9B Právní postavení nepominutelného dědice

Nepominutelný dědic (heredes necessarii)

dědic, kterému z pozůstalosti náleží povinný díl

jsou jím děti zůstavitele, a nedědí-li některé z těchto dětí (např. nedožilo se smrti zůstavitele), pak potomci dětí zůstavitele (X ne manžel/rodiče)

upraveno v § 1642 - § 1664 OZ (Díl 5, Povinný díl, Započtení na povinný díl a na dědický podíl)

institut dědického práva, který určitým způsobem omezuje zůstavitele v neomezeném nakládaní s majetkem

již v římském právu byla označena závěť, do které nebyli zahrnuti potomci zůstavitele, za nespravedlivou (testamentum iniustum)

Právo některých osob na zaopatření (§ 1665 OZ a násl.)

Povinný díl (§1492, § 1642)

každému nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl (portio debita)

zletilý – 1/4 jeho zákonného dědického podílu, nezletilý – 3/4 jeho zákonného dědického podílu

může být zůstaven v podobě dědického podílu nebo odkazu X musí mu zůstat zcela nezatížen (k případnému omezení např. podmínkou, doložením času, příkazem atd. se nepřihlíží) / pokud zůstaví víc než povinný díl – omezení se vztahují jenom na tu přesahující část (zůstavitel může uložit, aby se dědic rozhodl, co je s omezeními a co ne)

byl-li opominut

musí se právo uplatnit v dědickém řízení

X nestává se dědicem – má pouze právo na peněžní částku dovnající se povinnému dílu proti dědicům

může dohodnout s dědici (ze závěti nebo z dědické smlouvy) jinak - dohoda o odbytném (pokud např. dědici nemají dostatečnou sumu peněz, která ani není v pozůstalosti, lze místo zaplacení vydat např. nemovitou věc z pozůstalosti)

právo na povinný díl nemá

ten, kdo se zřekl svého dědictví či práva na povinný díl

ten, kdo je nezpůsobilý dědit

ten, kdo byl zůstavitelem vyděděn

výpočet povinného dílu

čistá hodnota pozůstalosti (= kolační podstata) odečtením pasiv (dluhy zůstavitele, majetkové závady váznoucí na majetku v době zůstavitelovy smrti) -> soupis majetku pozůstalosti a odečte se/přičte se, co se započítává na povinný díl

zásada, že podíl vyděděného způsobí zmenšení povinného dílu (exheredatus partem facit ad minuendam), tj. že i podíl vyděděného se zohledňuje při výpočtu (= ostatní nesmí profitovat z toho, že jeden dědic byl vyděděn)

započtení (kolace) – § 1658-1664

při výpočtu dědických podílů a povinných dílu – zohlední se to, co dotyčný obdržel od zůstavitele již za života (tak aby někdo nebyl nedůvodně zvýhodněn)

nikdy nezakládá povinnost něco vydat

započtení na povinný díl (§ 1660 - 1661 OZ)

co nabyl odkazem nebo jiným zůstavitelovým opatřením

bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí (zůstavitel může přikázat, aby se započtení provedlo i za delší dobu), nepřihlíží se k obvyklým darováním

dary na úlevu v nákladech (založení domácnosti, manželství atd.)

potomkovi vstupujícímu na místo svého předka – započte i to, co obdržel jeho předek

započtení na dědický podíl (§ 1662 - 1664 OZ)

na příkaz zůstavitele ve formě potřebné pro závěť

nebo soud na ochranu nepominutelného dědice

Vydědění (§ 1646 OZ a násl.)

jednostranné právní jednání zůstavitele, kterým vylučuje svého nepominutelného dědice z jeho práva na povinný díl, anebo jej v jeho právu zkracuje

vydědění úplné (nepominutelný dědic je z práva na povinný díl vyloučen)

vydědění neúplné (nepominutelný dědic je na právu na povinný zkrácen)

zákon vydědění vztahuje k právu na povinný podíl, nikoliv k dědickému právu nepominutelného dědice

nepominutelného dědice je možno vydědit i v případě, že je dědicky nezpůsobilý dle § 1481 OZ

ve stejné formě v jaké se pořizuje nebo ruší závěť, v praxi se často slučuje do jedné listiny

předpokládá se aktivní právní jednání zůstavitele, ALE vydědění mlčky a po právu – dědic opominut v závěti nikoli omylem (vědomě) a dědic se dopustil jednání, které naplňuje znaky zákonného důvodu - §1651(2) - vydědění se uplatní nezávisle zůstavitelově vůli – ten o důvodu vydědění vůbec nemusel vědět

důvody vydědění (taxativní)

neposkytl potřebnou pomoc v nouzi

neprojevuje opravdový zájem

byl odsouzen pro trestný čin, který svědčí o jeho zvrhlé povaze

vede trvale nezřízený život

taková marnotratnost/zadluženost, že by nic nezbylo jeho potomkům – pak ale povinnost zůstavit povinný díl potomkům vyděděného (tj. pro tento důvod nelze vydědit, pokud dědic nemá potomky)

neuvedení důvodu nezpůsobuje neplatnost vydědění X dědic má ale právo na povinný díl, dokud mu nějaký důvod není prokázán

otázka důkazního břemene a toho kdo bude právo uplatňovat žalobou (§ 1673(2)) – zákonný důvod uveden -> vyděděný prokazuje neexistenci důvodu; zákonný důvod není uveden -> existence důvodu musí být prokázáno proti vyděděnému

Negativní závěť (§ 1649/2 OZ)

vůči osobě odlišné od nepominutelného dědice (např. manželky, rodičů, sourozenců)

forma jako závěť

není nutné uvádět důvody, stačí prohlášení, že osoba dědictví nenabude; pozůstalostní soud dále nic nezkoumá

vznik práva ze zákona

nezávislá na tom, jestli je osoba dědic nebo ne

uspokojována z pozůstalosti (= pasiva pozůstalosti), na starost ten, kdo pozůstalost spravuje

nepominutelný dědic - § 1665

kdo by byl jinak nepominutelným dědicem, ale nemá právo na povinný díl (např. vyděděn) -> právo na nutnou výživu, pokud se není schopen sám živit

nemůže dostat více, než kolik by činil jeho povinný díl

X neplatí, pokud dědí jeho potomek

nutná výživa - uspokojování všech odůvodněných potřeb, ale pouze v rozsahu nezbytném a nutném k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb

pozůstalý manžel (registrovaný parter – § 3020 OZ) - § 1666

právo na slušnou výživu a právo na nutné zaopatření (- náklady základních potřeb se zvláštním zřetelem na bydlení)

slušná výživa

doba 6 týdnů po smrti manžela (těhotná vdova a nesezdaná matka - do konce 6. týdne po porodu)

širší pojem než nutná výživa (nejen uspokojování potřeby stravy a bydlení, ale i dalších potřeb jako jsou léky a zdravotní a hygienické pomůcky)

právo na nutné zaopatření

odepřen nebo zkrácen zákonný dědický podíl (a není schopen se živit) -> právo na nutné zaopatření až do uzavření nového manželství

nesmí dostat více než 1/2 zákonného dědického podílu

X nenáleží manželu, který – bez vážných důvodů nesdílel se zůstavitelem rodinnou domácnost; nezpůsobilému být dědicem; který se zřekl dědictví nebo jej odmítl

pozůstalí rodiče - § 1668

odepřen či zkrácen jeho zákonný dědický podíl (a není schopen se sám živit) -> právo na nutné zaopatření

nesmí dostat více než 1/3 zákonného dědického podílu

X nenáleží rodiči, který – není způsobilý být dědicem; který se dědictví zřekl nebo jej odmítl; který se dopustil činu zakládajícího důvod k vydědění

osoby, které požívaly až do smrti zůstavitele bezplatné zaopatření v jeho domácnosti mají právo na stejné bezplatné zaopatření, a to po dobu tří týdnů po smrti zůstavitele