Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

CO BYLO PŘED PRVNÍ REPUBLIKOU?, (Pobyt v Rusku, vytváření československých…

- - - - Vyhlášení samostatného Československa
        Ministr zahraničí Rakouska-Uherska Guyula Andrássy zaslal 27. října 1918 nótu americkému prezidentovi, v té době jím byl Woodrow Wilson. Nóta obsahovala podmínky nutné k mírové dohodě, reagovala na tzv. Wilsonovu nótu z 18. října, která požadovala autonomii pro státy monarchie. Text nóty rakousko-uherského ministra zahraničí byl druhý den dopoledne zveřejněn a lidé si ho vyložili jako kapitulaci Rakouska-Uherska a vyšli do ulic oslavovat.
        Ve stejnou dobu probíhalo jednání v Ženevě, kde se setkala delegace Národního výboru s představiteli exilu. Jednali o vytvoření a budoucí podobě nového státu. 28. října 1918 večer Národní výbor vydal zákon o zřízení samostatného státu Československo a vše se stalo oficiálním. O dva dny později se podepsáním Martinské deklarace připojilo Slovensko, za rok se připojila také Podkarpatská Rus. Prvním prezidentem nového státu byl jmenován Tomáš Garrigue Masaryk a prvním premiérem Karel Kramář.
- - - - Čerstvě vytyčené československé hranice překročil Masaryk se svým doprovodem (jeho vlak měl 19 vagonů a dvě lokomotivy, před ním jel vlak s legionáři) v pátek 20. prosince 1918 v Horním Dvořišti na rakousko-české hranici,[31] kde ho přivítalo nově zvolené Revoluční národní shromáždění Republiky československé. První veřejné vystoupení měl v Českých Budějovicích na zcela zaplněném hlavním náměstí, které bylo po něm pojmenováno. Triumfální prezidentův návrat do vlasti natáčel pozdější filmový režisér Svatopluk Innemann. Následující den 21. prosince Masaryk krátce veřejně vystoupil ve Veselí-Mezimostí, v Táboře a Benešově a pak pokračovala jeho cesta do Prahy, kde byl přijat davy občanů v průběhu slavnostní cesty hlavním městem. Začala projevy po vystoupení z vlaku na Wilsonově nádraží, kde hlavní uvítací projev přednesl spisovatel Alois Jirásek, kantátou Vítězslava Nováka „Sláva Tobě, Masaryku“, pokračovala triumfální jízdou přes Václavské náměstí, slavnostními fanfárami ze Smetanovy opery Libuše z lodžie Národního divadla, dále na zcela zaplněné Staroměstské náměstí a odtud po slavnostních projevech krásně vyzdobenou Mikulášskou ulicí (dnes Pařížskou třídou) na Malou Stranu
        
        Prezident Československa
        
        První období (1918–1920)
        
        Cesta po Evropě
        
        Československo bylo mezinárodně uznáno za samostatný stát a Masaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním prezidentem. Spolu s dcerou Olgou se ze Spojených států do vlasti vrátil lodí Carmania, po přistání v Británii a přeplavení do Francie pak dále vlakem přes Itálii a Rakousko až do Prahy.[31] Ve Francii se setkal s prezidentem Raymondem Poincaré a 9. prosince 1918 provedl v Darney přehlídku Československých legií.[31] Citát z jeho tamějšího projevu zní: „Bratři, vy jste to vyhráli, dejme teď jen pozor, když jsme na kopečku, abychom tam zůstali!“.[32
        
        V Itálii přijal Masaryka se všemi poctami král Viktor Emanuel III.
        
        Cesta po českém území, první projev ve vlasti a prezidentský slib
        
        Ve Sněmovní ulici pak Masaryk složil první oficiální slib prezidenta republiky Národnímu shromáždění.[31] Odmítl Kramářův návrh ústavy, podle kterého měl být prezident Československa spíše ceremoniální postava bez velkých pravomocí.[31] K triumfální cestě rozjásanou Prahou použil spolu s předsedou sněmovny Františkem Tomáškem zcela odkrytý automobil Laurin & Klement 200 řady S (místo císařského kočáru, který mu byl nabízen) „jakožto dopravní prostředek nový a demokratický“. Do kočáru rakouského císaře, který pro slavnostní jízdu opatřil ve Vídni vyslanec Vlastimil Tusar, zasedli Masarykův syn Jan a dcera Olga, která prezidenta doprovázela na cestě z Ameriky
        
        Teprve pak mohl navštívit svou manželku Charlottu Masarykovou ve veleslavínském sanatoriu a vyzvednout ji odtud.
        
        V neděli 22. prosince 1918 přednesl na Pražském hradě své „První poselství“.