Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
ANTICKÝ ŘÍM [období republiky 510 – 44 př. K.] - Coggle Diagram
ANTICKÝ ŘÍM [období republiky 510 – 44 př. K.]
OBDOBÍ REPUBLIKY
republika
387 př. K. - válka s Kelty (Galové), legenda o husách
útočné války, legie
330 př. K. podmanili střed poloostrova
265 př. K. celý poloostrov (mimo Předalpské Galie)
heslo : "rozděl a panuj"
Řím chtěl ovládnout celé středomoří
konkurenti – Féničané (Půnové) a Kartágo
vynikali v zemědělství a v loďstvu
patricijové
= původní obyvatelé Říma, mohli zastávat politické funkce, senát - senátoři
plebejové
= nesvobodní otroci a vrstva přistěhovalců
POLITICKÉ ZŘÍZENÍ
res publica ═ věc veřejná; označuje se tak státní zřízení, v němž je právem i povinností každého občana starat se o státní záležitosti
také všechny ostatní římské úřady byly obsazovány dvěma muži volenými na rok, aby se zabránilo soustředění moci v rukou jednotlivce
CENZOŘI
dohlíželi na sčítání lidu a dělení do tříd
2 KONZULOVÉ
voleni na jeden rok, voleni senátem (300 členů)
v době války vládl jeden, diktátor
jejich hlavním úkolem bylo vymýšlení zákonů
stáli v čele Římské republiky
TRIBUN LIDU
2 plebejové, mluvčí lidu
SENÁT
300 členů starších (vážení muži)
hlavní dozor nad financemi státu, soudní a náboženské pravomoce
senátoři jmenováni doživotně (za vážné provinění mohli být vyloučeni)
dohlížel na všechny úředníky včetně konzulů
SNĚMY
prostřednictvím sněmů měli všichni občané možnost podílet se na vládě
volili úředníky, rozhodovali o zákonech, válce, míru atd.
PUNSKÉ VÁLKY
PRVNÍ VÁLKA
264 – 241 př. K.
241 př. K. - námořní bitva u Sicílie (obsazení Punských přístavů -> žádné zásoby) -> mírová dohoda, pravidla, Kartágo 10 let platí reparaci
porážka Kartága, Římané získali Sardinii, Korsiku a Sicílii
vyhlášena římským senátem
ŘÍM vs. KARTÁGO s podporu Syrakus
1) Římané oblehli Syrakusy (ty se přidaly na stranu Říma)
2) Římané se vrhli na Kartágo (pomocí lodí s můstky a bodáky - "havrani")
3) Kartágu pomohli Sparťané - Římané pozabíjeni
DRUHÁ VÁLKA
218 - 202 př. K.
220 př. K. – dobyto Saguntum
217 př. K. bitva u Trasimentského jezera
202 př. K. - bitva u Zamy, Scipio, Řím porazil Kartágo (Hannibala)
v Hispánii (dnešní Španělsko) založeno Nové Kartágo, dohoda s městem Saguntum
218 př. K. – vyhlášení války
Hanibal s vojáky a slony přechází přes Alpy
v Římě zvolen diktátor Fabius Maximus
Půnové kapitulovali a uzavřeli mírovou dohodu
TŘETÍ VÁLKA
149 – 146 př. K. (Kartágo porušilo dohodu)
dobytí, zničení a posolení Kartága
Řím ovládl Středomoří včetně Řecka (Makedonie, Sýrie a Řecko), provincie => IMPÉRIUM
vše popsal historik Polybios z Řecka
Sicílie půlila středomoří na dva kusy -> lákala všechny okolní národy (VÝCHOD měli Řekové, ZÁPAD měli Kartáginci(Půnové))
SYRAKUSY
nejschopnější město ŘECKÉ části Sicílie
přidaly se na stranu Kartága
žil zde Archimédes
KONEC REPUBLIKY
Latifundie, bezzemci, mnoho otroků
31 př. K. námořní bitva u Actia - Octavianus vyhrál (smrt Antonia a Kleopatry)
27 př. K.- konec republiky, císařství, Octavianus-Augustus
LATIFUNDIE = velkostatek obhospodařovaný otroky a vlastněný zpravidla jednou rodinou (Řím to odkoukal od Kartága)
otroci dostávali za práci max. něco k jídlu = produkce obilí prakticky zadarmo -> malí hospodáři neměli šanci na svém těžce obdělávaném poli vydělat ==>> prodali své pole velkostatkářům a odešli do měst
situace: pár bohatých velkostatkářů, málo zemědělců, málo obilí, nedostatek vojáků a spoustu chudých měšťanů = KRIZE HOSPODÁŘSKÁ
majetní si u chudiny kupovali volební hlasy = KRIZE DEMOKRATICKÁ
BRATŘI GRACCHOVÉ 133 – 121 př. K.
jako první začali řešit problémy (oba z tribunu lidu)
Tiberius S. Gracchus (starší) - pozemková reforma -> nelíbilo se to Latifundistům a Tiberia probodli
Gaius S. Gracchus (mladší)
zákazy -> zabit
zkorumpovaný stát (podplácení)
Gaius Marius - DECIMOVÁNÍ => napravil morálku vojska
vojsko v čele se Sullou
získali Malou Asii (války s pontským králem Mithridatem VI. v SV Malé Asii)
prohlásil se doživotním diktátorem
zemřel
82 – 79 př. K. Sullova diktatura
SPARTAKOVO POVSTÁNÍ
73 př. K. - 71 př. K.
6000 otroků se se Spartakem (gladiátorem - otrok bojující pro pobavení) rozhodl utéct na sever na svobodu
ze severu to otočili na jih (byl tam domluvený s piráty, že je převezou na Sicílii)
ALE! Marcus Licenius Crassus piráty přeplatil, uprchlíky pochytal
otrokům se podařilo utéct ještě jednou, ale byli znovu pochytáni a ukřižováni
70 př. K. Crassus konzulem spolu s Pompeiem a s Caesarem
60 př. K. 1. triumvirát
CAESAR (FRANCIE)
podřizoval si francouzské Kelty
Zápisky o válce Galské
Vercingetorix sjednotil některé keltské kmeny a upevnil se v pevnosti Alesia, 58 – 49 př. K. dobytí Galie (Vercingetorix) , doživotní konzul
oblehl pevnost, nechal Kelty vyhladovět -> získal Francii a Belgii
CRASSUS (BLÍZKÝ VÝCHOD)
padl v bitvě u Karrh
POMPEIUS (ŘÍM, HISPÁNIE)
Pompeius mezitím navrh senátu, aby Caesar rozpustil vojsko a vrátil se do Říma -> vrací se, ale s vojskem (kostky jsou vrženy)
Pompeius utíká do Egypta -> zabíjí ho Ptolemaios XIII. -> Caesar přijíždí do Egypta a zabíjí Ptolemaia XIII., jelikož chce na trůn Cleopatru VII.
Caesar se vrátil do Říma a zavádí spoustu reforem (římské občanství pro občany provincií, dobitá půda pro chudší, obživa a zábava pro všechny, zaměstnávání svobodných občanů, ne pouze otroků, na pole a Juliánský kalendář)
44 př. K. je Caesar ubodán senátory (spolu s adoptivním synem Brutem) -> vrahové byli přiměti spáchat sebevraždu
43 př. K. 2. triumvirát
MARCUS ANTONIUS(NEJVÝCHODNĚJŠÍ PROVINCIE a EGYPT)
směřoval pouze na Egypt (měl tam Cleo -odkázal jí zahrady a majetek - to se nikomu nelíbilo!!)
Caesarova pravá ruka
OCTAVIANUS (ITÁLIE a HISPÁNIE)
adoptivní syn Caesara
LEPIDUS (ZBYTEK AFRIKY)
odstoupll a stal se pontofexem maximem
vojenský velitel
vznik obrovské říše, provincie, rozkvět Říma