Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
15B Zajištění a utvrzení dluhu, dále: dohoda o srážkách ze mzdy nebo…
15B Zajištění a utvrzení dluhu
obecněji
zajištění dluhu
možnost věřitele, uspokojit svou pohledávku jiným způsobem, neplní-li dlužník
ručení, finanční záruka, zajišťovací převod práva, dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů, zadržovací právo, zástavní právo
utvrzení dluhu
preventivní prostředek popř. prostředek k ulehčení procesní pozice; nezajišťuje závazek
smluvní pokuta, uznání dluhu
jistota (§ 2012-2017)
některá ustanovení OZ požadují, aby osoba poskytla jinému jistotu (např. § 1399(d) – zadržovací právo zaniká, dá-li se věřiteli dostatečná jistota)
není zvláštním zajišťovacím ani utvrzovacím institutem
kdo je povinen dát jistotu, učiní své povinnosti zadost zřízením zástavního práva
není-li někdo schopen zřídit zástavní právo, dá jistotu způsobilým ručitelem (způsobilost – měl by být žalovatelný v ČR, měl by mít vhodný majetek vzhledem k výši dluhu)
nikdo není povinen přijmout věc jako jistotu do částky vyšší než 2/3 obvyklé hodnoty (§ 2013, dispozitivní)
některé věci – vyvratitelná domněnka, pokud jde o velikost úkojné masy (§ 2014 OZ)
závdavek – věc se odevzdá před uzavřením smlouvy – potvrzuje uzavření smlouvy a strana dává jistotu, že dluh splní – § 1808 OZ X záloha – poskytnuta před uzavřením smlouvy, při uzavření se započítává na dluh jako splnění, při nezavření se stává bezdůvodným obohacením
vznik
nejčastěji na základě smlouvy, relevantní ale může být také jednostranné právní jednání
dvoustranným právním jednáním věřitele a dlužníka (např. smluvní pokuta)
dvoustranným právním jednáním věřitele a osoby třetí (např. ručení)
jednostranným právním jednáním dlužníka (např. uznání dluhu)
ze zákona (zákonné zástavní právo)
Zajištění dluhu (§ 2010 a násl.)
zajišťuje závazek; možnost věřitele, uspokojit svou pohledávku jiným způsobem, neplní-li dlužník
zajištění poskytuje třetí osoba buď celým svým majetkem (ručení) nebo jeho částí (finanční záruka, zástavní práva) nebo sám dlužník (zástavní právo, zajišťovací převod práva)
věcné – zajišťuje se pouze určitou věcí – zástavní právo, zajišťovací převod práva
osobní – zajišťuje se celou majetkovou podstatou zajistitele – ručení, přistoupení k dluhu
funkce
zajišťovací – zabezpečení včasného a řádného splnění; trvalá hrozba případného uspokojení věřitele ze zajištění
uhrazovací (reparační) – samotné uspokojení pohledávky z majetku dlužníka nebo třetí osoby (úkojná masa – majetek, ze kterého se věřitel uspokojuje)
pořadí zajištění k téže věci – na věci vázne více zajišťovacích práv více věřitelů -- věcná práva zapsaná -> věcná práva nezapsaná - > obligační
ne vše lze zajistit (např. sázky z her nelze)
Ručení (§ 2018 OZ a násl.)
vztah mezi věřitelem a ručitelem – závazek ručitele uspokojit věřitele, pokud dlužník nesplní
akcesorita – ručení vázáno na existenci a platnost dluhu
subsidiarita – nejprve je povinen plnit dlužník
lze ručit i za dluhy budoucí nebo podmíněné
platnosti ručení ale nebrání neplatnost z důvodu nedostatečné způsobilosti dlužníka brát na sebe závazky, pokud o tom ručitel v době prohlášení věděl nebo vědět musel - § 2019 OZ (nezletilá osoba)
ručení se nesnižuje při částečném splnění dluhu, pokud zůstává nesplněn ve výši, v jaké byl zajišten
peněžitý i nepeněžitý dluh (zajištěna je peněžitá pohledávka příslušící věřiteli při porušení toho nepeněžitého dluhu - § 2028)
právo věřitele požadovat splnění na ručiteli, nesplnil‐li dlužník v dodatečné přiměřené lhůtě dluh (subsidiarita), ačkoli byl k tomu písemně vyzván (výzva není podmínkou, pokud ji nemůže věřitel uskutečnit nebo je nepochybné, že dlužník dluh nesplní)
ručitel ručí celým svým majetkem (jediný institut zajištění, kde se ručí vším)
subjekty
ručitel
ručitelem může být každý, koho věřitel přijme (ten ale nemusí přijmout za ručitele kohokoliv)
může být i více ručitelů – každý ručí za celý dluh, mezi sebou práva jako spoludlužníci
ručitel může proti věřiteli uplatnit všechny námitky, které má dlužník
ručitel plní bez vědomí dlužníka – dlužník má proti ručiteli všechny námitky, které by měl vůči věřiteli
věřitel
právo věřitele vůči ručiteli se nepromlčí před promlčením práva vůči dlužníkovi (§ 2025/1 OZ); to platí, i když dlužník a věřitel smluvně prodloužili promlčecí lhůtu (§ 630)
vznik
na základě smlouvy – ručitelské prohlášení (nutná písemná forma) třetí osoby, které je přijato věřitele
ze zákona (společníci obchodních korporací)
zákonná cese – splněním dluhu vstupuje ručitel do pozice věřitele (nutno oznámit nebo prokázat dlužníkovi) - oprávněn požadovat po dlužníkovi náhradu
zánik
nejpozději zánikem dluhu, který zajišťuje (i dříve dohodou, splynutím,…)
X ručení nezaniká, pokud dluh zanikl – pro nemožnost plnění dlužníka, ale ručitel splnit může; pro zánik PO co byla dlužníkem
smrt ručitele - pokud není ručitelský závazek vázán na osobu ručitele, pak přechází na ručitelovy dědice
Finanční záruka (§ 2029 OZ a násl.)
vztah mezi věřitelem, dlužníkem a osobou, která se osobně zavazuje uhradit dluh dlužníka
finanční záruka není akcesorická
výstavce odpovídá jen do výše a za podmínek uvedených v záruční listině (na rozdíl od ručitele)
výstavce - může jím být kdokoli (FO, PO); dříve pouze banka bankovní záruka - druh finanční záruky, jejíž výstavce je banka, zahraniční banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo
Některé subjekty zakázáno - obce
vznik
jednostranné prohlášení výstavce v záruční listině (nutná písemná forma), že uspokojí věřitele do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině (nutná písemná forma)
podstatné náležitosti – určení vystavitele, věřitele, zajišťovaného dluhu, maximální výše plnění
může být uvedena doba platnosti záruky; podmínky, za kterých dojde k vyplacení
„jiné podmínky“ – často, že věřitel jenom předloží záruční listinu výstavci – nemá pak subsidiární povahu (věřitel se pak z finanční záruky může uspokojit kdykoliv – zejména při nahrazování jistiny u nájmu)
plnění z finanční záruky
není potřeba výzva dlužníkovi – není subsidiární (§ 2035(2) věa druhá – a contrario)
výstavce nemůže proti věřiteli uplatit námitky, které by mohl uplatit dlužník (dispozitivní)
na vystavitele nepřechází pohledávka z původního dluhu (ta zanikne splacením),
vznikne nové oprávnění vystavitele proti tomu, kdo ho požádal o vystavení FZ (nejenom dlužník, může být i třetí osoba), aby nahradil to, co výstavce plnil
oprávněný ze záruky může své právo z FZ postoupit
záruka vystavená na žádost jiného výstavce
výstavce finanční záruky může požádat další osobu o vystavení finanční záruky („podvýstavce“); věřitel pak může uplatnit právo vůči kterémukoli z těchto výstavců
výstavce („podvýstavce“), který potvrdil finanční záruku a na tomto základě plnil, má právo na náhradu vůči výstavci, který jej o potvrzení finanční záruky požádal
např. lokální banka nebyla příjemcem záruky pokládána za dostatečné bonitní; daná lokální banka tedy požádá banku s vyšším ratingem o vystavení finanční (bankovní) záruky; v případě plnění z konečné bankovní záruky, je pak žádající lokální banka povinna uhradit vystavující bance, co bylo plněno
finanční záruky lze dělit dle druhu závazku, za který vystavitel záruky ručí
platební záruka - např. zaplacení nájmu, splátky úvěru,…
neplatební záruka - bid bond, performance bond, záruka za zádržné, záruka celní
zánik
uplynutím doby, pokud je na dobu určitou (věřitel neuplatní své právo v době určené záruční listinou)
jiné způsoby zániku lze ujednat v záruční listině
nezaniká zánikem podkladového (zajišťovaného) dluhu! (dispozitivní)
Zajišťovací převod práva (§ 2040 OZ a násl.)
dlužník nebo třetí osoba (za dlužníka) převádí právo věřiteli na zajištění dluhu, a to dočasně
zajišťovací převod práva jako alternativa k právu zástavnímu - možnost věřitele se snadněji uspokojit (zastavení věci - věřitel je povinen poskytnutou jistotu zpeněžit a uspokojit se z výtěžku; zajištění převodem práva - věc propadne)
předmětem může být jakékoliv právo (hmotné i nehmotné) - nejčastěji vlastnické právo k věci
písemná forma – pokud se převádí právo, pro které to vyžaduje zákon
má se za to (vyvratitelná domněnka), že zajišťovací převod práva je převod s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn
tedy po splnění dluhu je právo převedeno zpět - jedná se o dispozitivní právní úpravu - je možné, aby si strany ujednaly zajišťovací převod práva jako fiduciární převod – splněním dluhu nedochází automaticky k obnovení původního právního stavu, ale je třeba, aby jej věřitel novým právním jednáním převedl na jeho původního vlastníka
dojde-li k předání věci (např. při převodu vlastnického práva) – věřitel je oprávněn mít věc u sebe a povinen vykonávat prostou správu věci
je-li dluh splněn, věřitel musí umožnit osobě poskytující jistotu využívat své převedené právo v plném rozsahu a vydat vše, co v souvislosti s převedením práva získal, nebo co k tomuto právu přibylo (proti tomu si započte náklady spojené se správou věci)
uhrazovací funkce
není-li zajištěný dluh splněn, stane se převod práva nepodmíněným – např. k zajištění převedeno vlastnické právo, stává se věřitel vlastníkem a dlužník předá věřiteli vše, co je nutné k plnému výkonu převedeného práva, dočasnost končí
není stanovena lhůta pro možné dodatečné plnění – postačí tedy nesplnění celého dluhu v dané splatnosti, i kdyby dlužná částka byla zanedbatelná, a převedené právo přechází na věřitele - lze však uzavřít dohodu s věřitelem
pokud právo přešlo na věřitele a převyšuje-li obvyklá cena jistoty zřejmě výši (dle DZ cca o 10 %) zajištěného dluhu, vyplatí věřitel osobě, která jistotu poskytla, částku odpovídající - § 2044/2 OZ
Utvrzení dluhu
preventivní prostředek, prostředek k posílení postavení věřitele
uznání dluh - dluh je utvrzen v tom smyslu, že je založena právní domněnka existence dluhu v době uznání
smluvní pokuta - utvrzuje dluh tak, že hrozí dlužníkovi vznikem další povinnosti (povinností zaplatit smluvenou pokutu), čímž je motivován ke splnění povinnosti ze závazku
smluvní pokuta (§ 2048 OZ a násl.)
opravňuje věřitele, aby v případě porušení smluvené povinnosti (dlužník nesplní řádně a včas) požadoval smluvní pokutu v určité výši bez ohledu na to, zda mu porušením povinnosti vznikla škoda
nerozhodné, jestli šlo o zaviněné nebo nezaviněné porušení – objektivní odpovědnost bez liberace
lze vznik smluvní pokuty navázat až na k výkonu práva věřitele po porušení povinnosti (např. dlužník poruší povinnost, věřitel má právo odstoupit od smlouvy -> strany si mohou ujednat, že právo na smluvní pokutu vznikne teprve, když věřitel odstoupí od smlouvy)
funkce sankční, kompenzační, utvrzovací (donucuje dlužníka k plnění)
zajišťovací funkce v širším slova smyslu – jakožto motivační a preventivní faktor
označuje se za paušalizovanou náhradu škody (nemusí se prokazovat a dokazovat jako při uplatnění práva na náhradu škody) – § 2050 OZ X lze ujednat, že smluvní pokuta nenahrazuje náhradu škody - § 2050 je dipozitivní
akcesorická vůči hlavnímu vztahu (pokud tedy např. hlavní závazek zanikne, zanikne i smluvní pokuta) X nárok na zaplacení smluvní pokuty vznikne dřív, než smlouva zanikne, dlužník je povinen ji zaplatit
pokud je neplatný dluh, je neplatná i smluvní pokuta
výše smluvní pokuty
stanovena výslovně (např. 1000 Kč za každé porušení) nebo způsobem určení (např. se bude odvíjet od doby trvání porušení – 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení)
nepřiměřeně vysoká – moderační právo soudu - § 2051 OZ na návrh dlužníka
lze sjednat i v nepeněžitém plnění
není předepsaná forma - § 559 OZ
zaplacení pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti plnit dluh (mohou se dohodnout jinak)
uznání dluhu (§ 2053-2054)
prohlášení dlužníka, že uznává svůj dluh, co do důvodu (existence dluhu; např. smlouva o zápůjčce či nájemní smlouva) a jeho výše
jednostranné adresované právní jednání – účinky, ale již jeho vyhotovením (ne až dojitím do sféry věřitele)
důvod – nemusí být výslovně, ale musí být jednoznačně dovoditelný (např. odkaz na upomínku o zaplacení, na žalobní návrh)
výše – vyjádřena tak, aby byla objektivně zjistitelná – lze uznat i jenom v částečné výši
uznání jistiny dluhu nemá automaticky za následek uznání příslušenství (úroky)
písemná forma
lze i konkludentně – placení úroků z určité částky se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z které úroky platí X neplatí, pokud je dluh promlčen
právní důsledky uznání
má se za to, že dluh v rozsahu uznání ke dni uznání trvá (procesní význam, není třeba dokazovat existenci dluhu)
hmotněprávní význam – běží nová desetiletá promlčecí lhůta (§ 639 OZ)
jestliže dlužník uznal právo již promlčené, má uznání stejné následky (§ 653/1 OZ)
vůči ručiteli neúčinné, ledaže s ním vyslovil souhlas - § 2025(2)
pokud dluh uzná osoba, která poskytla zajištění, nemá to pro dlužníka žádné účinky (ani když s tím vysloví souhlas)
s uznáním dluhu úzce souvisí i úprava tzv. dlužního úpisu (§ 1952 OZ)
dále: dohoda o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů (§ 2045 OZ a násl.), zástavní právo, zadržovací právo