Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

Fyziologie rostlin, Výsledkem je vznik životaschopných kříženců (hybridů)…

- - - - Jako zdroj energie využívají sluneční záření
      - Výskyt u zelených rostlin, zelené části rostlinného
        těla + některé bakterie a sinice
    - - K přeměně CO2 na organické látky využívají
        chemickou energii, vznikající pří chemických reakcích (oxidace)
      - Výskyt u nezelených rostlin
        
        Bakterie železité – Fe2+ -1e- vzniká Fe3+
        
        Bakterie amonizační rozkládají bílkoviny na amoniak
        
        Bakterie sirné- S-
        -2e- vzniká S0
        
        Bakterie nitrifikační
  - - - Nezelené části rostlinného těla
      - Klíčící semena
      - Nezelené rostliny
      - Živočichové
      - Houby
    - - Paraziti
        
        Berou organické látky z těl živých organismů
        
        Dělíme je na:
        
        Hemiparazity (částeční parazité, poloparazité)
        
        Jsou zelení, ale v době nepříznivých podmínek si
        berou z hostitele pomocí haustórií H2O a minerální látky z dřevní části cévních svazků
        
        Jmelí, ochmet, černýš, světlík
        
        Holoparazité (úplní parazité)
        
        Jsou nezelení s haustoriemi, zasahujícími do lýkové
        části, kde si berou asimiláty hostitelské rostliny
        
        Kokotice, podbílek, záraza
      - Saprofyty
        
        Živí se org. látkami z odumřelých těl organismů
        
        Prvotně rozkládají složité org. látky na látky jednodušší a dále až na látky minerální (mineralizace)
        
        Patří zde:
        
        Houby a prvoci
        
        Rostliny (hnilák smrkový, hlístník hnízdák)
        
        Bakterie (mineralizační bakterie)
  - - - Rosnatka alpská (tentakule = trichomy obsahující
        lepkavou voňavou tekutinu enzymatické povahy)
      - Tučnice alpská
      - Žijí na kyselých půdách, kde je nedostatek P a N, které získávají heterotrofií
      - Láčkovky
  - - - zdrojem je CO2
      - významný při fotosyntéze
      - tvoří základ všech organických látek
        
        (bílkovin, cukrů, tuků, NK)
    - - přijímán ze vzduchu jako molekula kyslíku
    - - vzdušný dusík dokážou využít jen některé sinice a hlízkové bakterie
      - rostlina si bere dusík v podobě NO3 a NH4
      - rostlina jej využívá na tvorbu bílkovin, NK, ATP, chlorofylu
      - jestliže ho má nedostatek, je bledá a neroste
      - při přebytku je rostlina vysoká a tmavě zelená a kvete málo
    - - přijímán v podobě H2PO4 a HPO4
      - potřebuje na tvorbu květu NK
    - - přijímán v podobě K+
      - vyskytuje se v cytoplazmě
      - ovlivňuje otevírání průduchů
    - - v podobě Mg2+
      - potřebný pro správnou tvorbu chlorofylu
      - je součástí enzymů
    - - přijímán v podobě Ca2+
      - potřebný pro tvorbu kořenů
      - využívá se k neutralizaci kyselin, vznikajících při metabolismu
      - inkrustuje (zpevňuje buněčnou stěnu)
    - - přijímán v podobě Fe2+
      - slouží jako katalyzátor tvorby chlorofylu
      - jestliže rostlině chybí, je bledá= chloróza
    - - potřebný při tvorbě květu
      - dává rostlinám odolnost proti houbovým chorobám
    - - zdrojem je H2O
      - hraje roli při udržování vnitřního pH
    - - katalytická funkce při tvorbě chlorofylu
  - - - Soužití houby, která poskytuje vodu a minerální látky
        s řasou (sinicí), u které probíhá fotosyntéza
    - - Bakterie přijímají vzdušný N2 a přeměňují ho na
        dusičnany, které bobovité rostliny již mohou bez problémů přijímat
      - Rostlina např. hrách setý vytváří na kořenech hlízky,
        v nichž baktérie žijí a poskytuje jim sacharidy
  - - - Druhotně se z některých autotrofních organismů vyvinuly organismy heterotrofní
  - - - Celým povrchem těla (řasy a sinice)
      - Kořeny
        
        Z těl odumřelých rostlin a živočichů (koloběh látek)
        
        V půdním roztoku jsou minerální látky v podobě iontů
        
        Kationty
        
        Na+, K+, Ca2+, Al3+
        
        Anionty
        
        Cl-,NO3-,NO2-, SO4-2
        
        Nerosty, které se ve vodě rozpouštějí na minerální látky
        
        Příjem minerálních látek probíhá aktivně (spotřebovává se energie)
      - Mimokořenová výživa
  - - - Umělá (průmyslová)
        
        Rozlišujeme:
        
        Krystalická (rozpustná v H2O)
        
        Granulovaná (delší výdrž v půdě)
        
        vápenatá - CaO (pálené vápno) - neutralizuje půdu
        
        draselná - KCl (draselná sůl)
        
        dusíkatá (ledky)
        
        Čínský ledek NaNO3, (dusičnan sodný)
        
        Vápenatý ledek Ca(NO3)2, (tzv. ostravský)
        
        Amonný ledek NH4NO3
        
        fosforečná- superfosfát
        
        kombinovaná - NPK, cererit
      - Nepřímá (bakteriální)
      - Přírodní (statková)
        
        Močůvka (kejda)
        
        Zelené hnojení
        
        Bob, hořčice
        
        Vysazení rostlin za pozdějším účelem zarytí do půdy
        
        Hnůj
        
        Rozložen činností bakterií (saprofytů)
        
        Kompost
        
        Získáváme řízeným biologickým rozkladem směsi,
        sestávající zejména z rostlinných zbytků
        
        Získáváme řízeným biologickým rozkladem směsi,
        sestávající zejména z rostlinných zbytků
- - - - Prodlužovací
        
        Nedochází k děleni buněk
        
        Vakuoly buněk nasávají velké množství vody, čímž zvětšují svůj objem
        
        Později dochází ke splynutí v jednu velkou vakuolu
        
        Nasáváním vody se nemění obsah cytoplasmy
        
        Cytoplasma je společně s jádrem zatlačena k buněčné stěně
      - Diferenciační
        
        Dochází k rozrůznění buněk z hlediska:
        
        Tvaru
        
        Funkce
        
        Buňky získávají svůj definitivní tvar a
        vykonávají specializovanou funkci
      - Embryonální
        
        Buňky se neustále dělí, čímž se zvětšuje jejich počet
        
        K dělení dochází v dělivých pletivech
        (meristémech) na vrcholech stonků, kořenů a
        v druhotných dělivých pletivech (kambiu a felogénu)
  - - - Vnitřní
        
        Nejpodstatnějším faktorem je obsah rostlinných
        hormonů (fytohormonů)
        
        Setkáváme se se dvěma typy hormonů:
        
        Stimulátory růstu (podněcují růst)
        
        Cytokininy, tvořící se v kořenech
        
        Gibereliny, tvořící se v nejmladších listech a kořenech
        
        Auxiny, tvořící se ve vrcholech stonků
        
        Při vysokých koncentracích mohou mít tyto
        fytohormony inhibiční účinky
        
        Např. vysoká koncentrace auxinu brzdí růst
        postranních pupenů
        
        Inhibitory růstu (zpomalující až zcela blokující růst)
        
        Patří zde kyselina abscisová
        
        Způsobuje opad listů a plodů, potlačuje rozvoj
        pupenů v době vegetačního klidu
      - Vnější
        
        Světlo
        
        Podílí se zejména na tvorbě nadzemní části
        rostliny
        
        Etiolizace
        
        Nápadně prodloužený stonek
        v článcích
        
        Listy jsou malé
        
        Dochází k ní při nedostatku světla
        
        Dochází ke ztrátě zeleného zbarvení
        
        Základní faktor, bez něhož nedochází k fotosyntéze
        
        Teplota
        
        Značně ovlivňuje rostlinný růst
        
        Optimální teplota je taková, při které rostlina roste nejrychleji
        
        Optimální teplota závisí na druhu rostliny
        
        Např. len se seje z jara, protože při nižších teplotách roste lépe
        
        Voda
        
        Nezbytná v embryonální a prodlužovací fázi růstu
        
        Nedostatek živin může být také důvodem
        špatného růstu rostlin
        
        Znečištění prostředí
        
        Jedná se o půdu, vzduch a vodu
        
        Jejich znečištění vede ke zpomalením, či úplnému zastavení růstu
  - - - Dochází k ní pří ztrátě nebo časovém opotřebení určitých
        částí rostlinného těla
      - Například jizvy vzniklé opadem listů se zahojí korkem
        a z pupenů vyrůstají nové
    - - Proces, při němž rostlina nahrazuje odejmuté orgány nebo zaceluje rány
      - Když na stromu odřízneme větev, dojde k tvorbě hojivého (závalového) pletiva, které se označuje jako kalus*
- - - - Živorodé (viviparní) rostliny
        
        Místo květů mají adventivní pupeny klíčící na mateřské rostlině, snadno opádavají
        
        (např. lipnice cibulkonosná, kolopejka)
        
        Tvorba zvláštních morfologických útvarů umožňující vegetativní rozmnožování
        
        Opadavé pupeny (pacibulky)
        
        (např. kyčelnice
        cibulkonosná)
        
        Kořenové hlízy
        
        (např. jiřinka zahradní)
      - Vychází z totipotence rostlinných buněk
        
        = schopnosti každé buňky uchovávat úplnou genetickou informaci
        pro tvorbu celé rostliny
      - Z vegetativní části
        mateřského organismu vzniká nový jedinec
      - Komerční význam
        
        Pro pěstitele
        představuje u řady druhů (např. cibulovin) mnohem rychlejší způsob získávání
      - Uplatňuje se
        rovněž u vrb
      - Základem pěstování i některých
        kulturních plodin
        
        (např. česnek, cibule, brambor, banánovník,
        ananasovník, zázvorník)
      - Řízkování
        
        Listové
        
        (např. begonie, tenura, africká fialka)
        
        Stonkové
        
        (např. pelargonie, ibišek, rybíz, vinná réva)
        
        Kořenové
        
        (např. ostružiník, křen)
        
        Stromové
        dřeviny
        
        (topoly a vrby)
        
        Odebírají se na podzim či v zimě, kvůli zásobních látkách
        
        https://docs.google.com/document/d/1DVbsJvBzZf1DnkRajEDtOQxZE5XTkbfDixKdAC-rBqM/edit :
      - Některé ovocné é dřeviny lze snadno vegetativně množit hřížením
        
        (např. rybíz, líska)
      - Roubování
        
        Rozmnožování vyšlechtěných odrůd
        
        Štěpí se ušlechtilá odrůda (roub)
        na podnož
        
        Řezné plochy musí k sobě těsně přiléhat
        
        Je třeba zavázat rouby páskou či lýkem
        
        Pečlivě zatřít řezné rán včetně konce roubů štěpařským voskem
      - Očkování
        
        Přenáší se pouze pupen (očko)
        s malou částí okolních pletiv na podnož
        
        U růží, meruněk a broskvoní
    - - charakteristické pro výtrusné organismy
      - (např. řasy, mechorosty, kapraďorosty, houby)
      - nový jedinec se vyvíjí ze spor, které se tvoří na sporofytu
    - - Vzniká nový jedinec po splynutí dvou pohlavních
        buněk (gamet)
      - Výhodou v konkurenčním, nepředvídatelně se měnícím prostředí
      - Důležité z hlediska dědičnosti a evoluce
    - - Způsob nepohlavního (asexuálního) rozmnožování rostlin semeny, vzniklých
        bez oplození vaječné buňky
        
        nedochází ke splývání gamet
      - embryo vzniká
        buď z neoplozené oosféry, nebo z pletiva zárodečného vaku
        
        klony
        mateřské rostliny
      - U krytosemenných rostlin
        
        (u více než 400 druhů ze 40 čeledí)
      - Patří k nejkritičtějším taxonomickým skupinám v rámci středoevropské květeny
        
        (např. ostružiníky,
        jestřábníky, pampelišky, hlohy)
  - - - redukční dělení neboli meióza
  - - - Kopie mateřské rostliny
    - - Klonálně vytvořená část s vlastními kořeny (např. odnože trav) a
        potenciálně nezávislou existencí
    - - (výběžkaté trávy, rákos, jahodník, hasivka orličí, vodní mor kanadský)
      - (topol osika, trnka, borovice kleč aj.)
- - - - Buď jej rozvádí nebo ochlazuje rostlinu před
        přehřátím
  - - - Nižší rostliny
        
        Přijímají vodu celým povrchem těla
        pomocí difúze a osmózy
      - Vyšší rostliny
        
        Přijímají vodu kořeny, hlavně kořenovými vlásky
        
        Rozvod po těle pomocí cév a cévic
        
        Voda uniká do prostředí prostřednictvím průduchů a unikající molekuly táhnou vodu uloženou v cévách
        
        Díky kohezi molekul vody vzniká tzv. transpirační proud (transpirační sání)
      - Kořeny přijímají vodu aktivně a pasivně
        
        Aktivní příjem vody (symplastická cesta)
        
        V době, kdy nemá rostlina vyvinuté listy
        
        Spotřebovává se energie, pomalý děj na základě osmózy
        
        Buněčné stěny kořenových vlásků osmoticky nasávají vodu z půdy a bobtnají
        
        Voda jde do základní cytoplazmy a z ní do buněčné šťávy vakuol
        
        Z vakuol ji přebírá další buňka a tak se opět obnovuje nasávací
        schopnost buněčné stěny kořenových vlásků
        
        Takto vzniká kořenový vztlak
        
        Pasivní příjem vody (apoplastická cesta)
        
        Nespotřebovává se energie, rychlý děj na základě difúze
        
        V době, kdy má rostlina vyvinuté listy
        
        Okolo 95% celkově přijaté vody
        
        Molekuly difundují submikroskopickými prostory v buněčných stěnách
        
        Difuzi umožňuje koncentrační spád, vzniklý transpiračním sáním přes
        polopropustnou membránu
      - Faktory ovlivňující příjem vody
        rostlinou:
        
        Obsah kyslíku
        
        Koncentrace půdního roztoku
        
        Teplota půdy
        
        Velikost půdních částic
    - - Transpirace
        
        Transpirační koeficient
        
        Udává kolik gramů vody rostlina spotřebuje na vytvoření 1g sušiny
        
        Vylučování vody v plynném skupenství
        
        Druhy transpirací:
        
        Transpirace pokožková (kutikulární)
        
        Celým povrchem těla
        
        Transpirace průduchová (stomatární)
        
        Regulována otevíráním a zavíráním průduchů
        
        Faktory ovlivňující transpiraci:
        
        Vnitřní faktory
        
        Tvar listu
        
        Vlastnosti kutikuly
        
        Velikost a počet průduchů
        
        Stáří listu
        
        Vnější faktory
        
        Pohyb vzduchu
        
        Půdní vlhkost
        
        Teplota a vlhkost vzduchu
        
        Význam transpirace
        
        Zásoba rostliny vodou a minerálními
        živinami
        
        Průduchy proniká do rostliny oxid uhličitý (CO2), kyslík (O2), důležitý pro fotosyntézu
      - Gutace
        
        Vylučování vody v kapalném skupenství
        
        Gutace probíhá hydatodami
        
        Průduchy, které ztratily pružnost a jsou stále otevřené
        
        Rostliny gutují v přírodě ve vlhkém vzduchu, v noci a nad ránem, když teplota poklesne a vzduch je nasycen vodními parami
        
        Voda je vylučována společně s minerálními
        látkami
    - - U stélkatých rostlin:
        
        Dochází k vedení vody na
        základě plazmoptýzy
      - U cévnatých rostlin
        
        Makromolekuly vytahovány odpařováním
        
        Transpirace
        
        Kapilarita
        
        Vzlínavost vody po hladkých stěnách kapilár
        
        Svislé
        
        Napomáhá kořenový vztlak a koheze molekul vody
        
        Přilnavost
        
        Adheze
        
        Příčné
        
        Předávání vody z buňky do buňky
- - - - Pasivní
        
        Šíření:
        
        Pylových zrn
        
        Semen
        
        Spor
        
        K šíření dochází pomocí:
        
        Větru (aerochorie)
        
        Vody (hydrochorie)
        
        Živočichů (zoochorie)
        
        Člověka (antropochorie)
      - Aktivní
        
        Fyzikální
        
        Vykonávají je
        mrtvé i živé časti rostlin
        
        Mrštivé
        
        Jsou založeny na kohezi molekul vody
        
        Sledovat ji můžeme u výtrusnic kapradin
        
        Výtrusnice mají na povrchu prstenec
        buněk se ztloustlou buněčnou stěnou
        
        Při dozrávání se v nich snižuje obsah
        vody, až dojde díky kohezi k roztržení
        výtrusnice
        
        Hygroskopické
        
        Založeny na odlišné schopnosti bobtnání
        buněčné stěny různých částí rostliny
        
        Příklady:
        
        Zkrucování zralých lusků bobovitých rostlin
        
        Otevírání šišek jehličnanů za sucha,
        čímž dochází k uvolnění semen
        
        Vitální
        
        Pohyby ohybové - ohyby
        
        Autonomní (samovolné) pohyby
        
        Samovolné= autonomní
        
        Pohyby, které rostlina vykonává bez
        vnějšího podráždění
        
        Jedná se především o pohyby růstové
        
        Rychlost růstu ovlivňují látky zvané auxiny
        
        Indukované pohyby
        
        Tropismy
        
        Vyvolávají je jednosměrně působící faktory
        vnějšího prostředí
        
        Reakce na podněty je buď pozitivní (ohyb
        směrem ke zdroji) nebo negativní (ohyb od
        zdroje)
        
        Patří mezi orientované ohybové pohyby
        
        Pohyb je podmíněn zrychleným růstem buněk
        na jedné straně lodyhy, kořene nebo listu
        
        Druhy tropismů:
        
        4 more items...
        
        Nastie
        
        Směr pohybu se neodvíjí od směru
        působení podnětu (neorientované ohyby)
        
        Dělíme je na:
        
        2 more items...
        
        Druhy nastií:
        
        6 more items...
        
        Mohou je vykonávat
        pouze živé části rostliny
        
        Pohyby lokomoční - taxe
        
        Setkáváme se s ní u:
        
        Gamet
        
        Rejdivých výtrusů řas
        
        Jednobuněčných řas
        
        Spermatozoidů mechorostů a kapraďorostů
        
        Taxe je přemísťování celého organismu
        v prostoru pomocí:
        
        Bičíků
        
        Vlivem jednostranně působícího faktoru
        
        Brv
- - - - Ozimá pšenice "barborky"
- - - - sporofyt
        
        spora
      - oplození