Šaháda

Hadždž

Název funkce pro Mohamedova nástupce + 2 skupiny, které vládly Islámu

Šíité chtěli, aby se Mohamedovým nástupcem stal jeho zeť

Ale větší byla druhá skupina - sunnité, ti zvolili Mohamedova tchána a přítele Abúha Bakra.

V r. 711 přeplul Tárik jednooký z Maroka ke skále na Jihu Španělska, kterou pojmenoval podle sebe - Džabal at-Tárik (Tárikova skála)

Několikrát porazil Vizigóty a roku 732 dosáhl území afrických a španělských muslimů, neboli Maurů, až do dnešní Francie.

V 9. st. byl cordobským chalífou oblíbený Abd ar-Rahmán III.

Za jeho vlády se skoro neválčilo, dopisoval si s ostatními evropskými panovníky, třetinu daní schovával na horší časy a budoval města jako Toledo, Sevía nebo Granada.

Říká se tomu islámský zlatý věk (8. - 13. st.), protože v této době byli oproti zbytku Evropy opravdu napřed.

Hlavně co se vzdělání a vědy týče

Abd ar-Rahmán i jeho nástupci nechali stvět univerzity s obrovskými knihovnami a to byla v Evropě úplná novinka.

Arabové byli výborní matematikové. Inspirovali se číslovkami v Indii a přidali k nim nulu, čímž vznikly dnešní arabské číslice.

Kreslili přesné mapy, používali kompas, psali cestopisy a z Číny k nám přivezli papír a střelný prach.

Objevili kávu, používali jednoduché čočky z berylu, chemicky si vyráběli léky a prováděli různé operace a pitvy.

Knihami učence Avicenna se řídili lékaři až do 16. st.

Bez Arabů a jejich překladů bychom si nemohli přečíst spoustu textů z antického Řecka.

V umění byli Arabové slabší, protože jim jejich náboženství nedovolovalo vyobrazovat např. lidské postavy.

Vyřešili to tak, že většinu domů zdobili arabeskami (to jsou ornamenty, zobrazující např. květiny).

Když už jsme u architektury, stavěli také červené paláce, mešity s minarety a bazary, což byla zastřešená tržiště.

Reconquista

Reconquista probíhala na Pyrenejském poloostrově