středověká filosofie

úvod

476 rozpad Západořímské říše

529 zavření Platónské akademie

1492 objevení Ameriky

1517/1600 Lutherovy teze

vznik reformace

upálení Giordana Bruna

nové myšlenky

stvoření světa

bůh je osoba

bod dějinného vědění

nové ctnosti

víra

láska

naděje

2 epochy

patristika

scholastika

folosofie se stává složkou teologie

patristika

úvod

      1. stol.
  1. období středověké filosofie

z lat. patres = otcové víry

součástí patristiky na počátku apologetika (obhajoba křesťanství)

dělí se na

Řeckou (V)

Justin Filosof

Origonés

Alexandrijská škola

Latinskou (Z)

Tertullianus

"věřím tedy jsem"

vztah výry a filosofie

víra je primární a filosofie je vlastně zbytečná

elaborát o tom, zda má duše zuby (má, aby se mohla po smrti usmívat na hospodina)

Aurelius Augustinus

nejdůležitější představitel lat. patristika

výrazně ovlivnil evropské/křesťanské myšlení

v Kartágu studoval rétoriku a právo

K filosofii ho přivedl spis od Cicera

manicheisums (zákl. principy dobro a zlo)

v Miláně se zúčastní kázaní sv. Ambrože

manicheismus zavrhuje a obrací se ke křesťanství

387 pokřtěn

"Z Boží milosti"

heslo jeho filosofie

jeho zkušenost = boží milost

"pochybuji, tedy jsem"

lze pochybovat o všem, ale nelze zpochybnit, že pochybuji

hlubiny duše

boj s nihilistickými skeptiky

teologické úvahy

vliv novoplatonismu (zákl. pravdy uvnitř sebe)

rozpor (Lze dospět k tak velkým pravdám?)

teorie iluminace

z boží milosti se nám dostává osvícení

poznání může být hříchem zkresleno

napsal knihu vyznání

kapitola o stvoření a čas

stejný závěr jako moderní fyzika (teorie velkého třesku)

svět stvořen z ničeho

před stvořením světa čas nebyl

všichni víme co je čas, ale definice není

s časem lze pracovat jen v mysli

učení o predestinaci

predestinace se týká spásy

jediný kdo měl svobodnou vůli je Adam → zhřešil → dědičný hřích lidstva

na základě svobodné vůle nelze rozhodovat o spáse

rozhoduje bůh

spása z boží milosti

ke spáse jsme předurčeni

teodicea

teologický problím

filosofie dějin

otázka zla ve světě

podle Augustina je zlo pouze nepřítomnost dobra

střet obce boží a obce pozemské

typicky křesťanské

v dějinách zápasí ty dvě obce

o duši člověka

spor mezi křesťanstvím a pohanstvím

vývoj člověka

učení eschatologické (nauka o posledních věcech, konci)

podle Augustina na konci boj mezi obcemi

v čele obce boží Kristus (2. příchod)

rozdělení na

ty s Kristem, budou spaseni

ty bez Krista, budou zatraceni

role státu

dědičný hřích může mít ale i pozitivní fci (nová myšlenka)

odvolávají se na něj katolíci i protestanti

scholastika

úvod

z lat. schola = škola

  1. období

systematizace křesťanského učení

zdrojem učenosti univerzity

otázky víry

inspirativní

inspirativní i metoda

disputace

metoda pro a proti

inspirativní v používáno zdrojů

písmo (Bible)

otcové víry

antičtí filozofové (Platón, Aristoteles)

učení z knih neinspirativní

spor o unversálie (obecné pojmy), spor o jejich existenci

REALISTÉ (věřili v Platónské ideje) - pojmy reálně existují (idea → jednotlivina)

NOMINALISTÉ (nevěřili v P. ideje) - pojmy jsou jen prázdný zvuk, existují v naší mysli (jednotlivina → všeobecnina)

časové vymezení

raná 8.-10. stol.

vrcholná 13. stol.

pozdní 14. - 15. stol.

tzv. druhá scholastika od 16. stol.

novoscholastika od 19. stol.

Anselm z Canterbury

ranná scholastika

z Itálie

arcibiskupem v Canterbury

realista

"věřím, abych porozuměl" (víra ale stále hlavní)

důkaz o boží existenci

Proslogion

tzv. ontologický důkaz boží existence

deduktivní, logická cesta

existence v nahlédnutí (mysli) X existence v realitě

bůh = něco, nad co většího/dokonalejšího nelze myslet

pro dokonalost je klíčová existence

arabská filosofie

filozofové

AVICENNA

AVERROES

díky nim se zachoval Aristoteles a dostal do Evropy

averroes = přezdívka "komentátor"

aristoteles = přezdívka "filozof"

Tomáš Akvinský

v 17letech vstup do dominikánského řádu

bratři nechtěli, aby byl mnichem → zavřeli ho s prostitutkou → odolal

vrcholná syntéza víry a rozumu

2 knihy

Suma Teologická

Suma proti pohanům

křesťanská úprava zákl. metafysické kategorie (od Aristotela)

substance - akcidient

forma - látka

možnost - uskutečnění

existence (bytí) - esence (bytost) → křesťanské

jen bůh existence = esence

tzv. nepřímý důkaz o boží existenci

dokazujete boha tak, že se budete koukat na to, jak je svět uspořádán → to odkazuje na boha

5 důkazů

z pohybu

z řetězu příčin

z nahodilosti

ze stupňovitého uspořádání přírody

z účelného uspořádání přírody

Vilém Occam

nominalista

nominalismus vychází z toho, že bůh je absolutní svobodná bytost. kterou při tvorbě nikdo a nic neomezuje, ani on sám → obecné pojmy by ho omezily

z toho vychází tzv Occamova břitva

pokud jde něco vysvětlit jednoduše, vysvětlete to jednoduše bez složitostí