Závazkové právo (v objektivním smyslu) = část občanského (tedy i soukromého) práva, soubor právních norem upravujících PaP mezi věřiteli a dlužníky - § 1721-3014

smluvní závazkové právo - soubor právních norem týkajících se závazků ze smluv (úprava uzavření smlouvy, obsahu, formy, účinků,… dále obsah závazků, spotřebitelské právo a další)

deliktní závazkové právo - soubor právních norem týkajících se závazků z deliktů (náhrada újmy, nekalosoutěžní jednání)

kvazismluvní a kvazideliktní závazkové právo - bezdůvodné obohacení, nepřikázané jednatelství, upotřebení cizí věci

zabezpečit (i) uspokojování potřeb osob, a to ve vzájemné součinnosti a (ii) směnu

(i) u věcných práv je naopak činnost někoho dalšího spíše na škodu - statické (obecně, samozřejmě jsou výjimky)

(ii) potřeba zabezpečit směnu statků právem, tedy vytvořit právní rámec pro hospodářskou soustavu (např. vztahy dodavatelů, odběratelů; bez právního rámce hrozí nezvladatelnost, nejistota)

umožnit převádění hodnot (smlouva kupní, darovací, o půjčce, o dílo atd.)

umožnit uspokojování potřeby, kterou si osoba nemůže obstarat sama jinými způsoby - smlouva o půjčce, smlouva o nájmu, příkazní smlouva, cestovní atd.

závazek = obligace (obligatio) neboli závazkový právní poměr mezi věřitelem a dlužníkem - právní pouto (či vztah) s právními následky / závazkověprávní povinnost (dluh) - součást závazkového právního poměru

dělení závazků: abstraktní a kauzální - dle toho, jestli je kauza v závazku zřetelná (ovšem i abstraktní závazky kauzu mají, jenom v nich není vyjádřena – existence závazku bez kauzy je vyloučena)

pohledávka - subjektvní právo věřitele požadovat od dlužníka plnění

nárok – vlastnost subjektivního práva, a to že je vymahatelné za pomoci státu

dluh - subjektivní povinnost dlužníka poskytnout věřiteli plnění

kauza - hospodářský důvod závazku (vyjadřuje povahu a typ hospodářského vztahu (zbožně-peněžní směna, zaopatření atd.) - praktický význam existence kauzy (§ 1791/1 OZ povinnost věřitele (hospodářský) důvod prokázat; § 1791//2 OZ kdy věřitel tuto povinnost nemá - aktivace role kauzy)

kauza je na obou stranách závazku (v něčem společná, v něčem odlišná - důvod je sice směna zboží za peníze, ale jedna strana chce získat zboží, druhá chce získat peníze)

normy závazkového práva jsou součástí občanského (soukromého) práva, systémově jde o tzv. relativní majetková práva

úprava: zejména v části čtvrté OZ relativní majetková práva

hl. I všeobecná ustanovení o závazcích (obecná část závazkového práva2)

hl. II - závazky z právních jednání (závazkové právo smluvní, jednotlivé smluvní typy)

hl. IV – závazky z jiných právních důvodů (kvazismluvní a kvazideliktní)

hlavy II. až IV. teorie označuje za zvláštní část závazkového práva

další právní předpisy – ZOK (smlouva o výkonu funkce), zákoník práce (pracovní smlouva, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, odpovědnost za škodu v pracovním právu), zákon o mezinárodním právu soukromém (kolizní normy závazkového práva - určení rozhodného práva), autorské právo, patentové právo, zákon privatizační, restituční a další

obecnou část závazkového práva (tedy hl. I → nutno odlišit od nadřazeného pojmu obecného závazkového práva - je jeho součástí)

zvláštní část závazkového práva (tedy hl. II. - IV. – závazky z jednotlivých smluv, závazky ze způsobení újmy, závazky z jiných právních důvodů - tedy jde o závazkové právo občanské)

lex specialis derogat legi generali (použití zvláštní právní úpravy před obecnou) - obecná se použije subsidiárně v určité míře podle toho, jak komplexní je zvláštní právní úprava (např. obecné závazkové právo - dle OZ - může subsidiárně upravovat úplné minimum, pokud existuje velmi komplexní úprava zvláštním závazkovým právem - dle jiných zákonů)