11B Závazkové právo (v objektivním smyslu)

click to edit

Závazkové právo (v objektivním smyslu) = část občanského (tedy i soukromého) práva, soubor právních norem upravujících PaP mezi věřiteli a dlužníky - § 1721-3014

smluvní závazkové právo - soubor právních norem týkajících se závazků ze smluv (úprava uzavření smlouvy, obsahu, formy, účinků,… dále obsah závazků, spotřebitelské právo a další)

deliktní závazkové právo - soubor právních norem týkajících se závazků z deliktů (náhrada újmy, nekalosoutěžní jednání)

kvazismluvní a kvazideliktní závazkové právo - bezdůvodné obohacení, nepřikázané jednatelství, upotřebení cizí věci

Funkce

zabezpečit (i) uspokojování potřeb osob, a to ve vzájemné součinnosti a (ii) směnu

(i) u věcných práv je naopak činnost někoho dalšího spíše na škodu - statické (obecně, samozřejmě jsou výjimky)

(ii) potřeba zabezpečit směnu statků právem, tedy vytvořit právní rámec pro hospodářskou soustavu (např. vztahy dodavatelů, odběratelů; bez právního rámce hrozí nezvladatelnost, nejistota)

Hendrychová

umožnit převádění hodnot (smlouva kupní, darovací, o půjčce, o dílo atd.)

umožnit vyrovnání újmy - v podstatě deliktní právo

umožnit uspokojování potřeby, kterou si osoba nemůže obstarat sama jinými způsoby - smlouva o půjčce, smlouva o nájmu, příkazní smlouva, cestovní atd.

základní pojmy

závazek = obligace (obligatio) neboli závazkový právní poměr mezi věřitelem a dlužníkem - právní pouto (či vztah) s právními následky / závazkověprávní povinnost (dluh) - součást závazkového právního poměru

dělení závazků: abstraktní a kauzální - dle toho, jestli je kauza v závazku zřetelná (ovšem i abstraktní závazky kauzu mají, jenom v nich není vyjádřena – existence závazku bez kauzy je vyloučena)

věřitel (creditor) - osoba oprávněná ze závazku

dlužník (debitor) - osoba povinná ze závazku

pohledávka - subjektvní právo věřitele požadovat od dlužníka plnění

nárok – vlastnost subjektivního práva, a to že je vymahatelné za pomoci státu

dluh - subjektivní povinnost dlužníka poskytnout věřiteli plnění

kauza - hospodářský důvod závazku (vyjadřuje povahu a typ hospodářského vztahu (zbožně-peněžní směna, zaopatření atd.) - praktický význam existence kauzy (§ 1791/1 OZ povinnost věřitele (hospodářský) důvod prokázat; § 1791//2 OZ kdy věřitel tuto povinnost nemá - aktivace role kauzy)

kauza je na obou stranách závazku (v něčem společná, v něčem odlišná - důvod je sice směna zboží za peníze, ale jedna strana chce získat zboží, druhá chce získat peníze)

Systematika závazkového práva

normy závazkového práva jsou součástí občanského (soukromého) práva, systémově jde o tzv. relativní majetková práva

úprava: zejména v části čtvrté OZ relativní majetková práva

hl. I všeobecná ustanovení o závazcích (obecná část závazkového práva2)

hl. II - závazky z právních jednání (závazkové právo smluvní, jednotlivé smluvní typy)

hl. III - závazky z deliktů (závazkové právo deliktní)

hl. IV – závazky z jiných právních důvodů (kvazismluvní a kvazideliktní)

hlavy II. až IV. teorie označuje za zvláštní část závazkového práva

další právní předpisy – ZOK (smlouva o výkonu funkce), zákoník práce (pracovní smlouva, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, odpovědnost za škodu v pracovním právu), zákon o mezinárodním právu soukromém (kolizní normy závazkového práva - určení rozhodného práva), autorské právo, patentové právo, zákon privatizační, restituční a další

Hierarchizace norem závazkového práva (pro výklad a aplikaci)

obecné závazkové právo (dle OZ) obsahuje

obecnou část závazkového práva (tedy hl. I → nutno odlišit od nadřazeného pojmu obecného závazkového práva - je jeho součástí)

zvláštní část závazkového práva (tedy hl. II. - IV. – závazky z jednotlivých smluv, závazky ze způsobení újmy, závazky z jiných právních důvodů - tedy jde o závazkové právo občanské)

zvláštní závazková práva (dle jiných zákonů): závazkové právo obchodní, pracovní,…

lex specialis derogat legi generali (použití zvláštní právní úpravy před obecnou) - obecná se použije subsidiárně v určité míře podle toho, jak komplexní je zvláštní právní úprava (např. obecné závazkové právo - dle OZ - může subsidiárně upravovat úplné minimum, pokud existuje velmi komplexní úprava zvláštním závazkovým právem - dle jiných zákonů)

Třídění závazkového práva

dle právního odvětví – občanské X obchodní X jiných právních odvětví (pracovní, autorské,…)

obecné závazkové právo (dle OZ) X zvláštní (dle jiných právních předpisů) - § 11 OZ - analogie závazkového práva – obecná úprava závazků se může použít i mimo část čtvrtou OZ; v jiných právních poměrech, kde není dostatečná právní úprava (použít „přiměřeně“ - méně doslovné použití než „obdobně“)

dle právního důvodu vzniku závazku – smluvní X mimosmluvní - smluvní - právním důvodem smlouva, mimosmluvní – právním důvodem delikt (protiprávní čin splňující určité náležitosti) / § 1723/2 OZ - analogie smluvního závazkového práva - přiměřené použití ustanovení smluvního závazkového práva i na PaP z jiných právních skutečností (např. veřejný příslib, slib odškodnění, emise cenných papírů, PJ nezakládající smlouvu = výpověď, odstoupení)

Znaky závazkového práva a závazků

relativnost

právní následky (účinky) závazku působí mezi stranami (inter partes) závazku (dlužníky a věřiteli) např. smlouva § 1759 OZ

X některé smlouvy, ale mají účinky i mimo strany - smlouva s účinky vůči třetí osobě (§ 1767 OZ), ochrana výpůjčky (§ 1044 OZ)

výjimkou – zvěcnění závazku - propůjčení věcněprávních účinků závazku (např. předkupní právo § 2144/1 OZ, výhrada vlastnického práva, zákaz zcizení nebo zatížení)

závaznost

působí mezi stranami jako zákon sám (lex contractus), tedy povinnost ze smlouvy je závazná jako povinnost uložená zákonem

X liberality (společenské úsluhy) - podobají se závazkům, chybí vůle se zavázat (animus contrahendi)

v OZ reflektováno – darování X plnění ze společenské úsluhy - § 2055; „bez úmyslu se právně vázat“ – § 2992 in fine; „vědomí, že k tomu není povinen“ – § 2997(1)

rovnost subjektů

rovni v postavení – nemohou si jednostranně ukládat práva a povinnost (potřeba konsenzu); zároveň nemůže jedna strana autoritativně rozhodnout spor (nemo iudex in causa sua) - je třeba nezávislý třetí

demonstrativnost

není pevný výčet závazků – nepojmenovaný závazek (nepojmenová smlouva jako titul) - § 1746/2 OZ

ne publicita

závazky v zásadě nejsou ve veřejných seznamech; výjimečně možné (např. nájem a pacht nebo u zvěcnění určitých závazkových práv)

dynamika, dynamičnost

závazky odráží dynamiku společenského, hospodářského života; vyhovuje nastalým potřebám společnosti, jedinců

věcná práva spíše zaznamenávají tu statitku dlouhodobých vztahů

určitost plnění závazku

není možné uložit povinnost dlužníkovi splnit cokoliv, ani věřiteli povinnosti přijmout cokoliv

nutné i pro vymahatelnost

dispozitivnost této právní úpravy (právních norem)

většina norem obsažených v ustanoveních o závazkovém právu je dispozitivní (projev zásady autonomie vůle); u věcných práv dispozitivnost jen tam, kde to zákon připouští (§ 978 OZ)

majetková povaha

jednak ustanovení § 1722 OZ - plnění, které je předmětem závazku, musí být „majetkové povahy“

procesní rovina

závazkům svědčí osobní žaloby (actiones in personam) X věcným právům věcné žaloby (actiones in rem)

vymahatelnost

X naturální obligace – nevymahatelnost

soukromoprávní povaha

tedy ne závazky veřejnoprávní (daně, veřejnoprávní pojištění)

Zásady závazkového práva

smluvního

zásada rovnosti stran

zásada smluvní svobody (projev zásady autonomie vůle)

svoboda (volnost) rozhodnout se uzavřít smlouvu či ne, vybrat si protistranu (kontrahenta), vybrat si obsah a formu smlouvy

výjimky

smluvní přímus (dle zákona) - povinnost uzavřít smlouvu; např. pojištění odpovědnosti u advokátů, lékařů, pilotů; energetické právo, telekomunikace

určité protistrany – musí mít nějakou kvalitu (oprávnění, koncesi – např. prodej zbraní, léků)

limity obsahu – ochrana slabší strany (spotřebitelské smlouvy, nájem bytu; také adhezní smlouvy), nelze ujednat nikdy a nijak nezrušitelný závazek (byl by proti dobrým mravům + § 2000)

limity formy – obecně platí bezformálnost, ale někdy je forma předepsána

zásada pacta sunt servanda - smlouvy mají být plněny (§ 3/2/d OZ)

zásada poctivosti a dobré víry (jejich domněnky a ochrany) (§ 6, § 7 OZ)

nikdo nemůže mít prospěch ze svého protiprávního chování, chování nepoctivého či v rozporu s dobrými mravy (nemo turpitudinem) – platí i pro deliktní právo

deliktního

zásada prevence (§ 2900 OZ)