Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
16B Zánik závazků - Coggle Diagram
16B Zánik závazků
Splněním (soluce) - § 1908-1980
dlužník činí určité právní jednání (s tzv. solučním úmyslem), které směřuje k naplnění jeho povinnosti (ať již výsledek závazku - např. smlouva o dílo; nebo činnostní - výkon práce)
zpravidla faktické chování, které má právní účinky (zánik závazku)
předpokladem splnění
existence platného závazku mezi dlužníkem a věřitelem (jinak bezdůvodné obohacení)
právní jednání dlužníka nebo osoby oprávněné za něj plnit, kterým projevuje vůli splnit a zároveň poskytuje to plnění, které je předmětem závazku
součinnost věřitele, tedy právní jednání věřitele nebo osoby, která je oprávněna přijmout plnění (není nutné ve všech případech, viz např. soluční smlouva)
vzájemnost plnění (synallagmata) – mají-li si strany plnit zároveň splnění požadovat jen ta strana, která sama dluh již splnila, nebo je ochotna a schopna splnit dluh současně s druhou stranou (§ 1911 - § 1913 OZ)
obecně povinnost plnit řádně a včas, na svůj náklad a nebezpečí
řádně
pokud za úplatu, tak bez vad, s vymíněnými vlastnostmi, použitelný dle smlouvy (popř. pro účel)
vady – předmět plnění nemá udané vlastnosti, faktické X právní nabyvatel má práva z vadného plnění (X vada jde k jeho tíži, pokud byla zřejmá, zjistitelná z veřejného seznamu, nebo věc převedena úhrnkem „jak stojí a leží“)
práva z vad
zcizitel nemůže omezit, nabyvatel se jich může vzdát (písemně - § 1916(2))
vada odstranitelná – oprava, doplnění toho co chybí, sleva
vada neodstratitelná – odstoupení, sleva
uplatnění
vady vytknout bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 6 měsíců od převzetí - § 1921
právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody X ALE čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, nelze se domáhat z jiného důvodu
záruka za jakost – zcizitel se zaručuje, že předmět plnění bude po určitou dobu způsobilý k určitému účelu a podrží si ujednané vlastnosti
způsob plnění
plnění určeno jednoznačně nebo alternativně (má se za to, že volbu má dlužník)
věřitel povinen přijmout i plnění od třetí osoby se souhlasem dlužníka
zesplatnění dluhu – pokud dlužník nesplní jednu splátku, má věřitel právo požadovat vše najednou
náhradním splněním (surogace) - § 1953 OZ
v případě že je věřitel neznámý, nepřítomný, nebo bezdůvodně plnění odmítl přijmout, je možné složit předmět plnění do soudní úschovy; účelně vynaložené náklady jdou k tíži věřitele (viz též § 185 OSŘ)
poukázka – poukazatel vystaví poukázku, kterou opravňuje poukazníka, aby u poukázaného vybral plnění, a přikazuje poukázanému, aby plnil poukazníkovi na účet poukazatele
kvitance – potvrzení o splnění dluhu (pokud věřitel odmítne vydat, dlužník nemusí plnit)
místo plnění - splniště
k řádnému plnění musí být dluh splněn ve stanoveném místě; jinak dle zákona:
nepeněžitý dluh se plní v místě bydliště nebo sídla dlužníka - odnosný dluh
peněžitý dluh se plní v místě bydliště nebo sídla věřitele - donosný dluh
dluh z provozu závodu se plní v místě závodu
plnění při odeslání zboží užitím kurýrních služeb (pošty) - předání zboží kupujícímu je v okamžiku předání dopravci (pokud jich je víc tak tomu prvnímu) ve spotřebitelských vztazích až předáním kupujícímu (§ 2090 OZ)
čas plnění (§ 1958 OZ a násl.)
není-li ujednán – dlužník plní na vyzvání věřitele
pokud ujednán – dlužník plní i bez vyzvání
bez určení je určen ve prospěch obou stran – ani jedna nemůže žádat/plnit předčasně
„ve prospěch dlužníka“ – věřitel nemůže považovat předčasně, dlužník může předčasně plnit
„ve prospěch věřitele“ – věřitel může požadovat předčasně, dlužník nesmí předčasně plnit
prodlení - otázka 12B
započtením dluhu (kompenzace) - § 1982 - 1991 OZ
jedná se o způsob zániku vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele
pojem dlužník a věřitel je v rámci započtení irelevantní, neboť oba jsou navzájem věřiteli i dlužníky
pohledávka způsobilá k započtení - uplatnitelná před soudem X nezpůsobilé jsou pohledávky nejisté (možná neexistují) a neurčité
započtení má účinky ex tunc – k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení
jednostranné započtení (označováno též jako pravé)
pohledávky jsou vzájemné a započitatelné, stejného druhu (např. peněžité pohledávky)
jedna ze stran musí učinit tzv. kompenzační projev (projev směřující k započtení)
nepřípustnost
proti pohledávce výživného pro nezletilého, který není plně svéprávný
proti pohledávce na náhradu újmy způsobené na zdraví (výjimka: pokud by zde byla pohledávka ze stejného důvodu)
dále dle zákoníku práce např. proti pohledávce mzdy, platu, odměny z dohody a náhrady mzdy nebo platu (§ 144a ZP)
nepřihlíží se (zdánlivost) k prohlášení o započtení učiněném pod podmínkou nebo s doložením času (§ 1983 OZ)
solidární dluhy - dluží-li dlužník společně a nerozdílně s jinými, může proti věřiteli započíst pohledávku svého spoludlužníka jen do výše podílu spoludlužníka na společném dluhu (§ 1984 OZ)
dvoustranné započtení (započtení dohodou)
předpoklady (dohodou stran je možné započtení pohledávek, které nelze jednostranně započíst)
dohodou lze překlenou nejistotu a neurčitou pohledávek; stále však musí být vzájemné a stejného druhu (nejspíše by pak nešlo o započtení, ale inominátní smlouvu)
dohoda stran o započtení
prominutí dluhu - § 1995 - 1997 OZ
jedná se o jednostranné právní jednání věřitele vůči dlužníkovi, kdy věřitel promíjí dluh dlužníka
„má se za to” (vyvratitelná právní domněnka), že dlužník souhlasí s prominutím X bez zbytečného odkladu nesouhlas, nedojde k jeho prominutí (i konkludentně např. tím, že plní)
forma stejná jako je nutná pro vznik závazku
nemusí být výslovné – věřitel vydá kvitanci, vrátí dlužníkovi dlužní úpis, aniž byl dluh splněn
v případě spoludlužníků: má se za to, že jednání vůči jednomu má účinky vůči všem X u výslovného prominutí dluhu se týká jen daného dlužníka (z několika, resp. promíjejícího věřitele)
prominutí povinností ručiteli nebo zástavnímu dlužníkovi, neznamená zánik dluhu
odstoupení od smlouvy § 2001 - § 2005 OZ
odstoupení od smlouvy je jednostranným právním jednáním s účinky ex tunc (účinné doručením)
sankční opatření za nesplnění povinností
odstoupení může být co do rozsahu od celé smlouvy či od její části (nelze ale vzít zpět)
důvody
stanovené smlouvou – ujednány důvody, podmínky, důsledky odstoupení
stanovené zákonem
bez zbytečného odkladu po porušení
podstatné porušení smlouvy způsobem (druhá strana by smlouvu neuzavřela, pokud by o tom věděla - jinak vyvratitelná domněnka, že nepodstatná)
z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li přiměřenou jistotu
u smluvních typů, u spotřebitele (distanční smlouva - § 1829(1), rekreační – §1861(1)) atd.
následky odstoupení
závazek se zrušuje od počátku – strany si vrátí, co již bylo splněno (jinak bezdůvodné obohacení)
věřitel může odstoupit pouze od nesplněné části, ledaže by již plněná část neměla sama o sobě význam
při opakované nebo nepřetržité činnosti – odstoupit lze jen s účinky do budoucna
nedochází k zániku
práv na zaplacení smluvní pokuty, dospělých úroků z prodlení, náhrady škody
práv míněných zavazovat strany i po odstoupení (např. rozhodčí doložka, volba práva)
zajištění dluhu
povinnosti vrátit bezdůvodné obohacení (i pokud plní např. po odstoupení)
práva třetích osob nabytá v dobré víře nejsou v důsledku odstoupení od smlouvy dotčena (například pokud byla věc převedena dále, uhradí dlužník v penězích)
smrt dlužníka nebo věřitele - § 2009 OZ
dluhy a pohledávky obecně nezanikají, neboť přechází na dědice
k zániku závazku dochází pouze v omezených případech
vázán na osobu veřitele
plnění mělo být provedeno osobně dlužníkem (např. dlužníkem byl význačný malíř, nelze po dědici požadovat dokončit malbu)
pokud je dlužník zároveň dědicem - dluh zaniká splynutím
odstupným (zaplacením odstupného) - § 1992 OZ
jedná se o jednostranné právní jednání, kdy jedna ze stran ruší závazek zaplacením odstupného obdobně jako při odstoupení od smlouvy
odstupné si strany mohou sjednat ve smlouvě (případně v jejím dodatku) nebo tak může stanovit zákon (nájem, zájezd - § 2223, § 2533, § 2546 OZ)
jako odstupné může sloužit i závdavek, pokud si strany sjednají předání závdavku (§ 1808 OZ)
právo zrušit závazek nemá ta strana, která již, byť i jen částečně, přijala plnění druhé strany, nebo druhé straně sama plnila
splynutím (konfuse) – § 1993, 1994 OZ
splynutí věřitele a dlužníka v jedné osobě, zaniknou právo i povinnosti
v případě solidárních závazků – viz 14 B
nejtypičtější výskyt bude v případě dědění, ale i například u PO (sloučení,…)
v případě, že splyne právo věřitele s povinností toho, co provádí zajištění, nedochází k zániku hlavního dluhu (k zástavnímu právu viz též § 1335 OZ)
výpověď - § 1998 - § 2000 OZ
jedná se o ukončení trvajícího závazku skrze jednostranné právní jednání, které nevyžaduje souhlasu druhé strany, přičemž závazek zaniká s účinky ex nunc
výpověď může být stanovena zákonem (například u nájmu bytu) či ujednáním smluvních stran
výpovědní doba – pak závazek zaniká uplynutím doby x bez výpovědní doby – pak zaniká účinností výpovědi (zpravidla doručením druhé straně)
závazek ujednán na dobu neurčitou a aspoň jedna strana je povinna plnit nepřetržitě nebo opakovaně, lze vypovědět tak, aby skončil na konci kalendářního čtvrtletí, přičemž výpovědní lhůta je 3 měsíční
následná nemožnost plnění - § 2006 - § 2008 OZ
dluh se po vzniku závazku stane nesplnitelným, zaniká závazek pro nemožnost plnění, prokazuje dlužník
kdyby bylo nemožné před nebo při uzavření smlouvy – neplatnost § 588 NOZ, tzn. absolutní
plnění není nemožné, lze-li splnit za ztížených podmínek, náklady aj. -> nutná je objektivní faktická nemožnost plnění
k zániku závazku dochází ex lege
obecně
úprava – § 1908 - § 2009 OZ
Zánik závazku – přistoupí‐li k původní právní skutečnosti, která závazek založila, skutečnost nová, která jej zcela nebo zčásti zbavuje právních účinků
dělení
s uspokojením věřitele (splnění, náhradní splnění, započtení) X bez uspokojení věřitele (prominutí dluhu, následná nemožnost plnění, prekluze, odstoupení, výpověď, smrt)
jednostranným právním jednáním (splnění, náhradní splnění, odstoupení, jednostranné započtení, výpověď) X dvoustranným právním jednáním (dohodou, vzdání se práva, dohoda o započtení)
na základě právní událostí – nemožnost plnění, plynutí času, smrt, splynutí
na základě rozhodnutí - § 2000 OZ (výpověď), § 1766 OZ (změna okolností)
dohodou - § 1981 OZ
dvoustranné právní jednání, kdy dochází k zániku závazku, které stojí na zásadě smluvní autonomie - musí být minimálně zachována forma jako při vzniku
vrací se bezdůvodné obohacení, pokud již bylo plněno
zaniká k okamžiku, který je v dohodě sjednán
uplynutí doby a prekluze práva
např. v případě prodlení u fixního závazku = ujednána přesná doba plnění, vyplývá, že na opožděném plnění věřitel nemůže mít zájem, závazek zaniká již počátkem prodlení dlužníka