Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
6B Právo na pozůstalost, právo na výživné zaniká - je to osobní potřeba…
6B Právo na pozůstalost
-
úprava v občanském zákoníku - část 3, hlava III, § 1475 a násl. (týkající se dědického práva)
-
dědické právo v objektivním smyslu = soubor PN, které upravují přechod pozůstalosti na právního nástupce zůstavitele
-
typická univerzální sukcese = převzetí všech PaP právního předchůdce nebo podílu na nich X individuální sukcese – jednotlivost, zejména odkazovník
pozůstalost
-
součástí nejsou osobní práva vyjma uplatněných (u soudu) a uznaných (povinným, co do existence a výše)
je předmětem dědického řízení; řízení probíhá vždy, i když po sobě zůstavitel nic nezanechal
dědické řízení má na starosti notář jako soudní komisař (procesní úprava – zákon o ZŘS) pokud nastává spor - notář nemůže rozhodovat, odkáže na řízení před soudem
dědic = ten, komu náleží dědické právo (PO i FO)
dědictví = to, co skutečně připadá jako jmění osobě, která je dědicem
dědický nápad – dědici napadají PaP, dědické právo vzniká smrtí zůstavitel (§ 1479). Nutné rozlišovat dospělost (splatnost) dědického práva – sám zůstavitel může nařídit, že jeho právo bude dospělé až po nějaké době.
zásady
svobodná volba dědice, zásada univerzální sukcese, zásada zachování hodnot, zákonná posloupnost - mezigenerační solidarita (princip familiarizace)
autonomie vůle - zůstavitel určuje, kdo bude jeho dědicem, může ovlivnit to, jak bude vypadat vypořádání jeho majetku po jeho smrti
-
Smrt zůstavitele
okamžik vzniku subjektivního dědického práva, tedy práva na pozůstalost nebo na poměrný díl z ní
prokazuje se úmrtním listem (úmrtní list vystavuje matriční úřad), prohlášením za mrtvého rozhodnutím soudu
není-li jisté, kdo z více zemřelých přežil druhou osobu, má se zato, že zemřeli současně - nejsou po sobě povoláni za dědice
okamžik, kdy dědické právo dospěje, může záležet na dalších skutečnostech (např. na základě závěti či dědické smlouvy; dospělost dědického práva může být závislá na splnění podmínky, doložení času nebo na povolání svěřenského nástupce)
Existence dědictví
hodnoty, které jsou ocenitelné, mohou být předmětem prodeje (= majetkové hodnoty)
předmětem dědění jsou především věci ve výlučném vlastnictví nebo podílovém spoluvlastnictví zůstavitele, i práva a povinnosti vzešlé z vypořádání společného jmění manželů, spadají sem pohledávky a dluhy a také závod, který zůstaviteli patřil, pohledávky za užití autorského práva (X nikoliv však autorské právo samotné, podobně u vynálezů)
u zemřelé osoby, která nic nezanechala, k dědickému nástupnictví nedochází (ale dědické řízení proběhne)
soupis pozůstalosti
-
-
dědic může uplatnit výhradu soupisu – za dluhy zůstavitele pak odpovídá jenom do výše svého podílu na dědictví (musí uplatnit do 1 měsíce - § 1674)
-
zákon umožňuje nahrazení seznamem pozůstalostního majetku vyhotoveného správcem pozůstalosti, potvrzeného všemi dědici, v praxi se nejvíce používá společné prohlášení dědiců o pozůstalostním majetku
majetek nepatrné hodnoty (obvyklá cena nepřesahuje cca 20 000 Kč) - soud vydá majetek tomu, kdo se postaral o pohřeb, pokud s tím dotyčný souhlasil (řízení se zastaví), někdy je vypravovatelem obecní úřad (§ 154 ZZŘS)
Způsobilý dědic
FO nebo PO, která není vyloučena z dědického práva, stát
FO
způsobilost stát se dědicem vzniká narozením (nasciturus) a zaniká smrtí (kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí)
situace, kdy dědic, který se dožil smrti zůstavitele, také zemře, a to v krátkém časovém úseku po zůstaviteli (rozhodné je to, že dosud nedošlo k potvrzení nabytí dědictví soudem v řízení o pozůstalosti) - transmise dědictví (do práv a povinností zemřelého dědice vstupují jeho dědicové)
PO
-
lze povolat i PO, která má teprve vzniknout (tato PO je způsobilá být dědicem tehdy, jestliže vznikne do 1 roku od smrti zůstavitele) - v případě, kdy zůstavitel založí závětí nadaci, nadační fond či ústav
stát - v oblasti soukromého práva je považován za PO; jeho jménem jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
způsobilým dědicem je pouze taková osoba, která není z dědického práva vyloučena
-
dědická způsobilost
-
relativní nezpůsobilost
incapacitas (dědická nehodnost), člověk se může stát dědicky nezpůsobilým; hledí se na něj, jako by se nedožil smrti zůstavitele - zákonné důvody (§ 1481-1484)
čin povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli nebo proti jeho předkovi, potomkovi nebo manželovi - dědic nedědí na základě žádného dědického titulu (dědická smlouva, závěť, zákon); zůstavitel může tento čin výslovně prominout
-
případy domácího násilí (pozůstalý manžel vyloučen pouze jako zákonný dědic; může dědit ze závěti nebo z dědické smlouvy)
případy zbavení rodičovské odpovědnosti (rodič zbavený rodičovské odpovědnosti pro její zneužívání nedědí po dítěti podle zákonné dědické posloupnosti; může dědit ze závěti nebo z dědické smlouvy)
potomek toho, kdo je vyloučen z dědického práva, nastupuje při zákonné dědické posloupnosti na jeho místo, i když vyloučený přežije zůstavitele (X neplatí pro potomky manžela, který se dopustil domácího násilí)
rozdíl oproti vydědění: není nutný projev vůle zůstavitele, zjišťuje se ex offo; vydědit lze jen nepominutelného dědice
vydědění
vyžaduje aktivní jednání zůstavitele (jednostranné právní jednání); vztahuje se na nepominutelného dědice, kterému by jinak náležel povinný díl
-
důvody
zadlužený nebo marnotratný dědic a obava, že pro potomky vyděděného nebude zachován povinný díl (např. marnotratný dědic, nutnost odkázat pozůstalost jeho dětem)
-
-
spáchal trestný čin, který svědčí o jeho zvrhlé povaze
-
není nutné uvádět (pak má ale vyděděný nárok na povinný díl, ledaže se prokáže důvod vydědění)
na rozdíl od nezpůsobilosti se vztahuje i na děti, pokud jejich rodič ještě žije (nežije-li, vydědění se neuplatní)
vydědění (pouze nepominutelného dědice - vůči potomkovi ve vztahu k povinnému dílu) X negativní závěť (pouze osobu, která není nepominutelným dědicem - vůči manželce, sourozenci, strýci, neteři, atp.)
-
-
Neodmítnutí dědictví
-
dědictví se nepřijíma, pouze se neodmítá
právo na výživné zaniká - je to osobní potřeba člověka / ale pokud vzniklo právo na dávku výživného ještě před smrtí, tak ta nezaniká
-