztahy
Pojmy
Finanční vztahy
Peněžní vztahy související s vytvářením, rozdělováním, přerozdělováním a užitím peněžní masy
Subjekt = stát / státní orgán na jedné straně a na druhé straně fyzické a právnické osoby zastupující soukromou sféru
Finance
Peněžní vztahy, které tvoří, rozdělují a používají peněžní fondy či kapitál
Účelem je rozdělování a přerozdělování hrubého domácího produktu
Rozdělení financí
Veřejné
Souhrn peněžních vztahů souvisejících s tvorbou rozdělováním a použitím peněžní masy a jejích částí v orgánech a organizacích veřejného sektoru
Princip nenávratnosti, neekvivalentnosti a nedobrovolnosti
Soukromé
vztahy související s tvorbou, rozdělováním a použitím peněžního kapitálu v soukromém sektoru, který představují především domácnosti a firmy
Princip návratnosti, ekvivalentnosti a dobrovolnosti
Funkce
Distribuční
Spravedlivé rozdělení peněžních prostředků
Alokační
Možnost státu ovlivnit prostřednictvím peněžních operací ve formě rozpočtových příjmů a výdajů rozmístění zdrujů tam, kde je jich potřeba
Stabilizační
Ovlivňování společensko-hospodářské situace státu, zvláště k obnovení makroekonomické rovnováhy
Kontrolní
Možná zpětná vazba o vývoji financí ve společnosti
Fiskální funkce
Potřeba shromažďovat peněžní prostředky na společensky nezbytné výdaje, které jsou v souladu s hospodářskou politikou státu
Finanční činnost státu
Metody finanční činnosti
Nenávratná metoda
Přesun peněžní masy od jednoho ekonomického subjektu k druhému bez jakéhokoliv protiplnění nebo nároku na vrácení původního plnění
Návratná metoda
Přesun peněžní masy od jednoho ekonomického subjektu k druhému s tím, že tento je povinen tyto peněžní prostředky za stanovených podmínek a ve stanovené době vrátit
Pojišťovací metoda
Přesun peněžní masy od jednoho ekonomického subjektu k druhému s tím, že závisí na splnění předem nejisté podmínky, zda a kdy dojde k protisměrnému plnění, jež může být i vyšší
Realizační metoda
Přesuny částí peněžní masy doprovázené ekvivalentní směnou za zboží a služby
Finanční trh a jeho rozdělení
Peněžní trh
trh krátkodobých peněz a půjček, jejichž splatnost nepřesahuje 1 rok
Uskutečňuje se formou poskytování a čerpání krátkodobých úvěrů a emisí cenných papírů
Kapitálový trh
Obchody zahrnující střednědobé a dlouhodobé úvěry a majetkové závazky
Soustřeďování peněžních prostředků do centralizovaných a decentralizovaných peněžních fondů a jejich opětovné rozdělování v rámci finančního trhu
Pojem finančního práva, systém a struktura
Pojem
Souhrn právních norem, které upravují vztahy vznikající v procesu tvorby a používání peněžních fondů, které jsou vytvářeny ve veřejném zájmu k uspokojování veřejných potřeb
Systém
Obecná část
Problematika finanční činnosti státu, předmět a systém finančního práva, finančněprávní vztahy, prameny finančního práva, problematika státního dozoru
Zvláštní část
Fiskální část
Rozpočtové právo
Daňové právo
Celní právo
Nefiskální část
Měnové právo
Devizové právo
Veřejné bankovní právo
Veřejné pojišťovací právo
Puncovní právo
Věda o finančním právu
Úkoly
Specifikace oblastí, kde je nutné prolnutí různých metodologických pohledů pro analýzu různých stránek finančního trhu a práva
Rozdíl mezi vědou o finančním právu a finanční vědou
Finanční věda
Věda o veřejném hospodářství (finančním hospodářství), která sleduje zákonitosti jejich vývoje a stanovuje pravidla pro finanční politiku
Věda o finančním právu
Rozbor právních norem upravujících finanční právo
Významní představitelé
Merkantilismus
První tržně orientovaný směr;
Ztotožnění bohatství s jeho peněžní formou;
Zvyšovat bohatství = zvyšování množství drahého kovu v zemi;
Důraz na zahraniční obchod;
Přísná státní regulace zahraničního obchodu, pohybu peněz, produkce a spotřeby
Thomas Mun (1571 - 1641)
Odmítá absolutní zákaz vývozu zlata ze země
Reexport = nákup komodit, které je možné zhodnotit a následně výhodně prodat
Jean Baptiste Colbert (1619 - 1683)
Prosazuje merkantilismus ve Francii
Kameralismus
Důležitost aktivní obchodní bilance;
Bohatství = hromadění peněz, populační růst, zaměstnanost, výroba;
Hlavní zdroj bohatství státu = zemědělství
Joseph von Sonnenfels (1732 - 1817)
Struktura kamerálních věd: finanční a daňová politika, nauka o živnostech, nauka o zemědělství, o lesním hospodářství, nauka o důlnictví, nauka o obchodu, technologie výrobních oborů
Prof. JUDr. Josef Ignác Buček (1741 - 1821)
Blaho země je závislé na zákonodárství a přesném naplňování těchto zákonů
Prof. JUDr. Albín Bráf (1851 - 1912)
Nauka o finančním hospodářství
Kamerální teorie
Směnná teorie
Konsumační teorie
Produktivní teorie
Finanční věda má bezprostřední, praktický, aplikovaný vliv na formování finanční soustavy, formuje soustavu zákonů a všeobecných pravidel z veřejného a finančního hospodářství a podílí se na formulování pravidel, na nichž závisí realizace cílů finanční politiky
Prof. JUDr. Karel Engliš (1880 - 1961)
Všechny ekonomické subjekty se chovají účelově, snaží se zlepšit svoje postavení
Individualistický systém (kapitalistický)
O uspokojení svých potřeb rozhoduje každý sám
Solidaristický systém (socialistický)
O subjekty pečuje jiný, cizí subjekt
Finanční věda vykládá hospodářství státu
Stát by měl hradit výdaje veřejné správy především poplatky a výnosem státních podniků, teprve potom by měly být použity daně
Členění daní
Důchodové, výnosové a majetkové
Přímé a nepřímé
Prameny finančního práva
Pojem
Forma, ve které je finanční právo obsaženo a která je bezprostředním zdrojem poznání práva
Druhy pramenů
Ústavní zákony
Mezinárodní smlouvy
Nařízení a směrnice EU
Zákony a zákonná opatření senátu
Nařízení vlády
Vyhlášky
Opatření ČNB
Finančněprávní vztahy
Charakteristika
Prvky
Subjekt
Oprávněná osoba = stát reprezentovaný svými orgány
Povinná osoba = fyzická nebo právnická osoba
Objekt
Peněžní prostředky nebo peněžní plnění, nebo vztah k nim
Obsah
Práva a povinnosti, které stanoví finančněprávní norma
Finanční politika
Záměrné působení na ekonomiku s cílem přivodit požadované změny v ekonomických procesech, za účelem vytváření podmínek pro maximální uspokojování potřeb a zájmů společnosti na daném stupni rozvoje
Měnová politika
Ovlivňování ekonomických procesů prostřednictvím rozšiřování či brždění emise peněžní masy
Emise peněžní masy
Emisní instituce
Emise může být prováděna několika bankami, ty se musí řídit jednotnými pravidly, které stanovuje ústřední emisní instituce
Ústřední emisní instituce
Ústřední emisní banky, Ministerstva financ, zvláštní bankovní úřady s emisními oprávněními a stabilizační fondy
Plánují a provádějí měnovou politiku
Nezávislý orgán, který disponuje dozorovací a povolovací pravomocí nad bankovní soustavou a má pravomoc vydávat obecně závazné předpisy
Úvěrová emise
Rozpočtově úvěrová emise
Emise státovek (bankovek) a různých druhů státních pokladničních poukázek (dluhopisy s krátkou dobou splatnosti).
Obchodně úvěrová emise
Emise cizích směnek na řad
Bankovně úvěrová emise
Emise privilegovanou bankou, ústřední emisní bankou, nebo centrální bankou, která je jako jediná oprávněna rozmnožovat svým úvěrem peněžní masu
Emise papírové měny, která není krytá zlatem
Stanovení úrokových sazeb centrální bankou
Nákup cenných papírů centrální bankou
Nákup zahraniční měny nebo přijetí půjčky zahraniční měny či zástavy
Nástroje k regulování peněžní masy
Stanovení úrokových sazeb
Dvoutýdenní repo sazba
ČNB přijímá od bank přebytečnou likviditu a bankám předává jako zajištění dohodnuté cenné papíry
Slouží jako nástroj odčerpání nadměrné likvidity z peněžního oběhu
Diskontní sazba
Úroková sazba, kterou obdrží banky za své overnight úložky přebytečné likvidity u ČNB
Stanovuje aktuální hodnotu peněz
Lombadní sazba
Úroková sazba, za kterou ĆNB poskytuje bankám krátkodobý úvěr zajištěná vybranými cennými papíry
Operace na volném trhu
Centrální banka nakupuje či prodává cenné papíry dle potřeby a tím rozšiřuje nebo zužuje peněžní masu
Nástroj i k ovlivňování pohybu kurzů deviz vůči domácí měně
Systém minimálních rezerv
Procentuálně určená část aktiv, která nesmí být použita k bankovním obchodům a musí být uložena u centrální banky
Úvěrové limity a stanovení měnových cílů
Úvěrový limit
Objem maximálně přípustného úvěru, který lze poskytnout
Stanovení měnového cíle
Stanovení nejvýše přípustného procentuálního přírůstku peněžní masy v určitém časovém období zpravidla jednoho roku
Devizová politika
Cílevědomé ovlivňování ekonomických procesů působením na tvorbu, rozdělování a užití devizového fondu
Deviza = krátkodobá pohledávka znějící na cizí měnu a zpravidla v cizině splatná (vklady tuzemských bank u zahraničních bank)
Valuty = zákonná platidla v hotovosti
Zahraniční úvěrová politika
Úkolem je dbát na to, aby půjčky poskytované do zahraničí byly dobytnými a aby byli v době splatnosti uhrazeny
Při získání úvěru je cílem dosáhnout optimální správy úvěru, například přeměny krátkodobého úvěru v dlouhodobý, předčasné splácení apod.
Hospodaření s devizovými rezervami
Diverzifikace devizových rezerv
Měnové rezervy jsou uchovávány v různch měnách současně a pokles kurzu v jedné měně vyváží vzestup kurzu měně druhé
Rozpočtová politika
Ovlivňování ekonomických procesů pomocí tvorby, rozdělení a užití rozpočtového fondu
Rozpočtový fond = příjmy státního rozpočtu
Státní rozpočet = hlavní nástroj rozpočtové politiky a je bilancí příjmů a výdajů
Řádné příjmy = předvídatelné platby ve prospěch státního rozpočtu uložené zákonem
Mimořádné příjmy = Příjmy vznikající prodejem, pronájmem a dary
Řádné výdaje = vyplývají z povinnosti uložené státu zákonem nebo jinou právní normou
Mimořádné výdaje = všechny ostatní finanční výdaje plynoucí ze státních zásahů do ekonomiky, například nákup zbraní, subvence a dotace, poskytnuté půjčky atd.
Zásada vyrovnanosti
Správa státního dluhu
Stát se emisí cenných papírů snaží získat co možná nejvíce za co nejvýhodnějších podmínek
Konverze státního dluhu = prodej obligací s nižším úročením ve vhodný okamžik a výkup starých dluhopisů s vyšším úročením
Konsolidace státního dluhu = výměna cenných papírů za jeden druh, přičemž se sníží náklady na jejich správu
Arozace státního dluhu = přesvědčení stávajících držitelů státních obligací, aby si přikoupili další
Restrukturalizace státního dluhu = dohoda mezi věřitelem a dlužníkem na nových úvěrových podmínkách