Please enable JavaScript.

Coggle requires JavaScript to display documents.

Informační věda, Teorie klasifikace může být velmi složitá. Klasifikace…

- - - - Syntaktická (větný, skladebný - zkoumá vzájemné vztahy mezi znaky) = technologické problémy (př. Přesnost přenosu informace – teorie informace) – sled znaků, slov – schopny přenášet nějaký význam pro příjemce (Claude Shannon -vzniká jednotka pro počítače, kde se měří ty informace)
      - Sémantická (nauka o významu výrazů) - lingvistické a interpretační problémy (př. Automatický počítačový překlad – analýza přirozeného jazyka), význam slov, problémy interpretačního charakteru…
      - Pragmatická problémy efektivity a problémy behaviorální (př. Efektivní využívání vědeckých databází – informační chování – například, jaký efekt mělo sdělení na příjemce?
  - - - Požadavek - jednoznačně chci a potřebuji
      - Potřeba - může být nějasně formulovaná
    - - Fyzická = vágní druh nespokojenosti, která je nevyjádřená - začneme hledat informace
      - Vědomá - formulace potřeby je vyjádřena jako nejednoznačná a neuspořádána specifikace - nemáme ustálené pojmy a koncepty
      - Formalizovaná
      - Kompromisní
    - - Získávání informace (acquairing)
      - Hledání informace (seeking) – nejvíce zkoumaný proces v rámci informačního chování. Cílevědomá a aktivní činnost. Jakákoliv činnost kdy hledám informace.
      - Průzkum informace (searching) – hledám s nějakou službou, systémem např. hledání informací v lístkovém katalogu
      - Prohlížení informace (surfing) – zjišťování, co informace obsahují, co nabízejí. Například noviny, pročítám si titulky – zastavím se u toho, co mě zaujme
      - Vybírání informace (browsing) – neprohlížím si noviny bezcílně, ale hledám konkrétní údaje. Čekám, že se změní kurz nějaké měny apod.
      - Hledání orientačních informací (seeking of orienting)
      - Setkání s informací (encountering) – přístup, který nějakým způsobem mluví o tom, že jsou informace, které získáme nezáměrně, ale může se nám hodit. Plánuji, že budu o víkendu dělat kulturní činnost a narazím na program do divadla.
      - Hodnocení informace (evaluating)
      - Používání informace (using)
      - Sdílení informace (sharing)
      - Poskytnutí informací (giving)
      - Strážení informací (gatekeeping) – dohazuji sňatky a vztahy, velké množství informací
      - Filtrování informace (filtering)
      - Vyhýbání se informací (avoiding) – souvisí s fenoménem informačních bublin na sociálních sítí. Vyhýbají se jiným pohledům a názorům, nejsou schopni kriticky hodnotit situaci.
      - Organizace informací (organizing)
      - PIM – personal information managment
      - Reprezentace informací (representing)
    - - Rozhovor, focus group, dotazník, pozorován, myšlení nahlas
  - - - Potřebné informace nelze nalézt = existuje přímý vztah mezi rostoucím objemem prohledávaného prostoru a obtížností nalézt to správné
      - Přemíru informací nelze využít – nad síly jednoho člověka, otázka, jak zužitkovat informační bohatství
      - Problém rozpoznání a třídění informací, jejich verifikace – vzrůst užitečných, ale i zbytečných informací (informační smog, dezinformace…)
    - - Webster
        
        Technologickém kritériu: společnost kvalitativně změnily nové informační technologie
        
        Ekonomickém kritériu – společnost je založena na nové informační ekonomice měřitelné efektivitou informačních technologií
        
        Kritériu zaměstnanosti – společnost je charakterizována podílem lidí pracujících ve službách a množstvím nově vznikajících informačních povolání
        
        Prostorovém kritériu – smrštěním časoprostorových vazeb v kyberprostoru se mění vztahy, procesy i vnímání společnosti
    - - Informační společnost je společnost, jejíž podstata je realizována v procesech tvorby, zpracování, distribuce a používání informací pomocí informačních a komunikačních technologií
      - Základem informační společnosti je informační infrastruktura
  - - - Hlavním prostředkem vědecké komunikace už je dlouho časopisecká produkce. ČASOPIS
      - Pokud je někdo vědec, očekává se, že publikuje články.
      - Na základě toho, jak moc vědci publikují se počítá jejich produktivita
      - Publish or parish – souvisí s nástupem impakt faktoru a hodnocení, očekává se, že vědec, který nepublikuje není pro vědu podstatný
    - - Publikováním získávají vědci nějakou prestiž
      - Posiluje to jejich hlas v nějakých rozporech apod.
      - Mohou si posílit postavení, mají dobré ohlasy, v rámci univerzity roste jejich postavení, budou považováni za špičkové vědce
    - - Vyvolává pocit, že jde o aktuální fenomén, přitom si stěžovali autoři už ve středověku, hodně se ten pocit zesiluje s nástupem knihtisku
      - Informační problém
        
        Rostoucí množství literatury se řeší zavedením časopisů, abstraktů
    - - Věda 2.0 - věda, která je mnohem více interaktivní, publikování online, web, soc. sítě, online časopisy,
      - Repozitáře - úložiště, zařízení pro uskladnění akademických prací
      - Princip Open Access (OA)
        
        model vědecké komunikace, poskytující pomocí internetu bezplatný přístup k vědeckým publikacím. Důvodem je, že všichni vědci a vědecká činnost jsou organizovány primárně státem, proto by veřejnost měla mít k výsledkům té práce přístup.
        
        Zelená cesta - článek je publikován v časopise, ale když se archivuje do repozitáře, tak tam už je běžně volný.
        
        zlatý – článek je publikován v časopise, časopis je placený, ale je placený autory (autoři platí za publikování), potom vydaný článek je dostupný komukoliv
        
        Planinový – zpřístupňuje články z časopisů, časopis je placen vydavatelem, ale všichni to mají zdarma.
    - - spočívá primárně v tom, že se řada odborníků domnívá, že informace je samospásná. Naše problémy vyřeší informace jako taková. Když něco nevíme, přidáme další informace. Všechno je dneska o informacích a zapomínáme na tu analogovou složku.
- - - - Information retrieval – interakce vyhledávacího systému s fondem dokumentů, na základě požadavku uživatele
      - Zaměřujeme se na vyhledávání v dokumentových nebo textových databázích (fulltext, bibliografické nebo faktografické
    - - V informační vědě výrazovost chápeme jako předmět díla: co je na obrázku, o čem je text. Je to spojeno s obsahem nějaké dokumentační jednotky.
        
        Má několik druhů: AUTOR, Uživatel
      - Tezaurus
        
        slovník, sémantický, pojmový… jsou tam řazeny jednotlivé pojmy na základě významových vztahů. Řízený slovník. U každého pojmu je určeno, jaké jsou jeho nadřazené a podřazené pojmy. Vztahy synonymie, homonymie apod
    - - Reprezentace
        
        potencionální informace ve formě termínů rejstřík
      - Funkce vyhledávání
        
        srovnává reprezentaci s dotazem a vyhledává texty nebo jejich části obsahující informace hledané uživatelem
      - Dotaz
        
        reprezentuje požadavek informací v přirozeném či v umělém dotazovacím jazyce
  - - - Motivační (emoční) relevance – vztah mezi mým záměrem, motivací a vyhledanými texty. Kritériem je uspokojení. Našel jsem informace, které potřebuji a ostatní dokumenty už jsou pro mě irelevantní.
      - Situační relevance (užitečnost) – jak moc je nám vyhledaný zdroj užitečný. Vztah mezi situací, úkolem a vyhledanými texty. Kritériem je užitečnost.
      - Kognitivní relevance (pertinence) – vztah mezi poznáním a vyhledanými texty, informační kvalita… Na základě systémové relevance mi ukáže katalog relevantní knihy, když jsem všechny četl, tak žádná pro mě není relevantní. Relevantní je jen to, co je pro mě nové. Odpovídá to kognitivní poznávací potřebě.
      - Tematická (předmětová) – vztah mezi předmětem dotazu a předmětem pokrytým vyhledávání texty, zabýváme se spíš tím, o čem ten dokument je a co přesně potřebujeme zjistit. Jestli se shodují ne jen ve formálním popisu, ale čemu se věnují.
      - Systémová (algoritmická) relevance – na základě ní většinou pracují počitačoví vědci, kteří tvoří vyhledávače, odráží vztah mezi dotazem uživatelem a objektem v systému. Kritériem je komparativní efektivita – porovnává dotazy se všemi v systému.
    - - Úplnost - poměr počtu nalezených relevantních záznamů k počtu všech relevantních záznamů (dívá se jen na část fondu)
      - Přesnost - poměr počtu nalezených relevantních záznamů k celkovému počtu záznamů (celý fond)
  - - - Informační prostor s jasnou strukturou
      - je spojení vědy a umění, která vytváří organizovaný prostor. Je to tedy sběr informací, který je třeba zorganizovat a následně správně prezentovat, aby pro uživatele bylo nalezení informace co nejjednodušší.
      - Informační architektura je přirovnávána k architektuře budov - Pokud je budova architektonicky dobře vyřešená, tak se v ní cítí uživatelé spokojeně a snadno se v ní orientuje, podobně jako na internetu. Důležité je tedy, aby architekt zjistil potřeby uživatelů, zanalyzoval je a navrhl správné řešení.
      - Nejobecnější popis informační architektury je diagram tří prolínajících se rovin tzv. informační ekologie, kontextu, obsahu a uživatelů.
      - Prvky informační architektury
        
        Struktura – organizace informační architektury
        
        Strategie – co uživatelé v tom našem řešení budou hledat, jaké budou mít potřeby. Podle toho nastavujeme navigační systém (vyhledávání, brouzdání)
        
        Oblast – musíme specifikovat nějaké požadavky – funkční, obsahové
        
        Kostra – aktivně provádíme strukturalizaci, design navigace, pojmenovávání kategorií
        
        Surface – vizuální design, prezentace – ne vždy to dělá informační architekt. Má spolupracovat s nějakým specialistou na vizuální design
      - informační architekt se snaží, abychom na stránkách instinktivně našli přesně to, co hledáme a přesně tam, kde jsme si mysleli, že to bude. To vše v co nejkratším čase.
      - Čtyři atributy úspěšné webové stránky
        
        Nalezitelnost - uživatel by měl
        stránku lokalizovat snadno a rychle.
        
        Použitelnost - Kvalitu stránek určuje to, jak rychle nový uživatel stránek pochopí jejich uspořádání a navigaci a jak snadno se na nich bude orientovat
        
        Přístupnost - Stránky musí být vytvořeny podle určitých pravidel tak,
        aby se snadno zobrazily každému, ať už má starší či novější technické vybavení svého PC
        
        Kredibilita - subjektivní, věří nám uživatel?
- - - - Tři základní způsoby použití pojmu informace
        
        Informace jako proces = ve smyslu procesu informování. Někdo je někým informován o nějaké skutečnosti.
        
        Informace jako znalost = ve smyslu něčeho čeho se nelze dotknout např. zkušenosti, víra, paměť
        
        Informace jako věc = pojem informace používána přívlastkově pro objekty jako jsou data a dokumenty
  - - - Systémové
        
        Informační chování lidí můžeme měřit tím, že budeme měřit, jak efektivně můžeme vyhledávat. Je zaloeno na pozitivistickém přístupu na svět (vše je měřitelné a můžeme tak objevit nějaké zákonitosti)
        Později se začíná věnovat uživateli samotnému, aby dostal to co potřebuje
      - Kognitivní
        
        Člověk je subjektivní entita, která je zapozdřena
      - Sociokognitivní paradigma
        
        zaměřuje se na skupiny odborníků, komunity
        
        Více se zamřuje na společensko fenomény jako je například moc
        
        Začíná zkoumat otázky, jakou roli například mají média
  - - - Vývojem morálních hodnot v informační oblasti
      - Vývojem etických konfliktů v informační oblasti
      - skrytými rozpory a záměry v informační teorii a praxi
      - Informačními mýty a dezinformacemi
      - Oblasti
        
        Právo na informace
        
        Ochrana soukromí, obchodní tajemství, autorských práv
        
        Svoboda projevu a její zneužití
        
        Šíření dezinformací, lživých informací, pomluv
        
        Omezení lidské svobody informačnímí systémy
    - - Dva typy plagiátorství
        
        Chybějící autorské zplnomocnění – typicky krádež duševního vlastnictví nebo porušení autorského práva. Připravuje vlastníka copyrightu o příjem
        
        Chybějící doložení autorství – zkopírování úryvků či celých děl bez uvedení jejich autora v citaci
      - Podvodné jednání – vydávání nepůvodního díla za vlastní výtvor
- - - - Bibliometrie je vědní disciplína zabývající se měřením a kvantitativní analýzou dokumentů komunikujících vědecké poznatky.
      - Scientometrie je vědecká nauka, jež studuje evoluci vědy pomocí kvantitativních indikátorů vědecké informace, jakými jsou například počet publikací v časopisech určitého druhu, počet citací jednotlivých článků či autorů, atp.
  - - - Aplikace matematických a statistických metod na knihy a další psaná komunikační média
      - Snažíme se kvantifikovat vlastnosti znakově zaznamenaného diskurzu – citační chování, jak se vědci vzájemně citují, co to znamená, že někoho cituji apod.
      - Umožňuje nám zkoumat růst a vývoj věd
      - zkoumání citačních vazeb,
      - analýza publikační činnosti vědců,
      - zkoumání mezinárodních publikačních trendů,
      - počítačová analýza publikací,
    - - Infometrie zkoumá množství informací obsažených v dokumentu či jiném sdělení a změny tohoto množství při různých transformacích informací v průběhu společenského informačního procesu
    - - Ranganthan
        
        Snažil se popsat jaké je optimální číslo zaměstnanců v knihovně, v jednotlivých odděleních – dokázal určit optimální velikost knihovny
    - - Začal studovat vědu vědeckými metodami (věda o vědě)
        Hodnotí se pokročilost vědy, úroveň jejího rozvoje a vliv a význam pro společnost
    - - Bibliografická metoda, která vychází z faktu, že libovolná citace práce autora je významný fakt
      - Výsledky metod citační analýzy – jaký vědec je, jak intenzivně je citován ostatními vědci, předpokládáme, že pak má vliv na ostatní vědce – impakt faktor (není hodnocený vědec, ale časopis, ve kterém je vědec publikovaný) čím více je časopis citovanými ostatními vědci, tím je pak významnější. Očekáváme, že je těžší v něm publikovat nějaký článek. Pokud ho někdo cituje, tak uznává jeho význam.
      - H-index – Hirschův index – jiný způsob počítání efektu citování autora a jeho čtenosti. Měří citační ohlas jednoho autora – rozdíl oproti impakt faktoru. (Př. H- index autora je 5, což znamená, že autor publikoval pět článků, které jsou každý pětkrát citovány)
  - - - Oblasti činnosti služeb
        
        Tvorba a prodej informace – informace jako zboží, služba, všechny typy médií
        
        Zpracování informací – průzkumy trhu, zpracování dat, programování, poradenství, právní služby, bankovnictví, pojišťovnictví
        
        Rozšiřování informací – hardwarové prostředky šíření: telefony, vysílače, adresné služby např. rešerše
        
        Výroba zařízení pro zpracování informace – tvorba prvků informační infrastruktury
  - - - praktické uspořádání zdrojů, fyzických i těch digitálních – klasifikování a terminologie (pojmenování)
    - - pochopení struktury znalostí, vytvoření nástrojů, orientovat se v těch znalostech
        
        Snaha uspořádat informace
        
        Vznikají různé systémy
        
        Designujeme to pro to, abychom mohly aplikovat techniky pro organizace znalostí
        
        Teorie klasifikace pochází z 19. století. Je to úzce spjato s knihovnictvím. Chtěli udělat soupis veškerých tištěných materiálů, které vycházely a dodávat je vědcům, aby s nimi mohli pracovat.
      - Klasifikace a jazyk
        
        Souvisí s našimi pojmy a jazykem
        
        Pomocí toho předáváme sdělení (sdělujeme informační obsah)
        
        Základní komunikace mezi lidmi je analogová, vztahová – jak se tváříme, držení těla, vokalizace
        
        když mluvíme, tak provádíme „digitalizaci“
        
        Klasifikace čili třídění – jedna z nejdůležitějších složek poznání. Vnímáme to pak nějak ve vztazích
      - Teorie klasifikace
        
        Provádíme nějakou analýzu. Zařazujeme jednotlivé jevy do jednotlivých skupin. Ty skupiny, ale první musí být vytvořeny. Takže první je kategorizace. A pak klasifikace
        
        Kategorizace – má více významů…, kategorie – skupina objektů, jež považujeme za ekvivalentní.
        
        Klasifikace. Dívám se na řadu předmětů, které jsem potkal a zjišťuji, že jsou si něčím podobné. Vytvoření skupin z nějakého celku. Vždycky si určit podle čeho budeme objekty dělit.
        
        Klasifikace a kategorie, které vznikají na světě, tak nejsou shodné. Liší se ta například sociální kontext.
        
        V informační vědě a knihovnictví nás zajímá primárně klasifikace zaznamenaných znalostí.
        
        Jakým způsobem to univerzum znalostí uspořádat a rozdělit tak, aby se v tom dalo orientovat, abychom byli schopní navigovat uživatele
        
        Klasifikace pomáhají i při vyhledávání informací ve fondech.
      - Uživatelům zpřístupňuje dokumenty, umožňuje jejich rychlé hledání
      - Organizační činnosti: popisy dokumentů, indexování, deskriptivní klasifikace, kategorizace, třídění, pořádání
      - Organizace znalostí poskytuje vhodné podmínky pro to, abychom mohli identifikovat pojmy a vyhledat pojmy
      - Organizační systémy v knihovnictví: bibliografické záznamy, klasifikační systémy (DDT, LCC (library congress cataloguing), MDT)
      - Nástroje a techniky
        
        Řízený slovník
        
        seznam termínů, které mohu použít pro indexaci, abych popsala dokument., seznamy klíčových slov, předmětová hesla, klasifikace, tezaurus (upravuje různé výrazy jako homonyma, synonyma..) taxonomie, seznamy autorit (když hledám nějakou osobu, která má třeba jiné jméno, jak se dostanu k těm zdrojům, které napsala před svatbou – autorka tohoto jména se dříve jmenovala takto. Názvy institucí – každý zapisuje trošičku jinak, je uveden preferovaný termín, ale jsou uvedeny jeho varianty, abychom to byli schopni dohledat. ----- umožňují nám bojovat s nějakou variabilitou
        
        Neřízený slovník
        
        plný text, klíčová slova, tagy
      - Nástroje a techniky organizace znalostí
        
        Hierarchie
        
        Taxonomie
        
        uspořádání biologických skupin
- - - - Úspěch vytvářených produktů – měl by být ten produkt přijatelný (nesmí být moc drahý, co všechno zařízení umí a dělá, použitelnost
      - Funkcionalita – je to něco, co se dá měřit. – můžu spočítat, co ta daná služba poskytuje
  - - - Bezpečnosti a časové hodnotě informací
        
        Kontrole kvality a informačního managementu
        
        Hodnocení kvality a využití specifických technologií
        
        Potřebě zprostředkování mezi těmi, co rozhodují, sběrači informací a informačními procesory
        
        Kontrole a managementu informačního toku
    - - hry, databíze AI
- - - - Věda o reprezentaci, prezentaci a recepci informace
      - Reprezentace = Vyjádření informace
        Prezentace = Způsob šíření informace
        Recepce = přijetí informace, její pochopení a u člověka přeměna na znalost
  - - - Problém komunikace v Informační vědě
      - Problém literatury v Informační vědě
      - Problém informačních systému v informační vědě
    - - 1945 - Vanner Bush - As we may think
        
        Memex
        
        hypotetický nástroj, specifická forma hypertextu, který slouží k ukládání různých informací, ať už to jsou knihy, záznamy, rozhovory, komunikační vazby, nástroj je automatizovaný, aby byl rychlá a mohl být efektivně využívaný
      - 1880 vznik první knihovnická profesní organizace ALA
      - Knihovnictví a informační vědy rozdělené - v cca 60 letech v USA se obor spojil - >
        
        Výhody - informační věda má ukotvení jako studijní obor na univerzitách a knihovní věda získala punc vědeckosti a experimentální tradice
  - - - reagovali na velké množství literatury, chtěli se s tím nějak vypořádat