jsou jím děti zůstavitele, a nedědí-li některé z těchto dětí (např. nedožilo se smrti zůstavitele), pak potomci dětí zůstavitele (X ne manžel/rodiče)

upraveno v § 1642 - § 1664 OZ (Díl 5, Povinný díl, Započtení na povinný díl a na dědický podíl)

institut dědického práva, který určitým způsobem omezuje zůstavitele v neomezeném nakládaní s majetkem

již v římském právu byla označena závěť, do které nebyli zahrnuti potomci zůstavitele, za nespravedlivou (testamentum iniustum)

každému nepominutelnému dědici náleží z pozůstalosti povinný díl (portio debita)

zletilý – 1/4 jeho zákonného dědického podílu, nezletilý – 3/4 jeho zákonného dědického podílu

může být zůstaven v podobě dědického podílu nebo odkazu X musí mu zůstat zcela nezatížen (k případnému omezení např. podmínkou, doložením času, příkazem atd. se nepřihlíží) / pokud zůstaví víc než povinný díl – omezení se vztahují jenom na tu přesahující část (zůstavitel může uložit, aby se dědic rozhodl, co je s omezeními a co ne)

X nestává se dědicem – má pouze právo na peněžní částku dovnající se povinnému dílu proti dědicům

může dohodnout s dědici (ze závěti nebo z dědické smlouvy) jinak - dohoda o odbytném (pokud např. dědici nemají dostatečnou sumu peněz, která ani není v pozůstalosti, lze místo zaplacení vydat např. nemovitou věc z pozůstalosti)

čistá hodnota pozůstalosti (= kolační podstata) odečtením pasiv (dluhy zůstavitele, majetkové závady váznoucí na majetku v době zůstavitelovy smrti) -> soupis majetku pozůstalosti a odečte se/přičte se, co se započítává na povinný díl

zásada, že podíl vyděděného způsobí zmenšení povinného dílu (exheredatus partem facit ad minuendam), tj. že i podíl vyděděného se zohledňuje při výpočtu (= ostatní nesmí profitovat z toho, že jeden dědic byl vyděděn)

při výpočtu dědických podílů a povinných dílu – zohlední se to, co dotyčný obdržel od zůstavitele již za života (tak aby někdo nebyl nedůvodně zvýhodněn)

bezplatně obdržel v posledních třech letech před jeho smrtí (zůstavitel může přikázat, aby se započtení provedlo i za delší dobu), nepřihlíží se k obvyklým darováním

dary na úlevu v nákladech (založení domácnosti, manželství atd.)

potomkovi vstupujícímu na místo svého předka – započte i to, co obdržel jeho předek

jednostranné právní jednání zůstavitele, kterým vylučuje svého nepominutelného dědice z jeho práva na povinný díl, anebo jej v jeho právu zkracuje

vydědění úplné (nepominutelný dědic je z práva na povinný díl vyloučen)

vydědění neúplné (nepominutelný dědic je na právu na povinný zkrácen)

zákon vydědění vztahuje k právu na povinný podíl, nikoliv k dědickému právu nepominutelného dědice

nepominutelného dědice je možno vydědit i v případě, že je dědicky nezpůsobilý dle § 1481 OZ

ve stejné formě v jaké se pořizuje nebo ruší závěť, v praxi se často slučuje do jedné listiny

předpokládá se aktivní právní jednání zůstavitele, ALE vydědění mlčky a po právu – dědic opominut v závěti nikoli omylem (vědomě) a dědic se dopustil jednání, které naplňuje znaky zákonného důvodu - §1651(2) - vydědění se uplatní nezávisle zůstavitelově vůli – ten o důvodu vydědění vůbec nemusel vědět

byl odsouzen pro trestný čin, který svědčí o jeho zvrhlé povaze

taková marnotratnost/zadluženost, že by nic nezbylo jeho potomkům – pak ale povinnost zůstavit povinný díl potomkům vyděděného (tj. pro tento důvod nelze vydědit, pokud dědic nemá potomky)

neuvedení důvodu nezpůsobuje neplatnost vydědění X dědic má ale právo na povinný díl, dokud mu nějaký důvod není prokázán

otázka důkazního břemene a toho kdo bude právo uplatňovat žalobou (§ 1673(2)) – zákonný důvod uveden -> vyděděný prokazuje neexistenci důvodu; zákonný důvod není uveden -> existence důvodu musí být prokázáno proti vyděděnému