středověká filosofie
úvod
476 rozpad Západořímské říše
529 zavření Platónské akademie
1492 objevení Ameriky
1517/1600 Lutherovy teze
vznik reformace
upálení Giordana Bruna
nové myšlenky
stvoření světa
bůh je osoba
bod dějinného vědění
nové ctnosti
víra
láska
naděje
2 epochy
patristika
scholastika
folosofie se stává složkou teologie
patristika
úvod
- stol.
- období středověké filosofie
z lat. patres = otcové víry
součástí patristiky na počátku apologetika (obhajoba křesťanství)
dělí se na
Řeckou (V)
Justin Filosof
Origonés
Alexandrijská škola
Latinskou (Z)
Tertullianus
"věřím tedy jsem"
vztah výry a filosofie
víra je primární a filosofie je vlastně zbytečná
elaborát o tom, zda má duše zuby (má, aby se mohla po smrti usmívat na hospodina)
Aurelius Augustinus
nejdůležitější představitel lat. patristika
výrazně ovlivnil evropské/křesťanské myšlení
v Kartágu studoval rétoriku a právo
K filosofii ho přivedl spis od Cicera
manicheisums (zákl. principy dobro a zlo)
v Miláně se zúčastní kázaní sv. Ambrože
manicheismus zavrhuje a obrací se ke křesťanství
387 pokřtěn
"Z Boží milosti"
heslo jeho filosofie
jeho zkušenost = boží milost
"pochybuji, tedy jsem"
lze pochybovat o všem, ale nelze zpochybnit, že pochybuji
hlubiny duše
boj s nihilistickými skeptiky
teologické úvahy
vliv novoplatonismu (zákl. pravdy uvnitř sebe)
rozpor (Lze dospět k tak velkým pravdám?)
teorie iluminace
z boží milosti se nám dostává osvícení
poznání může být hříchem zkresleno
napsal knihu vyznání
kapitola o stvoření a čas
stejný závěr jako moderní fyzika (teorie velkého třesku)
svět stvořen z ničeho
před stvořením světa čas nebyl
všichni víme co je čas, ale definice není
s časem lze pracovat jen v mysli
učení o predestinaci
predestinace se týká spásy
jediný kdo měl svobodnou vůli je Adam → zhřešil → dědičný hřích lidstva
na základě svobodné vůle nelze rozhodovat o spáse
rozhoduje bůh
spása z boží milosti
ke spáse jsme předurčeni
teodicea
teologický problím
filosofie dějin
otázka zla ve světě
podle Augustina je zlo pouze nepřítomnost dobra
střet obce boží a obce pozemské
typicky křesťanské
v dějinách zápasí ty dvě obce
o duši člověka
spor mezi křesťanstvím a pohanstvím
vývoj člověka
učení eschatologické (nauka o posledních věcech, konci)
podle Augustina na konci boj mezi obcemi
v čele obce boží Kristus (2. příchod)
rozdělení na
ty s Kristem, budou spaseni
ty bez Krista, budou zatraceni
role státu
dědičný hřích může mít ale i pozitivní fci (nová myšlenka)
odvolávají se na něj katolíci i protestanti
scholastika
úvod
z lat. schola = škola
- období
systematizace křesťanského učení
zdrojem učenosti univerzity
otázky víry
inspirativní
inspirativní i metoda
disputace
metoda pro a proti
inspirativní v používáno zdrojů
písmo (Bible)
otcové víry
antičtí filozofové (Platón, Aristoteles)
učení z knih neinspirativní
spor o unversálie (obecné pojmy), spor o jejich existenci
REALISTÉ (věřili v Platónské ideje) - pojmy reálně existují (idea → jednotlivina)
NOMINALISTÉ (nevěřili v P. ideje) - pojmy jsou jen prázdný zvuk, existují v naší mysli (jednotlivina → všeobecnina)
časové vymezení
raná 8.-10. stol.
vrcholná 13. stol.
pozdní 14. - 15. stol.
tzv. druhá scholastika od 16. stol.
novoscholastika od 19. stol.
Anselm z Canterbury
ranná scholastika
z Itálie
arcibiskupem v Canterbury
realista
"věřím, abych porozuměl" (víra ale stále hlavní)
důkaz o boží existenci
Proslogion
tzv. ontologický důkaz boží existence
deduktivní, logická cesta
existence v nahlédnutí (mysli) X existence v realitě
bůh = něco, nad co většího/dokonalejšího nelze myslet
pro dokonalost je klíčová existence
arabská filosofie
filozofové
AVICENNA
AVERROES
díky nim se zachoval Aristoteles a dostal do Evropy
averroes = přezdívka "komentátor"
aristoteles = přezdívka "filozof"
Tomáš Akvinský
v 17letech vstup do dominikánského řádu
bratři nechtěli, aby byl mnichem → zavřeli ho s prostitutkou → odolal
vrcholná syntéza víry a rozumu
2 knihy
Suma Teologická
Suma proti pohanům
křesťanská úprava zákl. metafysické kategorie (od Aristotela)
substance - akcidient
forma - látka
možnost - uskutečnění
existence (bytí) - esence (bytost) → křesťanské
jen bůh existence = esence
tzv. nepřímý důkaz o boží existenci
dokazujete boha tak, že se budete koukat na to, jak je svět uspořádán → to odkazuje na boha
5 důkazů
z pohybu
z řetězu příčin
z nahodilosti
ze stupňovitého uspořádání přírody
z účelného uspořádání přírody
Vilém Occam
nominalista
nominalismus vychází z toho, že bůh je absolutní svobodná bytost. kterou při tvorbě nikdo a nic neomezuje, ani on sám → obecné pojmy by ho omezily
z toho vychází tzv Occamova břitva
pokud jde něco vysvětlit jednoduše, vysvětlete to jednoduše bez složitostí