Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

14A Nabývání vlastnického práva, jakákoliv movitá věc – není podmínka, že…

- - - - nabytí ze zákona
        
        v soukromém právu výjimečné (např. § 872 zák. č. 509/1991 Sb., kterým se měnil zrušený OZ 1964 – „Právo osobního užívání pozemku, vzniklé podle dosavadních předpisů, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, mění se dnem účinnosti tohoto zákona na vlastnictví fyzické osoby.“
        
        NÁLEZ
      - nabytí z právní skutečnosti závislé na lidské vůli
        
        právní jednání (§ 545 a násl. OZ; nejčastěji smlouva)
        
        konstitutivní rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci
        
        vytvoření vlastní věci
      - nabytí z právní skutečnosti nezávislé na lidské vůli (právní událost)
        
        např. vlétnutí včel do cizího úlu (§ 1014 OZ), naplavení zeminy vodním tokem (§ 1068 OZ)
    - - absolutní
        
        vlastnické právo k věci předtím neexistovalo
        
        případ, kdy věc jako samostatný předmět vlastnického práva neexistovala (např. plod se stává samostatným předmětem vlastnického práva až ve chvíli, kdy se oddělí od plodonosné věci, dopadem na pozemek se stává vlastnictvím vlastníka pozemku)
        
        dále věc v právním smyslu existovala, ale nikomu nepatřila (res nullius) (nabytí okupací (např. zvíře bez pána - § 494 OZ, ulovení divokého zvířete v souladu s veřejnoprávními předpisy, přisvojení si opuštěného zvířete § 1046 a násl. OZ) )
      - relativní
        
        vlastnické právo k věci již předtím existovalo
        
        nabyvatel (sukcesor) nabývá věc od jiného vlastníka (auctor) - dosavadní vlastník přestává být vlastníkem a vlastníkem se stává nabyvatel
    - - originární (původní)
        
        absolutní (přisvojení, vytvoření vlastní věci) - takže vl. právo ještě neexistovalo
        
        relativní (půjde o přechod vlastnického práva na nabyvatele, nikoliv o převod) - dochází tak k zániku vlastnického práva původního vlastníka a k nabytí vlastnického práva nového vlastníka (např. nález, dědění, zpracování a smísení, stavba, vydržení, nabytí od neoprávněného, nabytí rozhodnutím orgánu veřejné moci, nabytí v dražbě)
      - derivativní (odvozené)
        
        nabízí z vůle předchozího vlastníka, nabyvatel odvozuje své vlastnické právo od svého právního předchůdce (na základě projevů vůle obou, např. dar, koupě)
        
        převod vlastnického práva (auktor a sukcesor)(ne dědění, protože nejednají proti sobě navzájem)
        
        nikdo nemůže převést víc práv, než sám má (VÝJIMKA nabytí od neoprávněného)
- - - - věc doposud neměla vlastníka = res nullius nebo jde o věc, která byla vlastníkem zjevně opuštěna
      - přivlastnit si lze také věc, která jako věc v právním smyslu doposud neexistovala
      - obdobně zvíře, které doposud nemělo pána – divoké zvíře (zvíře není věcí, ale jde o zvíře bez pána)
    - - opuštěním projevuje vlastník vůli nadále věc či zvíře nevlastnit
      - movitá věc
        
        opuštěním se stane res nullius; okupační svoboda (může si ji přivlastnit kdokoliv)
        
        pochybnosti o vlastníkovu úmyslu věc opustit - § 1051 OZ (má se za to, že si každý chce podržet své vlastnictví - bude nutno postupovat dle ustanovení o nálezu (s výjimkou § 1050/1 věta druhá OZ)
        
        vyvratitelná domněnka: movitá věc je věcí opuštěnou, nevykonává-li vlastník vlastnické právo po dobu 3 let (§ 1050/1 OZ)
        
        právní fikce: věc zjevně nepatrné hodnoty ponechána na místě přístupném veřejnosti se považuje za věc opuštěnou bez dalšího (§ 1050/1 OZ)
      - nemovitá věc
        
        opuštěním připadne státu
        
        vyvratitelná domněnka: nemovitá věc je věcí opuštěnou, nevykonává-li vlastník vlastnické právo po dobu 10 let (§ 1050/2 OZ)
  - - - vyvratitelná domněnka, že každý si chce podržet vlastnické právo a že nalezená věc není opuštěná; kdo věc najde, nesmí ji bez dalšího považovat za opuštěnou a přivlastnit si ji
      - při nálezu je povinnost věc odevzdat tomu, kdo ji ztratil nebo vlastníkovi proti úhradě nutných nákladů a nálezného (které činí 10% ceny nálezu)
      - pokud nejde poznat, komu má být vrácena, oznámí to nálezce bez zbytečného odkladu obci, na jejíž území byla nalezena - a) nikdo nepřihlásí do 1 roku od vyhlášení nálezu, může nálezce, obec nebo jiná osoba s věcí nakládat jako poctivý držitel b) po 3 letech od vyhlášení nálezu, nabude nálezce, obec nebo jiná osoba, které byla věc svěřena, nabude osoba vlastnické právo k věci (pozor – nejedná se o vydržení!!!)
      - nikdo nepřihlásí o zvíře určené k zájmovému chovu do 2 měsíců od vyhlášení, nabude k němu nálezce vlastnické právo - § 1059 - nálezce ho nechce, tak obec svěří zvíře osobě provozující útulek (ta může volně nakládat po 4 měsících)
    - - nalezena věc, kterou její vlastník v minulosti z nějakého důvodu ukryl (např. zakopal), přičemž o ní sám vlastník této věci neví
      - nálezce má právo na nálezné, jestliže vlastník o ukryté věci nevěděl
      - není-li známo, komu skrytá věc patří, oznámí nálezce svůj nález vlastníkovi pozemku a obci, na jejímž území se pozemek nachází. Pokud se vlastník pozemku a nálezce nedohodnou, připadne nalezená věc vlastníkovi pozemku a ten zaplatí nálezci polovinu její ceny.
  - - - patří vlastníkovi věci (plody, stromy, naplaveniny, strže, mláďata, mléko od krávy)
      - plody
        
        vlastnické právo k plodům - vzniká jejich oddělením od plodonosné věc – může jak vlastník věci, tak jiná osoba (např. poživatel, držitel)
      - naplavenina
        
        přirůstá postupně k pozemku - poznenáhle naplaveno nebo přineseno vodou nebo třeba větrem nebo jinou přírodní silou
      - strž
        
        =vodním proudem utržená rozeznatelná část cizího pozemku připlavená k pozemku jiného vlastníka
        
        součástí (nabytí vlastnického práva) pobřežního pozemku se stane jen v případě, pokud vlastník stržení části své vlastnické právo neuplatní do 1 roku u soudu – vigilantibus iura
        
        na rozdíl od naplaveniny lze v tomto případě zjistit, kdo je vlastníkem připlaveného pozemku
    - - zpracování
        
        =spojení věcí různých vlastníků, případně zpracování věci jiného vlastníka (pevné skupenství – dřevo, kámen, látka)
        
        musí vzniknout nová věc v právním smyslu, a to věc kvalitativně na vyšší úrovni, něž-li zpracovaná, zpracované věci nelze uvést do předešlého stavu anebo se značnou ztrátou
        
        pokud v dobré víře, náleží tomu, kdo nejvíc přispěl, ale povinen k náhradě materiálu i práce
        
        pokud není zpracovatel v dobré víře, má vlastník právo volby – ponechá si/požádá o náhradu, pokud nelze určit vlastníka, náleží do spoluvlastnictví
      - smísení
        
        = smísení věci různých vlastníků vzniká nová věc (kapaliny – slití, smísení sypkých materiálů – písek, vápno atd) – i tady musí vzniknout smysluplná věc!
        
        důležité je, zda věci byly různého nebo stejného druhu
        
        při dobré víře možnost každého vlastníka oddělit si poměrnou část směšky/může požadovat náhradu
        
        při zlé víře nahradí osoba také ušlý zisk a vlastník má práva mu přenechat svůj podíl na plnou náhradu
        
        u movitých věcí téhož druhu je vlastníkem poměrné části
      - stavba
        
        superficies solo cedit (povrch ustupuje půdě, ve významu stavba je součástí pozemku)
        
        na svém pozemku staví vlastník z cizího materiálu - podmínky, za kterých musí vlastník pozemku zaplatit náhradu, zhodnocení pozemku, stavebník byl v DV, byl-li ve zlé víře, zaplatí i ušlý zisk
        
        na pozemku staví ne-vlastník neoprávněně - tomu, kdo stavěl v DV, tomu vlastník pozemku zaplatí za své obohacení vynaložené náklady. tomu, kdo nebyl v DV, má práva jako nepřikázaný jednatel, tj. nejenže nedostane náhradu, ale nahradí vlastníkovi pozemku škodu, soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu neoprávněně, musí vlastním nákladem odstranit stavbu a pozemek uvést do původního stavu
      - přestavek
        
        zřízením trvalé stavby přesahující malou částí (maximálně 10 %) na malou část sousedního pozemku přiroste takto zastavěná část sousedova pozemku tomu, na jehož pozemku stojí převážná část stavby, za náhradu
    - - osetí – zaveden nově; osetí pozemku cizím semenem či osázení rostlinami cizího vlastníka – nabývá vlastnické právo, jakmile rostliny zapustí kořeny, ale je povinen k náhradě
  - - - § 1109 – privilegované nabývací způsoby – dobrá víra v oprávnění druhé strany převést na základě řádného titulu (stačí dobrá víra! -> lze takto získat vlastnictví i k věcem kradeným a ztraceným atd. a pravý vlastník má smůlu!) + věc není zapsána ve veř. seznamu + taxativní výčet situací
      - § 1110 - použité movité věci - dobrá víra + za úplatu od podnikatele s použitými věcmi + pokud vlastník do 3 let neprokáže ztrátu nebo svémocné odnětí
      - § 1111 – ostatní - prokáže dobrou víru v oprávnění převodce + movitá věc + za jiných okolností než dva předchozí případy + ne u ztráty nebo u věcí odňatých činem povahy úmyslného TČ
- - - - movité věci zapisované do veřejného seznamu (převod až zápisem) – např. plavidla, letadla, ochranné známky, průmyslové vzory
      - cenné papíry (na doručitele: smlouvou k okamžiku předání, na řad: rubopisem a smlouvou k okamžiku předání, zaknihovaný CP: zápisem zaknihovaného CP na účet zákazníka) X CP na jméno – již samotnou smlouvu k její účinnosti,
      - věci movité určené druhově - okamžikem dostatečného odlišení, např. když čerpám benzín a přestanu, zaplatím – je plněním smlouvy
      - prodej zboží v obchodě - kupující nabývá vlastnické právo převzetím, při samoobslužném prodeji však až zaplacením ceny
      - nemovité věci evidované ve veřejném seznamu – až zápisem do tohoto seznamu (zápis = intabulace má věcněprávní účinky X při převodu nemovité věci, která se nezapisuje do veř. seznamu se vlastnictví nabývá účinností smlouvy – typicky tzv. drobné stavby