Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
KRIZE PŘEMYSLOVSKÉHO RODU A ČESKÉHO STÁTU - Coggle Diagram
KRIZE PŘEMYSLOVSKÉHO RODU A ČESKÉHO STÁTU
Postavy
Boleslav III.
bojoval o vládu s bratry Jaromírem a Oldřichem – počátek první krize českého státu
nařídil vyvraždění Vršovců
Boleslav Chrabrý ho dal oslepit a uvěznit v Polsku
Boleslav III.
Boleslav II.
Boleslav II.zvaný Pobožný
zřídil biskupství v Praze (2. biskupem byl svatý Vojtěch)
r. 995 dal vyvraždit Slavníkovce v Libicích došlo tak ke sjednocení Čech pod vládou Přemyslovců
za jeho vlády byl založen klášter v Břevnově
Jaromír
Jaromír
bojoval o vládu s bratrem Oldřichem
byl knížetem v letech 1003, 1004 – 1012, 1033 – 1034
přijal Čechy jako léno od římskoněmeckého krále
jeho bratr Oldřich ho dal oslepit
r. 1035 byl zavražděn
Oldřich
Oldřich
vyvedl zemi z krize, způsobené boji o moc
sesadil bratra Jaromíra 19.
přijal Čechy v léno od krále Jindřicha II.
dobyl zpět Moravu
založil Sázavský klášter (opatem svatý Prokop)
manželka - prostá vesnická žena Božena
Vladivoj
Tento muž, který zřejmě patřil k rodu Přemyslovců, vládl českému knížectví jen několik pouhých měsíců
Do Čech přišel z Polska poté, co byl jeho předchůdce – Boleslav III. Ryšavý – svržen z trůnu.
Vladivoj
Boleslav Chrabrý
Boleslav I. Chrabrý
Boleslav I. Chrabrý (polsky Bolesław I Chrobry) (* 966 nebo 967, † 17. června 1025) byl polským knížetem (992–1025) a později se stal prvním polským králem.
Boleslav I. pocházel z nejstaršího panovnického polského rodu Piastovců a byl jediným synem prvního historicky doloženého knížete Měška a jeho první manželky Přemyslovny Dobravy, dcery Boleslava I.
Doubravka
Narození Doubravky se klade mezi roky 933-936.
Doubravka
Mládí strávila v klášteře sester benediktýnek v bavorském Řezně
Byla dcerou Boleslava I., který kvůli bratrovraždě Václava získal přídomek Ukrutný
Doubravku Přemyslovnu známe jako ženu, která se vdala za pohanského panovníka Měška I. a díky její zásluze se na územích ovládaných Piastovci začalo šířit křesťanství.
Jindřich II.
Původně se jmenoval Konrád, ale při pobytu v cizině získal druhé jméno Ota.
Jindřich II.
Vládl ve znojemském údělu, později získal i brněnský úděl. V r. 1182 byl zvolen českým knížetem a postavil se do čela povstání proti Bedřichovi I., s kterým prohrál u Loděnice (u Brna) 10.12.1085, na hradě Knín uzavřel mír v r. 1086.
Konrád II.
Konrád II. Ota
Od roku 1173 byl vládcem poloviny Moravy. Druhé poloviny se zmocnil roku 1178, kdy vpadl na Olomoucko.
Domníval se totiž, že když pomohl knížeti Bedřichovi udržet trůn, dostane odměnou dobyté Olomoucko.
To se však nestalo, a tak Konrád čekal na svou pomstu. Té se dočkal, když velmoži Bedřicha roku 1182 sesadili a povolali Konráda na trůn.
Po smrti Boleslava II 30 let bojů o trůn mezi bratry, posílení okolních států
Boleslav III Ryšavý 999 – 1002, 1003
Vladivoj 1002 – dosazen Polákem Boleslavem Chrabrým, nechal si udělit Čechy v léno od Jindřicha II
Boleslav Chrabrý 1003-1004 – pokus o česko – polskou říši
Jaromír 1004 – 1012 – nerozhodný
Oldřich 1012 – 1033 – konec krize, trvale připojil moravu k českému státu, založil Sázavský klášter (opat Prokop, slovanská liturgie), manželka Božena