Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
16A Právo stavby a věcná břemena, vznik dnem rozhodnutí soudu – nabytím PM…
16A Právo stavby a věcná břemena
pojem věcných práv k věci cizí
iura in re aliena; poskytují oprávněné osobě (nevlastníku) určité, přesně zákonem vymezené
dílčí věcná práva, dílčí panství nad věci
X nejedná se o libovolné nakládání s věcí
omezení vlastníka a oprávnění 3. osoby odpovídající omezení vlastnického práva
druhy – právo stavby, věcná břemena (služebnosti a reálná břemena), zástavní právo a podzástavní právo, zadržovací právo, předkupní právo (zákonné a smluvní zřízené jako věcné)
právo stavby (§ 1240 - § 1256 OZ)
právo stavby spočívá v oprávnění stavebníka mít na cizím pozemku či pod ním stavbu, aniž by se stavba stala součástí pozemku (
prolomení superficiální zásady
); stavba tak náleží stavebníkovi (nikoliv vlastníkovi pozemku)
právo stavby je věc nemovitá - stavba, která existuje nebo byla postavena podle účelu práva stavby, se stává součástí této nemovité věci – součástí nikoliv příslušenstvím stavby (tzn. stavba sama není věcí)
vždy dočasné – doba trvání omeze na 99 let
při zániku práva stavby připadá stavba za náhradu (je-li smluvena) vlastníkovi pozemku
lze jej zřídit jak k pozemku nezastavěnému, tak zastavěnému (stavba již zřízená přestane být součástí pozemku, na kterém je postavena, a stane se součástí práva stavby)
právo stavby nelze zřídit k pozemku, na němž vázne právo příčící se účelu stavby (např. služebnost)
stavebník má ke stavbě stejná práva jako vlastník; k pozemku má pak stejná práva jako poživatel
může být stanoven stavební plat (činže), zatěžuje právo stavby jako reálné břemeno § 1303 NOZ, úhrada však může být i jednorázová
smluvní výhrady vlastníka - vlastník pozemku si může smlouvou vyhradit souhlas ke schválení faktického nebo právního jednání stavebníka; (vlastník pozemku nemůže svůj souhlas odepřít, pokud mu právní jednání stavebníka není na újmu); stavebník a vlastník pozemku mají vůči sobě zákonné předkupní právo
zřízení a vznik práva stavby
smlouvou o zřízení práva stavby - uzavírá vlastník pozemku a budoucí stavebník (nikdo jiný ji uzavřít nemůže) - právo stavby v tomto případě vzniká až zápisem do katastru nemovitostí (zápis má konstitutivní charakter)
rozhodnutím orgánu veřejné moci - v zákonem stanovených případech – NOZ tak předpokládá pouze v případě zrušení, resp. vypořádání spoluvlastnictví rozdělením společné věci § 1145
vydržením - v tomto případě jej lze nabýt max. na dobu 40 let
dispozice
lze převést, zatížit (bez souhlasu vlastníka pozemku), přechází na dědice, lze se ho zříct
vlastník pozemku si může smlouvou vyhradit souhlas ke schválení určitého faktického nebo právního jednání stavebníka – souhlas nejde odepřít pokud jednání není na újmu
Vlastník pozemku a stavebník mají vůči sobě vzájemné zákonné předkupní právo (které se nezapisuje do KN díky zapsání práva stavby) – lze ujednat vyloučení zákonného předkupního práva, nutno zapsat do KN
zánik práva stavby a jeho vypořádání
zejména uplynutím sjednané doby → stavba přiroste k pozemku
obecně právo na náhradu ve výši poloviny hodnoty stavby – strany si ale mohou ujednat vyšší nebo žádnou nebo zcela jiný způsob vypořádání
zaniklo-li právo stavby uplynutím sjednané doby, zanikají zástavní a jiná práva (např. právo z věcných břemen) – zástavní věřitele dlužníka se uspokojí z práva na náhradu (pokud není náhrada – zanikají bez náhrady)
X dojde-li k zániku práva stavby před uplynutím doby, na kterou bylo sjednáno, pak s ohledem na ochranu třetích osob zákon stanov, že právní následky výmazu práva stavby nastanou až zánikem věcného práva, např. zástavního
věcná břemena (§ 1257 - § 1308 OZ)
služebnosti
věcné právo k cizí věci, spočívajícím v nekonání (pasivitě) povinné osoby (povinnost něco strpět nebo se něčeho zdržet)
platí, že služebnost se změnou vlastníka služebné věci nezaniká
předmět služebnosti - jakákoliv cizí věc - nemusí přitom jít o věc evidovanou ve veřejném seznamu -
výjimkou je tzv. vlastníkova služebnost (zatížím svůj pozemek ve prospěch svého jiného pozemku)
obsah a rozsah služebnosti je určen smlouvou či rozhodnutím soudu, jinak se posoudí podle místních zvyklostí
nabytí
smlouvou
lze zřídit úplatně či bezúplatně (pokud úplata nesjednána - má se za to, že byla zřízena bezúplatně)
lze zřídit jako vykupitelná – zaplacením částky zanikne
v případě zřízení služebnosti k věci, která je předmětem evidence ve veřejném seznamu, vzniká služebnost až zápisem do veřejného seznamu (věc neevidovaná ve veřejném seznamu - vznik již účinností smlouvy)
u nemovitých věcí musí být písemně - § 560
pořízením pro případ smrti
vydržením
musí jí to kvalifikovanou držbu práva odpovídající služebnosti po stejnou dobu, jaká je potřebná k tomu, aby bylo vydrženo vlastnické právo k věci, která má být služebností zatížena (nemovité věci: 10 let)
ze zákona
speciální zákony (např. § 11(9) zákona o rybářství – povinnost strpět označení rybářského revíru)
rozhodnutím orgánu veřejné moci
podle speciálních zákonů – zejména rozhodnutí stavebních úřadů dle § 170 StavZ (vyvlastnění – postup ve vyvlastňovacím zákoně)
rozhodnutí soudu – nezbytná cesta (§1029), při vypořádání podílového spoluvlastnictví (§ 1145)
práva a povinnosti ze služebnosti
náklady na zachování a opravy služebné věci nese oprávněná osoba (ne náklady na zlepšení věci)
rozsah služebnosti (tedy intenzita využívání služebnosti) může být určen smlouvou, případně rozhodnutím orgánu veřejné moci; není-li určen, rozhoduje potřeba panujícího pozemku
platí zákaz rozšiřování služebnosti - ten je konkretizován zákazem spojování pozemkové služebnosti s jiným panujícím pozemkem; osobní služebnost pak nelze převést na jinou osobu
k jedné věci lze zřídit i několik služebností
ochrana služebnosti – svépomoc / ochrana držby (posesorní ochrana) / ochrana petitorní
pozemkové služebnosti
existence 2 pozemků (panujícího a služebného)
oprávnění ze služebnosti má každý vlastník panujícího pozemku (pozemková služebnost může být však zřízena i pouze ve prospěch určité osoby); povinným je každý vlastník zatíženého pozemku
mohou být ad rem (ve prospěch věci) (okap, cesta) i ad personam (právo pást stádo, inženýrské sítě, cesta) X osobní služebnosti – vždy ad personam !
demonstrativní (!) výčet pozemkových služebností: služebnost inženýrské sítě; opora cizí stavby; služebnost okapu (odtok vody na jiný pozemek); právo na svod dešťové vody (přívod vody z jiného pozemku); právo na vodu; služebnost rozlivu; služebnost stezky; služebnost cesty; služebnost průhonu; služebnost pastvy
osobní služebnosti
slouží vždy určité osobě - oprávněnému (ad personam)
demonstrativní (!) výčet osobních služebností
užívací právo
právo užívat cizí věc pro vlastní potřebu oprávněného a jeho domácnosti
vlastníkovi služebné věci náležejí všechny užitky, které může brát bez zkrácení práva uživatele
vlastník nese všechny závady služebné věci a musí věc udržovat v dobrém stavu
požívací právo
právo užívat cizí věc (ius utendi) a brát z ní plody a užitky (ius fruendi); poživatel je detentorem služebné věci
vlastník služebné věci je vyloučen z užívání věci a nemá právo ani na plody a užitky
poživatel nemůže služebnou věc zcizit, ani k ní zřídit věcné právo
poživatel má povinnost udržovat věc ve stavu, v jakém ji převzal, a hradit obvyklé udržovací náklady
společně pro užívací a požívací právo platí: u zuživatelných a zastupitelných věcí s nimi uživatel či poživatel může nakládat podle svého uvážení; po skončení služebnosti vrátí vlastníkovi stejné množství věcí téhož druhu a jakosti
služebnost bytu
má se za to, že tato služebnost byla zřízena jako právo užívání (je možné ji však zřídit též jako služebnost požívání – užitky = nájem)
zánik služebností
přiměřeně se použijí ustanovení o závazcích
nezanikají spojením vlastnictví panující a služebné věci v jedné osobě
zanikají trvalou změnou a) znamená zánik schopnosti věci sloužit – studna vyschne b) vyvolá hrubý nepoměr mezi zatížením a výhodou pozemku/osoby - vlastník služebné věci se může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu - > zanikne až rozhodnutím soudu.
osobní zanikají smrtí/ u PO musí dojít k zániku s likvidací
promlčení (nevykonává po dobu 10 let)
uplynutím času/ dohodou/ rozhodnutím orgánu veřejné moci/ vykoupením služebnosti
reálná břemena
aktivní povinnost povinného dávat nebo konat
nejedná se o omezení – je to hospodářská výhoda oprávněné osoby vůči aktuálnímu vlastníku
znaky: aktivní chování, časově omezené (neomezené lze zřídit pouze jako vykupitelné), předmětem jen věc zapsaná ve veřejném seznamu
má funkci zajišťovací, popř. též realizační -> když věcně plnit nebude, transformuje se jeho povinnost na povinnost poskytnout peněžitou náhradu – ta je vymahatelná v EXE
zřízení
právním jednáním - vzniká až zápisem do veřejného seznamu, u nemovitých věcí musí být písemně - § 560
rozhodnutím soudu (typicky vypořádání spoluvlastnictví)
nelze je vydržet
např. povinnost udržovat studnu, povinnost dodávat otop
zánik – obdobně jako zánik služebností
vznik dnem rozhodnutí soudu – nabytím PM rozhodnutí
zápis do katastru – deklaratorní