Please enable JavaScript.
Coggle requires JavaScript to display documents.
Preventivní ochrana fotografií a management sbírek, pravidla pro transport…
Preventivní ochrana fotografií a management sbírek
Přehled vývoje poznatků o preventivní ochraně, kdy se začalo řešit a kam jsme dospěli dnes
Zrod moderní vědecké disciplíny konzervování lze klást až do 50 a 60 let 20. Století
Již v 50 letech 20 století bylo všeobecně pozorováno zhoršování knihovních fondů a papírových materiálů. Velký výzkum v této oblasti provedl William j. Bartow, který studoval knihy z let 1900 až 1949. Dospěl k závěru, že by pouze 3% fondů by přežila dalších 50 let
To vedlo k zajištění lepších skladových podmínek, pravidelných kontrol, aby problémy byly objeveny a odstraněny včas.
V posledních 30ti až 40ti letech byla preventivní konzervace vnímána jako celkem jednoduchý součet pravidel, který je nutné dodržet, aby bylo dosaženo co nejlepších podmínek pro sbírky. Celá situace se začala komplikovat s nástupem moderních médií a digitálních technologií, které zcela změnily vnímání konzervace v rámci institucí. Vzniká napětí mezi nosičem a informací. Do popředí se dostává úvaha, zda je nutné zachovat tradiční konzervace, když exitují digitální podoby sbírky
Konzervace neznamená pouze uložení samotného předmětu, ale i nezbytné získání informací tak, aby bylo předmětem možno pracovat, aniž by došlo k jeho poškození
Do nedávné doby nebyla uchování fotografických sbírek věnována větší pozornost. Stále více zjišťujeme, že mnohé z historických fotografií jsou již nenapravitelně poškozeny a přicházíme tak o mnoho z našeho kulturního bohatství. Mnoho starých fotografií tak na své objevení a následné zpracování teprve čeká. Stále nacházíme v menších kulturních institucích, na zámcích anebo i v domácnostech na půdách celé kolekce fotografií. Mnohdy také o souborech starých fotografií řadu let víme, ale pro nedostatek času a pracovních sil je necháváme zatím nezpracované
Odborná konzervace
Základem je zachovat sbírku v dobré kondici, zpřístupnit ji, a přitom využít všech prostředků co nejefektivněji čermákova 19 Principem preventivní konzervace je tedy zachovaní sbírky v dobré kondici a zároveň její zpřístupnění. Snaží se při tom co nejefektivněji využít všech prostředků
Těžiště preventivní konzervace leží ve vytvoření a poskytnutí ochrany předmětu bez nutnosti do něj vážněji zasahovat, představuje zároveň zajištění nejlepších podmínek, vedoucích k jeho dlouh= životnosti
Preventivní konzervace ovšem není pouze o ochraně samotného předmětu. Celý systém preventivní konzervace je ovlivněn všemi faktory týkajícími se velkosti instituce, jejími možnostmi, ostatními zaměstnanci, vstahy s ostatními organizacemi atd
Základní pravidla pro ochranu fotografií v depozitářích
Kvalita a životnost sbírkových předmětů je determinována již jimi samotnými, ale lze ji výrazně ovlivnit v prostředí, ve kterém se budou nacházet. Protředí je součet mnoha různých složek
správné uložení
Fyzickou bariéru mezi fotografií a okolím – ,
Vytvoření mikroporostředí
Pro zajištění maximální nepropustnosti vnějšího prostředí do obalového materiálu se používají sendvičové materiály – příkladem takového materiálu je Marveseal, který se skládá z polyesteru, hliníkové folie a polyethylenu lavedrine 53
Kyslík je jedním ze zdrojů nechtěných reakcí, pokud dojde ke snížení koncentrace, reakce se zpomalí, nebo zastaví. Systémy se sníženou koncentrací kyslíku se jeví jako vhodné pro nestabilní polymery a barviva lavedrine 52
Pro úpravu mikroklimatu se používají různé absorbéry - látky zachycující nežádoucí prvky. Lez použít absorbéry zachycující prvky spouštějící, urychlijící degradaci fotografických materiálu, materiály zachycující degradační procesy př. uhlíkový absorber. mnohem častější jaou materiály upravující RH př. Silikagel. Nevýhodou těchto materiálu je jejich omezená životnost. lavedrine 49-54
mikroklima musí být budováno na základě rozpoznání a pochopení potřeb fotografického materiálu. Správně zvolené mikroklima může pomoci s dlouhodobým uchováním fotogr mat. Nevhodně zvolené materiály mohou vytvořit mikroklima, které degradaci materiálu vyvolají, nebo urychlí (Lavedine 43)
úroveň 3 – skladovací prostor
Pokud je to možné, v depozitu by se nemělo nacházet žádné potrubí vedoucí vodu, nebo vodní páru, kromě protipožárního systému, aby nezpůsobovalo výkyvy klimatu, kondenzaci vody atd
Osvětlení depozitů má být zajištěno umělými zdroji. V praxi se osvědčilo větší osvětlení (100 až 300 luxů). Předmět by měly být zabaleny v neprůhledných krabicích a kontejnerech. Osvětlení by mělo být omezeno, ovládané na dálku nebo detektory pohybu
Vhodné umístění depozitů v blízkosti studoven, pokud je v něm více materiálů, doporučuje se aby každý materiál mel svoji oddělenou část
pokud možno neměnné klima
nevhodné průchozí místnosti, často používané místnosti, podkroví, sklepy, místnosti se stěnou ve vnějším plášti budovy (štancel 71)
místnosti bez skenerů, kopírek, nemělo by se tam ukládat chemikálie, barvy, čistící prostředka nebo jiné těkavé látky. štencl 71
úroveň 1 krabice a obálky,
krabice
uzavření krabic pro zabránění přístupu světla štencl 71
v současnosti existuje několik systému obalovýc materiálů určených pro fot. materiály
Obálky
pH neutrální papír, ideální skládané bez použití lepidel štencl 72
popisy grafitovou tužkou štencl 72
alespoň proložení fotografií či negativů pH neutrálním papírem, případně filtračním papírem, prolložení je vhodné i při nedostatku místa, kdy by zabalení do obálek příliž nabyl objem. štencl 73
často je žádoucí zachovat i původní obal, pokud není pro zachování fotografického materiálu škodlivý je možné uchovat materiál v původním obalu. štencl 73
čím blíže je materiál k fotografii, tím pozorněji musí být zvolen. Obálky a krabice chrání objekt před přímím vlivem protření, nečistotami, prachem, poškrábáním ale i nevhodným zacházením. Lavedrine 43
Pro dlouhodobé uložení fotografických materiálu se doporučují materiály, které prošli tzv Photographic activity test (PAT), nepochybně to platí pro papíry a lepenky. Nicméně v případě syntetiských polymerů je nutné stále být na pozoru. PAT test zkouší pouze chemickou stabilitu materiálu, nevypovídá o jeho změně fyzikálních vlastností v čase - př. adheziva/lepidla mohou žloutnout, nebo ztratit lepicí schopnosti (Lavedrine 36)
vhodné materiály pro dlouhodobé uložení: neutrální papíry a lepenky, bez alkalické rezervy, Ze syntetických materiálu je možné použít polyesterové nebo poly(etylen tereftalát). Nicméně ty mívají velký elektrostatický náboj, kterým přitahují prachové částice, které mohou poškodit povrch fotografie. lavedrine 44-48
pro označování fotografií a obalů je vhodné použít grafitové tužky. Pokud vznikne potřeba popisovat folie, nebo negativi lze použít fixy, které prošli PAT testy. Lavedrine 48
úroveň 2 nábytek
uzavřený mobiliář z měkkého dřeva, nebo starý ukládací mobiliář z masivního dřeva - mírní výkyvy klimatu štencl 71
nevhodný mobiliář z dřevotřísky nebo tvrdého dřeva - emituje vnitřní polutanty - alespoň by neměl být uzavřený štencl 71
vhodný moderní kovový mob. ideálně s antikorozní úpravou s pat testem štencl 71
klimatické podmínky
Kontrola klimatu v sobě zahrnuje sledování teploty, vlhkosti, cirkulace a filtrace vzduchu
Sledování podmínek v depozitu zajišťují termografy, termostaty a vlhkoměry
Ventilace vzduchiú předchází hromadění škodlivých látek a mikroorganismů
Poskytnutí stálého prostředí: zastupuje konstantní teplotu a vlhkost pro daný materiál, korekci světla a odstranění škodlivých látek
Teplota a relativní vlhkost
V ideálním případě by měl být každý druh fotografického materiálu skladován samostatně v odpovídajícím klimatu podle standardů ISO (štancl 64)
Pokud jmse nuceni uchovávat různé fotografické materiály v jednom depozitáři je nutné nalést kompromis viz ISO 18934 (štancl 64)
Při kombinovaných materiálech, kdy je fotografiický materiál součástí většího souboru a není možné, nebo vhodné je ze souboru vyčlenit, je třeba zhodnotit, které medium převažuje, je nutné brát zřetel na stupeň degradace a zvolit vhodné klima pro uchování celé kolekce. štancl str 66
pokud ve sbírce není mnoho materiálu nejnáchylnějšího k degradaci je možné jej ze sbírky vyčlenit a vytvořit pro něj speciální podmínky uložení (chladničky pro nitrocelulósové a barevné fotogr. materiály) šrtancel 66
Pro dočasné uložení 18°C cca 40% RH, bez výkyvů
manipulace clark 6
Opakovaná manipulace, výstavy nebo studium mohou vést k zhoršení kondice originálu. Jediným řešením může být zhotovení reprodukce a trvalé uložení originálu do depozitu. Duplikace se systematicky ppováděla u acetát celulózy, ale odhadem přes 50% filmových materiálů do roku 1950 bude ztraceno. Více viz digitalizace
Při manipulaci pracujte vždy na čistém jasném povrchu přiměřené velikosti Clark 6
s fotografiemi by mělo být manipulováno co nejméně
vždy když je to možné pracujte s kopií, nebo s digitální kopií
Prohlídka fotografií by měla vždy probíhat v osvětlení bez UV světla
Fotografiemi manipulujte vždy umytými, čistými rukami, bez mastnoty a krémů. Při manipulaci se špinavými boxy může být vhodné použití rukavic. Nicméně použití nepadnoucích rukavic může zhoršit posuzivání stavu materiálu, kteý může být křehký. Vyhýbejte se dotiku obrazové vrstvy.
pro držení fotografií používejte obě ruky. Pokud je to možné manipulujte fotografií položenou na pevnější podložce, zejména pokud se jedná o poškozené nebo křehké fotografie
Negativy vyjměte z obalu, pokud se zdá fotografie být přichycená k obalu neoddělujte ji
pro označování fotografií nepoužívejte inkousty nebo nálepky, použijte tužku tvrdosti HB a pište přiměřeným tlakem
nenarovnávejte srolované, nebo zvlněné fotografie - mohou popraskat, nebo se roztrhnout
při práci s fotografickými alby používejte podporu knižních klínů
opravu poškozených fotografií vždy přenechte odborným restaurátorům
v blízkosti fotografií nejezte, nepijte, nekuřte.
úklid v depozitářích Clark str 7
poškozené fotografie vyjměte a skladujte odděleně
udržujte studovny a depozitáře v čistitě
tyto prostory by měli být pravidelně čištěny za použití vysavače s hepa filtrem, ne vlhkem
neskladujte fotografie v blízkosti zdroje tepla jako je radiátor, potrubý s teplou vodou atd.
neskladujte nebo neumisťujte fotografie na přímé sluneční světlo, všechny zdroje světla musí být bez UV
neskladujte fotografie v čerstvě vymalovaných prostorách, nebo v blízkosti čerstvě natřených objektů
v blízkosti sbírek se vyhýbejte použití čističů obsahujících amoniak nebo chlor
Rizika a vypracování plánů
Bezpečnostní ochrana sbírky: primárně před krádežemi, vandalismem a zbytečnými následnými finančními výdaji. Příslušné skladování a manipulace: zajištění kvalitních úložných systémů, které zajistí inertní prostředí při uložení a zamezení poškození při manipulaci. Ale také pravidelné údržba a čištění inventáře
Cíle dozoru a konzervačního plánu. V plánovaní a cílech nelze nikdy opomenout několik věčí: určit potencionální nebezpečí pro sbírku; vyčlenit sbírku na jednotlivé předměty a určit priority jejich ochrany+ zaručit kvalitní péči a její dodržení+ určit potřeby sbírky a kroky k jejich dosažení
Protipožární ochrana je součástí krizového plánu každé instituce a obsahuje body stejné pro všechny typy prostor: nezávislé napájení pro bezpečnostní systém; systém detekce; kontrolní systém (uzavírá požární dveře, vypíná klimatizaci); alarm kontaktující hasiče Čermáková str. 73
Plán při neočekávaných událostech: jedná se o požáry, zásahy vodou atd
Analýza rizik (požár, záplava, krádež) a plány na jejich řešení nelze podcenit, neboť vhodná příprava je může zcela eliminovat nebo výrazně omezit jejich dopad Čermáková str 86
Kontrola a údržba je klíčem k správnému fungování všech systémů, musí být prováděna metodicky a systematicky, aby nebyla nějaká část opomenuta Čermáková sstr. 87
Detekční preventivní systémy. Sledování klimatu v jednotlivých prostorách je sice možné pomocí automatických přístrojů, ty však musí být kalibrované a v pravidelných intervalech kontrolované. Pravidelná výměna filtračních částí klimatizace sníží riziko biologického napadení sbírek Čermáková sstr. 87
Základ preventivní ochrany fotografických a elektromagnetických médíí leží v rozpoznání typu a kvality jednotlivých materiálů, aby bylo možné postoupit dále k jejich správnému uložení
Zjištění celkového stavu
Také je možné věnovat se hloubkovému průzkumu, který není tolik časově omezen a může odhalit problémy, kterým nebyla přisuzována vážnost a mezitím se staly kritickými. Hloubkový průzkum nemůže zvládnout jedinec, je proto lepší rozdělit sbírku nebo celý archiv do více segmentů a jednotlivé výsledky zpracovat do krátkých zpráv
Kondici samotné sbírky je nutné sledovat průběžně. Lze hovořit o dvou možnostech, kdy první provádí správce sbírky, který je s ní v průběžném styku, má o ní přehled a dokáže včas odhalit problém. Druhou možností je výběr representativního vzorku, dík kterému je možné ohodnotit stav ostatních sbírkových předmětů.
Fotografie zastoupené ve sbírkách jsou často součástí sbírek obsahujících jiné materiály… Jsou uchovávány v souborech, v albech, v krabicích nebo i volně ložené
Stanovení priorit vedení sbrky, a tím i předcházení a řešení jejích aktuálních problémů je cestou, jak zachovat sbírku pro budoucnost. (S. Wolf, The canadian consrvation institute). Všechna hodnocení podléhají účelu, jemuž sbírky slouží
Normy pro správu fotografií doporučují prohlídku sbírek každé dva rok. U velkých sbírek není možná kontrola všech děl, a proto je vybírán reprezentativní vzorek.
Základem je stanovení účelu kontroly. Stanovení nejvhodnějšího postupu a výběru reprezentativního vzorku. Pro ucelený obraz se všeobecně předpokládá nejméně 20% celé sbírky
pravidla pro transport a vystavování
Světlostálost: Základním předpokladem je, že krátkodobé účinky vystavení výkonnému zdroji mí stejní účinky jako dlouhodobý osvit při nižžší intenzitě
O deset let později byl vypracován v Image Pernamence Institut v Rochesteru (New York) nový test, který byl založen na sledování testovaného materiály a samotné přiložené fotografie dvěma samostatnými senzory po dobu 25 dnů při 70°C a 89% relativní vlhkosti
První standardizovaný test světlostálosti byl v roce 1978 v USA
Transport. Přepravní obal představuje ochran fotografie před nepříznivými vlivy během transportu. Chrání nejen před změnami klimatu, ale i před dalšími extrémními změnami jakou jsou otřesy a nárazy
K originálu je vhodné přibalit snímač, který zaznamenává po celou dobu cesty údaje o změnách prostředí, nárazech atd
Adjustace a vystavování
Hlavním posláním většiny institucí je zachovat svěřené sbírky, vo nejdéle v dobré kondici, aby bylo možné je zpřístupnit širokému okruhu publika
Přijatelná intenzita udává 50 luxů, což je nejnižší hodnota, při které si je člověk schopen bez problému vystavené předměty prohlédnout. Doba vystavení předmětu není omezená časově, ale intenzitou expozice, která mesmí přesáhnout určitou mez. Tento princip je založen na rovnocennosti vlivu dlouhé expozice při nízké intenzitě a krátké expozice při vysokých hodnotách+ celkový účinek na fotografii je stejný
Promítání originální snímků pomocí projektorů se nelze zcela vyhnout. Vysoká teplota a svítivost tu představují problém. Vzhledem k citlivosti některých materiálů je vhodné uvažovat o vytvoření duplikátů
Nízké osvětlení výstav vyžaduje vytvořit několik specifických zón. První je místo, kde návštěvník přechází pozvolně z normální intensity světla na nízkou ve výstavních prostorách. U fotografií sr osvědčilo osvětlení nad objektem pod vertikálním úhlem cca 30°. Pokud se jedná o dlouhodobé vystavení citlivých materiálů, je možné volit osvětlení reagující na pohyb návštěvníků.
Fotografie je vhodné uzavřít do ochranných rámů
Filtrace světla je nutná. Odstranění UV záření (filtr musí zastavit záření pod 400nm, nesmí měnit barvu světelného zroje
Denní svělto by mělo být eliminováno
k transportu (kondičné listy, paspartovanie, rámovanie, prelepovanie skiel pri transporte, debny a pod., transportný depozitár
k vystavovaniu (max 3 mesiace, svetlo do 50 Luxov, nenasvecovať priamo svetlami, aké svetlá sú vhodné, priedušnosť rámov od steny a pod., albumy s vypodložením a pod.)