platí, že každý si smí při své činnosti počínat tak, aby nedošlo k újmě na svobodě, životě, zdraví či vlastnictví jiných, kdo někomu způsobí újmu (škodu), je povinen ji nahradit, to se týká v naší činnosti především újmy na majetku, například poškozením či zničením nějaké věci nebo ztrátou nějaké svěřené věci, ale i na zdraví, způsobíme-li někomu úraz