Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
pavoukovci - Coggle Diagram
pavoukovci
Věda, která se zabývá pavoukovci, se nazývá arachnologie.
-
Až na malé výjimky mají pavoukovci šest párů končetin (klepítka, makadla a čtyři páry kráčivých nohou). Utváření zejména prvních dvou párů končetin, ale i celého těla, je zpravidla jednotné pro každý z řádů této třídy členovců.
-
řády pavoukovců
krátkochvosti
(Schizomida – 180 druhů) jsou zřídka kdy delší než 5 mm. Chelicery mají dvoučlánkové. Lovu sloužící makadla pracují ve svislé rovině. Hlavohruď má propeltidium, zadeček je článkován.
krabovci
též zvaní bičovci (Amblypygi – 120 druhů) mají ploché tělo s výraznou stopkou mezi prosomatem a článkovým zadečkem. Chelicery jsou subchelátní, mohutná makadla pracují ve vodorovné rovině, jen výjimečně jsou zakončena drobnými klepítky.
bičnatci
(Uropygi – 100 druhů) mají ploché tělo. Hlavohruď typu „prosomatu“ není členěna, zadeček článkován, zakončen dlouhým článkovaným filamentem. Chelicery jsou dvoučlánkové. Mohutná makadla jsou zakončena klepítkovitě a pracují ve vodorovné rovině.
pavouci
(Araneae – 38 000 druhů) mají tělo rozděleno výraznou stopkou na prosoma a většinou nečlánkovaný zadeček zakončený,snovacími bradavkami. Chelicery jsou subchelátního typu, makadla upomínají na zkrácenou nohu. U dospělých samců jsou zakončena kopulačním ústrojím.
štíři
(Scorpiones – 1420 druhů) mají nenápadné tříčlánkové chelicery a naproti tomu velice dlouhá a masivní makadla, která jsou zakončena nápadnými klepítky. Tělo je tvořeno nečlánkovanou hlavohrudí a dvěma odlišně utvářenými částmi článkovaného zadečku. První část je široká, zadní velice úzká, takže její tergity a sternity splývají v silně sklerotizované prstence. Toto zúžení očividně zvyšuje pohyblivost koncového telsonu, pod jehož zahroceným koncem vyúsťuje jedová žláza. Zadní část zadečku je často nesprávně nazývána ocasem.
štírenky
(Palpigradi – 70 druhů) nedosahují délky ani 2 milimetrů. Článkovaný zadeček s dlouhým filámentem na konci. Tříčlánkové chelicery jsou chelátního typu, makadla slouží chůzi, první pár nohou má hmatovou funkci.
štírci
(Pseudoscorpiones – 3500 druhů) jsou nevelkých rozměrů, shora zploštěného těla bez stopky. Jejich zadeček je článkován. Chelicery jsou dvoučlenné, chelátní, makadla rovněž opatřena klepítky.
solifugy
(Solifugae – 1100 druhů) jsou rychlí běžci válcovitého těla, běhající jen po třech zadních párech noh. Mohutné chelátní chelicery jsou dvoučlánkové, makadla mají vzhled nohy.
roztočovci
(Ricinulei – 50 druhů) představují reliktní skupinu, žijící převážně v deštných pralesích. Hlavohruď typu prosoma má vpředu kápovitou kožní destičku, která shora zakrývá drobné chelátní chelicery. Makadla mají vzhled zakrslé nohy.
sekáči
(Opiliones – 7000 druhů) jsou charakterističtí drobným jednotným tělem a většinou značně dlouhýma nohama. Chelicery jsou tříčlánkové, chelátního typu, makadla dvojího typu. U našich druhů vždy připomínají svým vzhledem nohy, u tropických spíše loupeživá makadla bičovců.
roztoči
(Acari – 50 000 druhů) mají vzhledem k miniaturní velikosti zpravidla velmi zjednodušenou stavbu těla. To bývá většinou zavalité a nečlánkované. Na rozdíl od všech ostatních řádů se vyznačují charakteristickým oddílem na přídi těla s názvem gnathosoma. Gnathosoma je tvořena článkem nesoucím chelicery a makadla. Chelicery (2- až 3členné, chelátní nebo subchelátní, velice vzácně pouze jednočlánkové) i makadla mohou být dosti rozmanitého vzhledu. Na rozdíl od ostatních řádů je mezi roztoči i mnoho býložravců. Stále více sílí názory, že nejde o skupinu s jediným společným předkem.
-
-
-
-
-
-
